Piotr Gross
Piotr Gross (1. srpna 1819 Podgórze[1] – 25. června 1895 Lvov[2][3]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Piotr Gross | |
|---|---|
.jpg) | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1867 – 1870 | |
| Ve funkci: 1873 – 1874 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1867 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub |
| Narození | 1. srpna 1819 Podgórze  Svobodné město Krakov |
| Úmrtí | 25. června 1895 (ve věku 75 let) Lvov  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Lvovská univerzita |
| Profese | pedagog a politik |
| Commons | Piotr Gross |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatByl synem úředníka c. k. solných dolů. Piotr vychodil gymnázium v Bochni, navštěvoval kurzy filozofie ve Lvově a pak studoval právo na Lvovské univerzitě. Kromě toho se zabýval i matematikou. V roce 1845 se stal adjunktem na Lvovské univerzitě. Během revolučního roku 1848 působil jako suplent fyziky na Lvovské univerzitě a zapojil se do politického dění. Zastával funkci velitele filozofického oddílu Akademické legie. Po porážce revoluce byl pronásledován a zatčen. Na svobodu se dostal až po několika letech díky císařské amnestii. Oženil se s ovdovělou statkářkou Eligií Lewickou. Uvádí se jako statkář v Koninszki u města Rudky ve východní Haliči. Byl členem zemědělské společnosti a viceprezidentem vzájemné hasičské pojišťovny. V důsledků své účasti na polském povstání roku 1863 byl soudně stíhán, ale nakonec zbaven obvinění pro nedostatek důkazů. V lednu 1867 byl plně rehabilitován.[1][3]
Byl pak politicky aktivní. 6. února 1867 byl zvolen na Haličský zemský sněm za kurii velkostatkářskou v obvodu Sambir.[1] Zemský sněm ho 1. března 1867 zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Haliči. Rezignoval dopisem z 31. března 1870 v rámci hromadné rezignace polských poslanců na protest proti ústavnímu směřování státu. Do Říšské rady se vrátil v prvních přímých volbách roku 1873, opět za velkostatkářskou kurii v Haliči. Slib složil 10. listopadu 1873, rezignace byla oznámena na schůzi 20. října 1874. Po znovuzvolení opětovně rezignoval 27. září 1877, aniž by složil slib.[4] Na Říšské radě byl členem frakce Polský klub, v níž patřil k levicovému křídlu.[2]
Zasedal ve výboru pro výstavbu pomníku Jana Kilińského ve Lvově.[5]
Zemřel v červnu 1895.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Groß (Peter), s. 105. (německy)
- ↑ a b c Ze Lvova. Národní politika. Červen 1895, roč. 13, čís. 174, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b Dr. Piotr Gross. Gazeta Narodowa. Červen 1895, čís. 175, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Prokopovych, Markian: Habsburg Lemberg: Architecture, Public Space, and Politics in the Galician [online]. books.google.cz [cit. 2014-10-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Piotr Gross na Wikimedia Commons
