Pietro Vierchowod

Pietro Vierchowod
	Pietro Vierchowod (28. listopadu 2013)
Osobní informace
Datum narození	6. dubna 1959 (65 let)
Místo narození	Calcinate, Itálie
Výška	179 cm
Hmotnost	76 kg
Přezdívka	lo Zar (car)
Klubové informace
	Konec hráčské kariéry
Pozice	obránce
Profesionální kluby
Reprezentace
Trenérská kariéra
2001–2002; 2002; 2005; 2014; 2018	Catania; Florentia Viola; Triestina; Honvéd; Kamza
Úspěchy
Mistrovství světa
1. italská fotbalová liga
Pohár PVP
Liga mistrů UEFA
Superpohár UEFA
Další informace
Povolání	fotbalista a fotbalový trenér
	→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pietro Vierchowod (* 6. dubna 1959, Calcinate, Itálie) je bývalý italský fotbalový obránce a trenér

Je považován za jednoho z největších italských středních obránců všech dob.^[3] Za svou šestadvacetiletou kariéru získal celkem 10 klubových trofejí. Tu nejcennější získal na sklonku kariéry, když hrál za Juventus, vyhrál LM 1995/96. V Nejvyšší lize odehrál 562 utkání.

S reprezentaci byl na třech šampionátů MS s nimiž v roce 1982 vyhrál zlato.

Po fotbalové kariéře se stal trenérem. Vedl Catanii i Florentia Violu. Také měl dvě angažmá v zahraničí. V Maďarském Honvédu a v Albánské Kamze.

Klubová kariéra

Como, Fiorentina a Řím

Od roku 1976 se stal hráčem v Coma, se kterým postoupil ze třetí až do nejvyšší ligy. První zápas nejvyšší lize odehrál ve věku 20 let a na konci sezony přispěl k záchraně klubu v lize. V roce 1981 jej koupila Sampdoria, která hrála ve druhé lize. První dva roky působil na hostování. Nejprve ve Fiorentině, se kterým bojoval do posledního kola o titul v sezoně 1981/82 a o rok později v Římě se kterým hrál prvně evropské poháry a navíc vybojoval první titul (1982/83). To mu vyneslo vítězství v anketě Guerin d'oro.

Sampdoria

I když nechtěl opouštět vlky, díky osobnosti prezidenta klubu Dorie Paola Mantovaniho se nakonec stal součástí klubu. ^[4] Dres Dorie nosil dvanáct let a za tuhle dobu slavil mnoho úspěchů. První trofej získal v sezoně 1984/85 když vyhrál Italský pohár. V roce 1986 přišel trenér Vujadin Boškov a spolu se spoluhráči Viallim a Mancinim vytvořil pevnou partu.^[5] Další vítězství v italském poháru zaznamenal v sezonách 1987/88 a 1988/89. První vítěznou evropskou trofej pozvedl nad hlavou v sezoně 1989/90. Byl to pohár PVP. Sezona 1990/91 byla další skvěle odehraná. S klubem získal první zisk titulu v historii. V následující sezoně si zahrál finále Ligy mistrů, ale byl poražen Barcelonou. Do roku 1995 s klubem ještě vyhrál jeden Italský pohár (1993/94) a dva italské superpoháry (1991, 1995. Celkem za Sampdoriu odehrál 493 utkání a vstřelil 39 branek.

Juventus a Milán

V roce 1995 ve věku 36 let , přestoupil za 500 milionů lir^[6] do Juventusu. Spolu s ním šli i spoluhráči Attilio Lombardo a Vladimir Jugović. S klubem získal nejcennější evropskou trofej. V sezoně 1995/96 získal ušatý pohár když nastoupil od první minuty proti Ajaxu. Po sezoně se rozhodl s klubem neprodloužit smlouvu.^[7] V následující sezonu měl odehrát v Perugii, jenže po neshodách s trenérem nakonec smlouvu rozvázal.^[8]

V Miláně se zranil kapitán Franco Baresi a jeho činovníci zavolali Pietrovi. Ten smlouvu podepsal, ale velkou radost neudělal. Klub obsadil až 11. místo v lize a on v nich odehrál 16 utkání.

Piacenza

Po ukončení smlouvy s Milánem se rozhodl prodloužit si kariéru v Piacenze. Působil tady tři roky a všech 79 utkání u nich odehrál v nejvyšší lize. Jeho brankou se v sezoně 1998/99 klub zachránil v posledním kole v soutěži, ale v následující sezoně již klub sestoupil a on se ve věku 41 let rozhodl ukončit kariéru.

V nejvyšší lize odehrál 562 utkání, je na 7. místě v historické tabulky. Když vstřelil svou poslední branku, je ve věku 40 let a 47 dní čtvrtým nejstarším fotbalistou co vstřelil branku v nejvyšší lize.^[9]

Hráčská statistika

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
Sezóna	Klub	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
1975/76	Romanese	Serie D	3	0	-	0	0	-	0	0	3	0
1976/77	Como	Serie B	0	0	IP	0	0	-	0	0	0	0
1977/78		Serie B	16	0	IP	0	0	-	0	0	16	0
1978/79		Serie C1	34	3	-	0	0	-	0	0	34	3
1979/80		Serie B	35	1	IP	4	0	-	0	0	39	1
1980/81		Serie A	30	2	IP	4	0	Stř.P	5	2	39	4
1981/82	Fiorentina	Serie A	28	2	IP	6	0	-	0	0	34	2
1982/83	Řím	Serie A	30	0	IP	5	0	UEFA	8	0	43	0
1983/84	Sampdoria	Serie A	30	2	IP	8	0	-	0	0	38	2
1984/85		Serie A	29	2	IP	12	1	-	0	0	41	3
1985/86		Serie A	28	1	IP	7	0	PVP	4	0	39	1
1986/87		Serie A	29	2	IP	2	0	-	0	0	33	2
1987/88		Serie A	29	5	IP	11	2	-	0	0	40	7
1988/89		Serie A	29	1	IP+IS	14+1	5+0	PVP	8	1	52	7
1989/90		Serie A	32	3	IP+IS	3+1	0	PVP	9	2	45	5
1990/91		Serie A	30	3	IP	10	0	PVP+ES	4+1	0	45	3
1991/92		Serie A	31	1	IP+IS	8+1	2+0	LM	9	0	49	3
1992/93		Serie A	29	1	IP	1	0	-	0	0	30	1
1993/94		Serie A	32	3	IP	8	1	-	0	0	40	3
1994/95		Serie A	31	2	IP+IS	4+1	0	PVP	5	0	41	2
1995/96	Juventus	Serie A	21	2	IP+IS	1+1	0	LM	8	0	31	2
1996	Perugia	Serie A	0	0	IP	0	0	-	0	0	0	0
1996/97	Milán	Serie A	16	1	IP	2	0	-	0	0	18	1
1997/98	Piacenza	Serie A	29	2	IP	1	0	-	0	0	30	2
1998/99		Serie A	28	4	IP	1	0	-	0	0	29	4
1999/00		Serie A	22	0	IP	2	0	-	0	0	24	0
Celkem			651	42	-	129	11	-	61	5	841	58

Reprezentační kariéra

Za reprezentaci odehrál 45 utkání a vstřelil 2 branky. První utkání odehrál v 21 letech 6. ledna 1981 proti Nizozemsku (1:1).^[10] Poté jej trenér povolal na MS 1982. I když nezasáhl do žádného utkání, domů si odvezl zlatou medaili. Až od října 1983 se stal pevným členem národního týmu. Dostal se i na MS 1986, ve kterém odehrál všechna utkání. Nový trenér Vicini jej poté dlouho vynechával a až v roce 1990 dostává na dva zápasy šanci, protože má skvělou formu z klubu. Trenéra ohromí a ten jej za odměnu nominuje na domácí šampionát v roce 1990. Nastoupil jen na pár minut do dvou zápasů, ale v utkání o 3. místo nastoupil od začátku a pomohl tak k bronzové medaile. První branku vstřelil 22. prosince 1990 proti Kypru (4:0).^[11] Druhou branku vstřelil 33 letech, 11 měsících a 18 dnech proti Maltě (6:0)^[12] 24. března 1993 a stal se do roku 2019 nejstarším střelcem v národním týmu.^[13]

Posledním zápasem bylo proti Švýcarsku (0:1) 1. května 1993.^[14] Trenér Arrigo Sacchi jej chtěl vzít na MS 1994 na pozici náhradníka, ale hráč to raději odmítl.^[3]

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
Reprezentace	Rok	Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	MS 1982	Neodehrál žádné ze 7 utkání
	MS 1986	1. zápas ve skupině A	31. 5.	Bulharsko	90	0	1:1^[15]
		2. zápas ve skupině A	5. 6.	Argentina	90	0	1:1^[16]
		3. zápas ve skupině A	10. 6.	Jižní Korea	90	0	3:2^[17]
		čtvrtfinále	17. 6.	Francie	90	0	0:2^[18]
	MS 1990	3. zápas ve skupině	19. 6.	ČSSR	24	0	2:0^[19]
		Osmifinále	25. 6.	Uruguay	11	0	2:0^[20]
		O 3. místo	7. 7.	Anglie	90	0	2:1^[21]