Planeta s vázanou rotací
Planeta s vázanou rotací (anglicky zvaná taky Eyeball planet) je planeta, které je rotačně vázaná ke svoji mateřské hvězdě. To znamená, že jedna její strana je trvale a pod neměnným úhlem nastavená ke hvězdě kterou obíhá, zatímco druhá strana planety zůstává naopak trvale odvrácená a trvá na ní nikdy nekončící noc. Planety s vázanou rotací většinou obíhají o mnoho menší a slabší hvězdy než je slunce. A obzvláště časté jsou hlavně u červených trpaslíků. Až na vzácné výjimky je většina planet obíhajících červené trpaslíky rotačně vázaná.[1]
Vzhledem k tomu, že červení trpaslíci minimálně v naší galaxii tvoří až 75% ze všech hvězd, tak se dá říct, že rotačně vázané planety nejsou vůbec neobvyklé. Spíše naopak, půjde o převažující typ planet v mléčné dráze, mnohem častější než planety rotačně nevázané, které jsou typické například pro naši sluneční soustavu. Zajímavostí je i to, že většina aktuálně známých potencionálně obyvatelných planet obíhá červené trpaslíky a má právě vázanou rotaci.[2]
Podmínky
editovatNa planetách s vázanou rotací vůbec neexistuje střídání dne a noci ani jakýchkoliv ročních období. Hvězda kterou planeta obíhá (nejčastěji červený trpaslík spektrální třídy M, vyzařující na rozdíl od slunce světlo se silně oranžovým až červeným nádechem) zůstává na obloze trvale na stejném místě. V závislosti na zeměpisné šířce a délce může být na obloze buď vysoko (střed přivrácené strany planety), ve střední pozici, nebo jen nízko nad obzorem (okraje přivrácené strany blízko u přechodu mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou). V každém případě však platí, že zdejší "slunce" je pevný bod na obloze, který zůstává pořád na svém místě.
Na odvrácené straně planety je pak naopak trvalá tma. Jenom na okrajích odvrácené strany jsou zóny trvalého soumraku, kde je aspoň trochu světlo, ale "slunce" zůstává trvale pod obzorem. Jinak je celá tahle strana planety ve věčné tmě. Trochu pomoct můžou jen ostatní planety v dané soustavě okolo červeného trpaslíka. Na rozdíl od té sluneční tady planety obíhají velmi blízko sobě a tak na obloze můžou mít stejnou velikost jako náš měsíc. A tím pádem alespoň část světla odrazit na odvrácenou stranu.[3]
Klima
editovatCo se týče klimatu, rozlišujou se dva hlavní druhy planet s vázanou rotací: chladné a studené. U většiny planet, které obíhají mimo možnou obyvatelnou zónu na tom až tak moc nezáleží. Pokud jsou blízko mateřské hvězdy, přivrácená strana je extrémně horká a ta odvrácená naopak extrémně studená. A pokud jsou ve větší vzdálenosti, budou zmrzlé obě dvě poloviny planety, jak ta přivrácená, tak i ta odvrácená. Ale v případě planet v možné obyvatelné zóně které mají atmosféru a je na nich voda nebo jiná tekutina hraje velkou roli rozdělení do dvou následujících typů:
Chladný typ
editovatJe vzdálenější od mateřské hvězdy a má teplotně příznivé podmínky na přivrácené straně. Předpokládá se, že vlivem slapových sil může být při dostatečném množství vody nebo jiné tekutiny uprostřed přivrácené strany teplý oceán, který je ze všech stran obkroužený pevninou, na které se dá aspoň při pobřežích předpokládat příznivé vlhké klima. Směrem dál k přechodu mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou pak tato pevnina přechází ve věčně zmrzlé ledové pláně odvrácené strany.[4]
Horký typ
editovatNachází se blíže k mateřské hvězdě. Přivrácená strana je velmi horká a z většiny neobyvatelná. Extrémní žár na ní způsobuje, že veškerá tady přítomná voda se rychle vypaří a vzdušným prouděním je přenesena na odvrácenou stranu, kde zmrzne. Tím pádem je většina vody na planetě konzervovaná na odvrácené straně ve formě věčného ledu, což znamená že na takové planetě budou velmi suché podmínky s minimem oblačnosti a atmosférických srážek. Odvrácená strana planety je pak naprostým kontrastem přivrácené strany. Zmrzlá ledovcová krajina, ponořená do věčné tmy.
Jediná oblast která může být potenciálně obyvatelná je úzká zóna na přechodu mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou, kde ledovce plazící se sem z odvrácené strany roztávají a tím vznikají jezera a řeky. Vzhledem k mnohem nižšímu množství vody v atmosféře tu pravděpodobně bude i mnohem méně oblačnosti, což nahrává větším rozdílům teplot mezi přivrácenou a odvrácenou stranou. A tím pádem tahle přechodná oblast mezi odvrácenou a přivrácenou stranou může čelit v závislosti na proudění větrů výrazným teplotním výkyvům.[5]
Celkově, klima na rotačně vázaných planetách lze jen velmi těžko přirovnat k tomu na zemi. Jde o úplně odlišné světy fungující na úplně odlišném principu, než jak je tomu na zemi.
Reference
editovat- ↑ BARNES, Rory. Tidal locking of habitable exoplanets. Celestial Mechanics and Dynamical Astronomy. 2017-12-01, roč. 129, s. 509–536. ADS Bibcode: 2017CeMDA.129..509B. Dostupné online [cit. 2025-03-11]. ISSN 0923-2958. doi:10.1007/s10569-017-9783-7.
- ↑ Červení trpaslíci obyvatelné planety usmažit nemusí [online]. [cit. 2025-03-11]. Dostupné online.
- ↑ VĚDA: Může existovat život u červených trpaslíků?. Neviditelný pes [online]. 2009-04-15 [cit. 2025-03-11]. Dostupné online.
- ↑ STARGAZE. Falling Into an Eyeball Planet (Simulation). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ SLOUKA, David. Může existovat život v terminátoru? Vázaná rotace slibuje exotické planety. insmart.cz [online]. 2018-08-18 [cit. 2025-03-11]. Dostupné online.