Pirkštejn

hrad v Česku

Pirkštejn (též Pirkenštejn) je hradRatajích nad Sázavou, zvaný dolní. Byl vystavěn ve 14. století v jihozápadní části ratajské ostrožny Jindřichem z Lipé. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka.[1]

Pirkštejn
Letecký pohled na hrad
Letecký pohled na hrad
Základní informace
Slohgotický
Výstavba14. století
StavebníkJindřich z Lipé
Další majitelépáni z Lipé
páni z Pirkštejna
Viktorín z Poděbrad
páni ze Švamberka
páni z Talmberka
Poloha
AdresaRataje nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Pirkštejn
Pirkštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky46437/2-1157 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Dějiny hradu úzce souvisí s dějinami druhého ratajského hradu přestavěného na zámek. Jejich společným zakladatelem byl v první třetině čtrnáctého století Jindřich z Lipé, ale první písemná zmínka o obou hradech pochází až z roku 1346.[2] Pánům z Lipé Pirkštejn patřil až do poloviny šedesátých let čtrnáctého století, kdy hrad získali páni z Pirkštejna, kteří hrad pojmenovali Pirkštejn podle svého rodového hradu Sloupu (německy Bürgstein). Z jejich rodu pocházel významný politik doby po skončení husitských válek Hynce Ptáček z Pirkštejna.[3] Zemřel 27. srpna 1444 v Ratajích a je zde i pochován v kostele svatého Matouše.[4] Za pánů z Pirkštejna byl právě Pirkštejn sídelním ratajským hradem, kterým zůstal až do šestnáctého století, kdy Malešičtí z Černožic přestavěli druhý horní hrad na renesanční zámek. Mezitím se však v držení hradu vystřídali páni ze Švamberka, Viktorín z Poděbrad a řada dalších rodů. I po přestěhování panského sídla zůstal Pirkštejn udržován. Během selského povstání v roce 1627 byl poškozen, a opuštěn. V letech 1713–1724 ho přestavěli na faru se zvonicí.[2]

Hrad je v majetku církve, od roku 2015 je pronajat pražskému kavárníkovi Ondřeji Kobzovi[5] a je veřejnosti – až na výjimky – nepřístupný.

Stavební podoba

editovat

Pirkštejn patří mezi pokročilejší varianty hrady bergfritového typu. Vzhledem k těsné návaznosti na městečko zřejmě neměl předhradí. Ostrožnu od města odděloval šíjový příkop. Za ním volně stojí okrouhlý bergfrit obepnutý pláštěm hradby, z jejíhož ochozu bylo možné kontrolovat kulisovou bránu. V nejlépe chráněné zadní části ostrožny stojí palác se třemi místnostmi v každém patře, který byl níže ve svahu obehnaný parkánem. Částečně dochované hospodářské budovy stály po obou stranách nádvoří.[2]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-26]. Identifikátor záznamu 158943 : Hrad Pirkštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 474–475. 
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Rataje a Pirkštejn, s. 54. 
  4. ŠANDERA, Martin. Hynce Ptáček z Pirkštejna. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011. 196 s. ISBN 978-80-7429-132-6. Kapitola Východočeský král, s. 125. 
  5. JANSOVÁ, Petra. Kobza utíká z Prahy. Pronajal si hrad Pirkenštejn a buduje z něj novodobý klášter. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-09-15 [cit. 2017-10-11]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Rataje a Pirkštejn, s. 51–58. 
  • ŠANDERA, Martin. Hynce Ptáček z Pirkštejna. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2011. 196 s. ISBN 978-80-7429-132-6. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat