Pionýrská železnice
Pionýrská železnice byla úzkorozchodná železnice v zemích Varšavské smlouvy, kterou provozovaly děti a mladí lidé. Své jméno dostala od pionýrů, členů příslušných mládežnických organizací. Velká část těchto drah je nadále provozována v nezměněné podobě pod nepolitickým názvem parková dráha nebo dětská dráha. Koncept pionýrské dráhy byl převzat ze Sovětského svazu z 50. let 20 století. Cílem bylo zvýšení zájmu mladé generace o železnici. Část pionýrů, kteří na dráze pracovali pak v dospělosti u železnice zůstala.
.JPG)
Mezi známé pionýrské železnice patří například Dětská dráha Košice
Operace
editovatVždy to byla kratší a úzkorozchodná dráha, s opravdovými lokomotivami, kterou operovali děti pod dozorem dospělých, a to jak strojvedoucí, tak výpravčí nebo i výhybkáře.
V ČR
editovatV Československu bylo pionýrských drah 12, avšak o drtivé většině z nich se informace nedochovaly.
Plzeň
editovat
Byla postavena v srpnu roku 1959 a naposledy vyjela jednotka Pionýr roku 1977, měla rozchod 760 mm, a spojovala plzeňskou ZOO a Lochotín, později bývalé výstaviště. V květnu roku 1960 byla elektrifikována a vyjela poprvé jednotka E 10.01 „Pionýr“, a roku 1967 byla prodloužena z Lochotína až na výstaviště, kde před elektrifikací pomáhala lokomotiva Tu 29 a vagón VALM z Jindřichova Hradce.
Avšak problémy se již velmi rychle ukázaly kvůli podmáčené půdě, o trať se nikdo řádně nestaral, protože nebylo známo, kdo se o ni má starat. Proto na jaře 1977 vyjel Pionýr naposled.
Po uzavření
editovatKoleje a vedení zůstalo na svém místě do roku 1985 kdy se začaly sundávat. Koncová stanice i depo Pionýra přešlo do vlastnictví ZOO (není veřejnosti přístupné), v depu přežil Pionýr do 90 let. kdy byl poté sešrotován. Dnes je patrný násep, ze zastávky Lochotín se dochoval jen betonový perón, do roku 2003 tam byla ještě nádražní budova, kterou ale zapálili bezdomovci a musela být strhnuta, a stojí již jen jeden sloup trakčního vedení s číslem 22
Odkazy
editovatReference
editovat