Platonická láska

Platonická láska (lat. amor platonicus) je podle moderní definice láska bez sexuálních prvků, tedy silný citový vztah, ve kterém ani jeden z partnerů netouží po sexuálním styku.^[1]

Historie

Termín amor platonicus byl vytvořen v 15. století florentinským učencem Marsilio Ficinem^[2]^[3]^:s.307^[4] jako synonymum pro amor socraticus. Těmito termíny pojmenoval lásku, kterou je duše připoutaná k Bohu a zároveň tvoří pouto mezi členy Platónovy Akademie.^[2]

Sám Platón ale používal výraz láska (érós) v jiném významu. Lásku definoval ve svém díle Symposion jako sílu duše, snažící se o filozofické poznání. Toto poznání mohlo být naplňováno druhou osobou. Sexuální styk ve své definici nevylučoval.^[5]^[6] Dále také rozděloval lásku na „nebeskou“, kde se kladl důraz na krásu charakteru a inteligenci partnera a nikoliv na fyzickou krásu, a na lásku „nízkou“, kde šlo pouze o tělesné uspokojení. Nebeská láska přitom mohla podle Platóna existovat pouze mezi muži.^[7]

Jednostranná platonická láska

Platonická láska může být, stejně jako klasická láska, i jednostranný cit. Tato láska přitom nemusí být výlučně k jedné osobě a může se vztahovat i na zvířata a neživé věci. Prakticky všechny „dětské lásky“ se tedy dají označit za platonickou lásku. Mateřská láska je v podstatě také platonickou láskou.

Dále se termín užívá k označení lásky k osobě, která o tomto vztahu (citu) neví – zamilovanost do blízkého člověka, příp. zbožňování celebrity.

Reference

↑ Archivovaná kopie. www.sciencedaily.com [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-17.
↑ ^a ^b Naldoniová, s. 96.
↑ P. O. Kristeller, Il pensiero filosofico di Marsilio Ficino. Firenze: Le Lettere 1988
↑ NALDONIOVÁ, Lenka. Marsilio Ficino a platonická láska. Spisy Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Metodologie a theurgie hermeneutické interpretace III. 2010, čís. 213, s. 85–100.
↑ Brockhaus Enzyklopädie in 20 Bänden; Ottuv slovník naučný; The Bloomsbury Dictionary of English Literature; Encyclopaedia Britannica 11th ed.
↑ Platón, Symposion, XVI
↑ Morus: Světové dějiny sexuality. Naše vojsko : Praha, 1992. - s. 44

Literatura

T. Gould: Platonic Love. New York: The Free Press, 1963
NALDONIOVÁ, Lenka, 2010. Erós a jeho metamorfózy. Ostrava: Ostravská univerzita. Dostupné online. ISBN 978-80-7368-840-0.

Související články

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Platónská láska v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
http://plato.stanford.edu/entries/plato-friendship/
„Plato And The Theory Of Forms“, Tim Ruggiero, Philosophical Society, Červenec 2002, web: PhilosophicalSociety-Forms.

[1] Archivovaná kopie. www.sciencedaily.com [online]. [cit. 2011-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-17.

[FOOTNOTENaldoniová96-2] Naldoniová, s. 96.

[3] P. O. Kristeller, Il pensiero filosofico di Marsilio Ficino. Firenze: Le Lettere 1988

[SFF-4] NALDONIOVÁ, Lenka. Marsilio Ficino a platonická láska. Spisy Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Metodologie a theurgie hermeneutické interpretace III. 2010, čís. 213, s. 85–100.

[5] Brockhaus Enzyklopädie in 20 Bänden; Ottuv slovník naučný; The Bloomsbury Dictionary of English Literature; Encyclopaedia Britannica 11th ed.

[6] Platón, Symposion, XVI

[7] Morus: Světové dějiny sexuality. Naše vojsko : Praha, 1992. - s. 44

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]