Pluky Stráže svobody
Pluky Stráže svobody, též známé jako Stráž svobody, byly dobrovolnické vojensky organizované sbory, vytvořené po vzniku Československa v letech 1918–1919 z řad příslušníků tělovýchovných organizací (Sokola i jiných) na podporu státní moci. Navazovaly na činnost ozbrojených sokolských stráží. Účastnily se obsazování českého pohraničí a Slovenska, koncem roku 1919 byly rozpuštěny. Obdobou českých pluků byly na Slovensku Pluky slovenskej slobody.
| Pluky Stráže svobody | |
|---|---|
 Lícová strana praporu III. pluku Stráže svobody (Brno) | |
| Země |  Československo |
| Vznik | 1918 |
| Zánik | 1919 |
| Funkce | strážní a bezpečnostní |
| Insignie | |
| písmena SS a římské číslo označující č. pluku | |
Vznik
editovatPluky Stráže svobody byly vojenské jednotky sestavené hlavně z řad členů Sokolů, Dělnické tělocvičné jednoty (DTJ) a Obce střelecké. Od 28. října 1918 se v nové vzniklém Československu ujal vlády Národní výbor, který úzce spolupracoval se Sokolem. Vedle Národní (Sokolské) stráže z řad dobrovolníků, bylo potřeba dát dohromady i československé vojsko, a to především k obraně území nového státu. Členové Národních stráží nebyli vojáky a často se střídali, protože zároveň vykonávali civilní povolání. Proto Česká obec sokolská dohodla s Národním výborem vytvoření dobrovolných vojenských oddílů z členů tělocvičných spolků.[1]
První vytvořený pluk sídlil v kasárnách v bývalé škole u sv. Františka v Praze na Alšově nábřeží. Hlásit se do něj mohli muži narození v roce 1898 a dříve, dodatečně se pak rozhodlo o přijetí mladších ročníků. Zájemci museli projít lékařskou prohlídkou, splňovat tělesnou způsobilost a výšku minimálně 160 cm.[1]
Pluky Stráže svobody brzy vznikaly i v dalších městech. Do konce roku 1918 vznikl II. pluk Stráže svobody v Českých Budějovicích, v Brně pak III. pluk.[1] V únoru roku 1919 vznikl v Plzni IV. pluk, jehož velitelem byl náčelník župy Emil Štrunc, po němž jsou pojmenovány plzeňské Štruncovy sady.[1][2] Měl vzniknout ještě V. pluk v Ostravě, ale nakonec k tomu nedošlo.[1][3]
Organizace a činnost
editovatPluky se dělily do praporů, ty pak do setnin a čet. Vojáci si mezi sebou tykali a oslovovali se bratře. Příslušníci pluku nosili viditelné označení písmeny SS (na čepici a knoflících) a na límcových výložkách měli římskou číslicí označen příslušný pluk, čímž se odlišovali od pluků československé armády. Zavedeny byly i odznaky hodností. Uniformy byly zpočátku rakouské (rakousko-uherské), později se šily podle vzoru francouzských v šedozelené barvě, včetně baretu.[1][4] Někteří příslušníci nosili na čepici sokolské pero.[1]
Placeni byli ze zvláštní pokladny České obce sokolské pod kontrolou Národního výboru. Stráže svobody postupně zcela nahradily Sokolské (Národní) stráže. Původně plnily převážně funkci strážní a bezpečnostní a neměly být nasazovány do přímého boje. Později pluky absolvovaly vojenský výcvik[1] a byly odeslány dělat pořádek do problematických oblastí Sudetoněmeckých provincií, na Těšínsko a na Slovensko.[5] Po vpádu Maďarů na slovenské území začátkem června roku 1919 byla činnost stráží prodloužena až do listopadu 1919. Zde pak bojovali příslušníci I. pluku Stráže svobody a několik příslušníků zde padlo.[1] Po stabilizaci poměrů na Slovensku a reorganizaci armády byly pluky Stráže svobody na konci roku 1919 rozpuštěny.[3]
Galerie
editovat-
Karel Evald (1896–1943) v uniformě příslušníka I. pluku Stráže svobody -
Stráže svobody na dobové fotografii -
Stráže svobody na dobové fotografii -
Knoflíkový odznak Stráže svobody 1918 – 1919 -
Odznak Svaz Stráže svobody 1918 – 1919
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i POHLOVÁ, Kateřina. Proč byly vytvořeny pluky Stráže svobody. Vzdělavatelské listy Sokol. 2018-12, čís. 4. Dostupné online.
- ↑ Ustavení IV. pluku Stráže svobody. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2025-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Náborový plakát I. pluku Stráže svobody [online]. 2023-11-22 [cit. 2025-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dobrovolnické jednotky 1918-1919. mojepoklady.wz.cz [online]. [cit. 2025-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Poválečné uspořádání ovlivňující vývoj výstavby a zachování vojenských památek na Velkou válku. Valka.cz [online]. 2013-06-22 [cit. 2025-03-28]. Dostupné online.
Literatura
editovat- RYŠAVÝ, Jaroslav. Stručný nástin dějin pluků Stráže svobody, sokolských praporů a setnin z let 1918-1919. Praha: 1936. Dostupné online.