Pivovar Buštěhrad
Buštěhradský pivovar je areál bývalého pivovaru, pocházejícího už ze 16. století, ve kterém se pivo naposledy vařilo roku 1967. Administrativní budova pivovaru je chráněna jako kulturní památka.[1]
| Buštěhradský pivovar | |
|---|---|
 Pohled z křižovatky ulic Náměstí a Pražská | |
| Účel stavby | |
žádné | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Architekt | Anselmo Lurago |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | 1755 |
| Současný majitel | Habsburkové, Berounsko-rakovnické pivovary, n.p. |
| Poloha | |
| Adresa | Buštěhrad,  Česko |
| Ulice | Náměstí 112/1 a 111/3 |
| Souřadnice | 50°9′24,3″ s. š., 14°11′26,8″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 102807 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatBuštěhrad získal právo várečné již v době jeho povýšení na město (1497). První zmínky o zdejším pivovaru, k němuž náležela i sladovna a chmelnice, pocházejí z roku 1548. Během třicetileté války byl podnik silně poškozen a dokonce vyrabován. Varní kotel měl být odtáhnut až do Drážďan.[2] K velkolepé barokní přestavbě došlo roku 1755 a vedl ji Anselmo Lurago, podílející se i na nové koncepci buštěhradského zámku.[3]
V pivovaru se vystřídalo mnoho majitelů, k nimž patřila například i Anna Marie Františka Toskánská. V roce 1847 se podnik dostal do vlastnictví Ferdinanda I. Dobrotivého a až do roku 1918 zůstal v habsburských rukou.[2] Náležel tedy přímo císařské komoře.[4] Roku 1873 byly vyhloubeny nové ležácké sklepy.[5] Po únoru 1948 byl pivovar začleněn do správy podniku Berounsko-rakovnické pivovary, n.p.[6]
Buštěhradské pivo mělo na našem území výbornou pověst, o čemž vypovídá výhra prvního místa na pivní přehlídce v Pardubicích v roce 1964. Již o tři roky později však podnik podlehl sílící konkurenci a poslední várka byla exportována dne 9. září 1967.[2] Po privatizaci probíhala neúspěšná jednání o jeho demolici, jelikož se pro prázdný objekt nepodařilo najít uspokojivé využití.[7][8] Studenti Ústavu památkové péče Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze vypracovali projekty, které zachovávají historickou hmotu barokního pivovaru a spojují ji s novým možným bytovým využitím.[9] O záchranu areálu a zapsání všech budov na seznam kulturních památek bojuje místní občanské sdružení.[10]
Od 29. prosince 2008 je bývalá administrativní budova pivovaru pod památkovou ochranou. Jedná se o barokní dům s mansardovou střechou a osovým rizalitem. Jeho přízemí je zaklenuté a obytné patro plochostropé.[1]
Galerie
editovat-
Detail provozní budovy -
Detail památkově chráněné administrativní budovy
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Administrativní budova pivovaru. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Pivovar. Město Buštěhrad [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Eva; JIROUŠKOVÁ, Šárka; PEŠTA, Jan. 100 technikých a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 28–29.
- ↑ LIKOVSKÝ, Zbyněk. Známky českých pivovarů. Plzeň: Pivovarské muzeum v Plzni, 2008. 207 s. ISBN 978-80-254-1848-2. S. 33.
- ↑ Pivovar v Buštěhradu. www.pivovary.info [online]. 2019-09-08 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ KOZEL, Jiří; ŠÍPEK, Jaroslav. Katalog pivních etiket. Střední Čechy 3/I. díl. Praha: Klub sběratelů pivovarských suvenýrů, 2006. S. 79.
- ↑ Pivovar v Buštěhradu na odstřel. Týden.cz [online]. 2008-03-14 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Buštěhradský pivovar je v ohrožení, povolení k demolici trvá. Kladenský deník [online]. 2013-02-08 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Pivovar fungoval déle než 400 let, teď v něm vzniknou atraktivní byty. iDNES.cz [online]. 2011-02-20 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Občanské sdružení bojuje za záchranu buštěhradského pivovaru. ČT24 [online]. 2010-02-12 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivovar Buštěhrad na Wikimedia Commons
