Pirahã
Pirahã (také pirahá, pirahán, pirarrã; v jazyce samotném xapaitíiso) je jazyk, kterým mluví amazonské lovecko-sběračské etnikum Pirahã, žijící v okolí brazilské řeky Maici.[1]
Pirahã (xapaitíiso) | |
---|---|
Rozšíření | etnikum Pirahã |
Počet mluvčích | 250 – 380 |
Klasifikace | |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | myp |
Ethnologue | myp |
Wikipedie | |
není | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
editovatJde o izolovaný jazyk, nepodařilo se prokázat žádné spojení s jiným živým jazykem (řadí se do skupiny muranských jazyků, všechny ostatní jazyky z této skupiny ale již zanikly). Jazyk pirahã má zhruba 250 – 380 mluvčích, nicméně není v nebezpečí zániku, protože většina mluvčích neovládá žádný jiný jazyk.
S pirahã jako s příkladem často operuje Sapir-Whorfova hypotéza (= vnímání světa je ovlivněno používaným jazykem). Ač je většina zjištění kontroverzní, protože pirahã je krajně obtížné popsat v termínech evropské lingvistiky, stal se jazyk pirahã předmětem mnoha studií, mezi lingvisty se jím intenzivně zabývá např. Daniel Everett.
Fonologie
editovatPirahã má extrémně chudou zásobu hlásek, uvádí se, že obsahuje deset až třináct fonémů (údaj se liší podle jednotlivých studií; např. 3 vokály a 7 konsonantů[2]).
Jako jeden z mála jazyků vůbec neobsahuje nazály, obsahuje ale i velmi vzácné hlásky [ɺ͡ɺ̼] a [t͡ʙ̥] a rozlišuje tóny. Výslovnost obvyklá mezi muži se liší od výslovnosti žen. Dle některých výzkumů v jazyce hraje významotvornou roli i hudební stránka, matky údajně svým dětem neustále zpívají.
Morfologie
editovatJde o aglutinační jazyk, má velmi bohatou konjugaci. U sloves se rozlišuje celá řada vidů, přechodnost, zřejmost, telicita (zda bylo cíle děje dosaženo nebo nikoli) atd. Všechna osobní zájmena jsou podle všeho převzata z jazyka nheengatu (ze skupiny tupí-guaraní), neexistují žádné zprávy o tom, že by předtím v jazyce pirahã nějaká osobní zájmena byla.
Jazyk nemá žádná slova označující barvy (rozlišuje se pouze světlá a tmavá nebo se barva objektu přirovná k něčemu, co danou barvu má).[1] Pro slova "matka" a "otec" se používá jen jediné slovo, baíxi, pro sourozence ani jiné příbuzné neexistuje žádný výraz. Pirahã také nemá žádné výrazy pro číslovky, ani jasné rozlišení mezi množným a jednotným číslem, rozlišuje se pouze "větší množství" (hói) a "menší množství" (hoí), ale žádná absolutní čísla.[1][3] Neexistují ani výrazy pro čas (např. pro minulost[4]).
Generativní gramatika
editovatDle profesora Daniela Everetta má také pirahã mimořádně omezené syntaktické možnosti (např. souvětí)[5], neumožňuje vůbec tvorbu vedlejších vět[6], což dle zastánců Sapir-Whorfovy hypotézy vyvrací jednu ze základních premis dnes nejuznávanější lingvistické teorie, tj. Chomskyho generativní gramatiky.
Sapir-Whorfova hypotéza je podle Everetta dokázána v tom smyslu, že je kvůli absenci číslovek nesmírně obtížné naučit členy kmene Pirahã počítat v indoevropském slova smyslu. Většina členů kmene Pirahã sice rozumí portugalsky, ale vyjadřuje se v portugalštině jen velmi obtížně, vyjadřují se dle Everetta jen pidginovou směsicí základní portugalské slovní zásoby a gramatiky své mateřštiny.
Reference
editovat- ↑ a b c DOUBRAVA, Lukáš. Jazyk z jiného světa. Učitelské noviny. 2016, roč. 119, čís. 22/2016, s. 14–16. ISSN 0139-5718.
- ↑ OE1.ORF.AT. Das glücklichste Volk. oe1.orf.at. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (německy)
- ↑ DE SWAAF, Kurt. Glücklich ganz ohne Zahlen. derStandard.at. Dostupné online [cit. 2017-06-16].
- ↑ LINGUISTIK: Leben ohne Zahl und Zeit - DER SPIEGEL 17/2006. www.spiegel.de [online]. [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ POKORNÝ, Jan. Lingvistická antropologie: jazyk, mysl a kultura. [s.l.]: Grada Publishing a.s. 347 s. Dostupné online. ISBN 9788024728438.
- ↑ Pirahã-Indianer: "Schlaf nicht, hier gibt es Schlangen!". tagesspiegel.de. Dostupné online [cit. 2017-06-16]. (německy)