Plavání

pohyb živých tvorů ve vodě či kapalinách
(přesměrováno z Plavkyně)

Plavání je pohyb, pomocí kterého se lidé a zvířata dokážou přemisťovat ve vodě pohyby vlastního těla bez kontaktu se dnem. Jazykové kodifikační příručky českého jazyka přiřazují stejnému výrazu i význam pasivní, tedy plování těles, přičemž sloveso „plování“ označují za zastaralou verzi téhož slovesa rovněž pro oba významy, aktivní i pasivní. Pro pohyb plavidel se oddělil samostatný pojem plavba, tvary slovesa plout se používají i pro plutí ledů.

Animace plavání žáby

Historie plavání lidí

editovat

První historické záznamy, ukazující, že lidé uměli plavat, pocházejí ze starověkého Egypta. Ve starověku nedosáhlo plavání vrcholu v Egyptě, ale v Řecku a Římě, kde bylo součástí vzdělání.[1]

Ve středověku uváděl již německý kazatel Johann Rothe (cca 1360–1434) ve svém díle Ritterspiegel okolo roku 1410 plavání na zádech i na břiše jako jednu z dovedností přípravy k rytířství.[2][3][p 1] U ostatních vrstev obyvatelstva nebylo plavání podporováno. K plavání se vrátili až humanisté, kteří studovali antická díla, ve kterých se dozvěděli o způsobech plavání. Na toto téma vznikla různá pojednání a v roce 1538 sepsal Nicolas Wynman[p 2] první učebnici plavání.[4] Tento sport získával čím dál více na oblibě, později začaly vznikat plavecké školy nebo byl zařazen do vyučování v běžných vzdělávacích institucích. V období romantismu nabylo plavání nového významu jako sportovní disciplína.

 
V silně slané vodě Mrtvého moře k udržení těla nad hladinou není plavání zapotřebí

Plavecké způsoby

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Plavání (sport).
Související informace naleznete také v článku Prsa (plavání).

Prsa jsou v plavání jedna z plaveckých technik. Tento plavecký způsob připomíná plavání žab. Člověk plave na břiše, rukama se odráží do stran a zezadu se odráží nohama.

Související informace naleznete také v článku Kraul.

Během plavání kraulem se postava plavce nachází v téměř vodorovné poloze vzhledem k hladině, což má za následek minimální odpor. Během kraulu jsou pohyby vedeny tak, že nedochází ke vzniku brzdění plavce a jeho následný pohyb končetin jen dodává další rychlost a tím plavec rovnoměrně zrychluje.[5] Kraul je nejrychlejší plavecký způsob, který existuje. Pokud by se kraul bral jako 100 %, tak na další plavecké způsoby připadají hodnoty následující: pro motýlka 93 %, znak 89 % a prsa 79 %.[6]

Motýlek

editovat
Související informace naleznete také v článku Motýlek (plavání).

Motýlek se plave po břiše hlavou dolů. Po startu či po obrátkách je využíváno delfíního vlnění, které při dobře zvládnuté technice může pozitivně ovlivnit čas. Po vynoření z vody se vytahují obě ruce současně a pohybují se dopředu k hlavě a podél ní se vrací pod vodu. Následně se podél těla pohybují po co nejdelší dráze.

Související informace naleznete také v článku Znak (plavání).

Oblečení na plavání

editovat

Lidé (pokud nevyznávají nudismus) si na pobyt ve vodě a u vody (bazén, koupaliště, pláž) oblékají plavky.

Poznámky

editovat
  1. Český zdroj uvádí chybně období Rotheova působení.
  2. Zdroje nejednotně uvádějí, že byl Němec, Švýcar, Dán či Holanďan.

Reference

editovat
  1. DOLEŽÍLKOVÁ, Zdena. Vývoj techniky kraulu. Praha, 2010. Bakalářská práce. UK FTVS. Vedoucí práce Tomáš Miler. Dostupné online.
  2. HUMMEL, Albrecht. Deutschland lernt (wieder) schwimmen [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. (německy) 
  3. KAČER, Jindřich. Rytířská kultura: Kdo byli předchůdci krále Artuše a Richarda Lvího Srdce. 100+1 [online]. 2019-06-02 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  4. The Development of the Modern Stroke. The Washington Post [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  5. Technika kraul [online]. [cit. 2008-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-04. 
  6. Z historie vývoje plaveckých stylů - kraul [online]. [cit. 2008-02-03]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat