Pjetër Arbnori
Pjetër Filip Arbnori (18. ledna 1935 Drač – 8. července 2006 Tirana) byl albánský politik a intelektuál. Pro svůj aktivní odpor k režimu Envera Hodži byl označován za balkánského Nelsona Mandelu.[1]
| Pjetër Arbnori | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Demokratická strana Albánie |
| Narození | 18. ledna 1935 Drač |
| Úmrtí | 8. července 2006 (ve věku 71 let) Neapol |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Alma mater | Tiranská univerzita |
| Profese | politik, spisovatel, politický vězeň a překladatel |
| Podpis | .svg) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházel z rodiny římských katolíků.[2]Jeho otec byl četnický důstojník, který se za druhé světové války účastnil nekomunistického odboje vedeného Abazem Kupim a padl, když bylo Pjetërovi sedm let. Již jako středoškolák rozšiřoval protikomunistické letáky. Pro špatný kádrový původ nebyl Pjetër Arbnori přijat na vysokou školu, sloužil v armádě a pak pracoval jako venkovský učitel a rolník. Tiranskou univerzitu nakonec vystudoval dálkově a pod falešným jménem v roce 1960. Získal titul doktora filologie a učil na střední zemědělské škole v okrese Kavajë. Byl členem tajného kroužku, který připravoval založení opoziční sociálnědemokratické strany. Po odhalení skupiny tajnou policií Sigurimi byl v roce 1962 odsouzen k trestu smrti, který mu byl zmírněn na odnětí svobody na 25 let. Při pobytu ve věznici v Burrelu vytvořil tajně většinu svého literárního díla, které propašoval ven pomocí motáků. Později mu byl trest prodloužen a z vězení vyšel až po uvolnění režimu v roce 1989.[3]
Stal se jedním ze zakladatelů Demokratické strany Albánie a zúčastnil se demonstrace ve Skadaru, při níž byla svržena socha Josifa Vissarionoviče Stalina. V prvních svobodných volbách v březnu 1991 byl zvolen poslancem a působil ve sněmovním výboru pro lidská práva. V letech 1992 až 1997 byl předsedou albánského parlamentu a na tři dny před nástupem Saliho Beriši také formální hlavou státu. Po finančních skandálech a rozsáhlých nepokojích se v roce 1997 dostali k moci postkomunisté a pokusili se převzít kontrolu nad sdělovacími prostředky. Arbnori proto zahájil hladovku a podařilo se mu dosáhnout přijetí zákona o svobodě tisku.[4] V parlamentu působil do roku 2001, zemřel v roce 2006 na krvácení do mozku.[5]
Byl mu udělen Řád Matky Terezy a posmrtně Řád cti národa. Je po něm pojmenováno Mezinárodní kulturní centrum Pjetër Arbnori v Tiraně.
Reference
editovat- ↑ In the infirmary, they brought the professional witness. Memorie.al [online]. 2022-12-09 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ St. Teresa of Calcutta and the dictator’s tomb. Catholic World Report [online]. 2020-09-05 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ News in Brief. Haaretz [online]. 2006-07-09 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ “Nation’s Honor” for Pjeter Arbnori. Top Channel [online]. 2011-10-28 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 10 Most Influential Albanian Lawyers and Scholars. Medium [online]. 2024-08-11 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
