Petra Oriešková
Petra Oriešková (16. srpna 1941 Praha – 16. října 2022[1]) byla česká malířka a sochařka.
| Petra Oriešková | |
|---|---|
 Peter Oriešek, portrét Petry Orieškové | |
| Narození | 16. srpna 1941 Praha  Protektorát Čechy a Morava |
| Úmrtí | 16. října 2022 (ve věku 81 let) |
| Povolání | malířka, výtvarnice, ilustrátorka a sochařka |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPetra Oriešková se nejprve vyučila malířkou porcelánu ve Staré Roli u Karlových Varů (1954–1956) a v letech 1957–1960 vystudovala Střední odbornou školu výtvarnou v Praze. Roku 1960 byla přijata ke studiu na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do sochařského ateliéru prof. Otto Eckerta.
Absolvovala roku 1966 a poprvé vystavovala roku 1969 na společné výstavě mladých výtvarníků v ÚLUV, výstavě Nová figurace v Mánesu a společně s Peterem Orieškem v Galerii mladých.
Ocenění
editovat- 1973 Medaile, 1. mezinárodní výstava kresby a grafiky Del Pomero, Milán
- 1976 Čestné uznání MK, za ilustrace v knize Longos: Dafnis a Chloe (soutěž Nejkrásnější knihy)
- 1976 V. mezinárodní výstava kresby, Rijeka
- 1980 1. mezinárodní výstava kresby, galerie portrétů, Tuzla
Dílo
editovat
Ojedinělou kolekci obrazů Petry Orieškové z roku 1966 shromáždila pro svou výstavu galerie Peron. V katalogu jsou expresionistické portréty a figury, některé zjevně inspirované dílem Francise Bacona (Tvář se psem, 1966), parafráze obrazů starých mistrů (Nahá Maja, 1966) nebo odkazy k surrealismu a pop artu. Autorka je řazena do proudu Nové figurace neboť se zabývá skrytými významy lidské existence a nikoli lidskou figurou jako výtvarným artefaktem nebo konkrétními situacemi.
Pro obrazy z konce 60. let je charakteristické volné nakládání se zobrazením postavy, fragmentace a neukončenost a soustředění na naturalistický detail tváře nebo rukou (Portrét rodiny, 1968, Léto, 1969). Oriešková vytváří hned na počátku své volné tvorby osobitý a jasně rozpoznatelný rukopis – kombinuje různé styly – realistické detaily s abstraktní malbou a obrysovou kresbou, prostorový plán i barevné plochy, reliéfní asambláž, nahé figury zasazené do iluzivního prostoru, pop-artové rekvizity.
V obrazech ze 70. a 80. let se prolíná sen jako ozvěna surrealistické tradice s hyperrealistickou malbou „v alegorické scénické vizi, prostupem, či spíše magickým sjednocením viděného a sněného“.[2] Oriešková vytváří scénické alegorie skutečného života, které se odehrávají v tichu dokonale komponovaného iluzivního prostoru a obsahují snové představy odpoutané od reálného času. Obraz je chápán jako okno do prostoru s renesanční perspektivou,[3] kam malířka umisťuje nahé lidské figury s každodenními dramaty jejich životů (Příběh, 1979) nebo důvěrně známé věci jako svědky minulých dějů (Ráno s helikoptérou, 1975, Ráno, 1984). Ženské figury v obrazech Petry Orieškové jsou vždy mladé a dokonale krásné, ale působí vážně a odcizeně.
„Vyloučení pojmu času akcentuje psychologickou hodnotu zobrazeného okamžiku a připoutává pozornost na hlubší, symbolický nebo osudový význam ustrnulého gesta nebo děje.“[4]
V 90. letech do fiktivní reality obrazu zasazuje autorka nahé postavy jako symboly sexuální touhy, připomíná animální rysy lidského chování (Záměna, 1993), zabývá se problémem vlastní identity a jejího protějšku v obraze (Dvě bytosti, 1994). Realita, se kterou pracuje, se soustřeďuje do jednoho okamžiku a blíží se pojetí reportážní fotografie, ale je konstruovaná jako divadlo (Nářek, 1995). Výtvarný jazyk není není natolik prvořadý a závazný, aby musela pracovat na jeho zjemnění a zdokonalování. Je jen prostředkem, který zkouší zatížit obsahovým sdělením až k maximu.[5]
Ilustrace
editovat- Meysenburg Malwida, Rolland Romain: Amore pace, texty Faltysová V , Holzknecht V, Sommer P, kniha 101 s., vyd. Supraphon Praha, 1980
Zastoupení ve sbírkách
editovat- Národní galerie v Praze
- Galerie hlavního města Prahy
- Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
- GASK, (České muzeum výtvarných umění, Praha)
- Galerie výtvarného umění v Chebu
- Galerie umění Karlovy Vary
- Městská galerie, Ostrov
- Muzeum umění Olomouc
- Galerie Klatovy/Klenová
- Oblastní galerie v Liberci
- Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
- Západočeská galerie v Plzni
- Galerie Benedikta Rejta, Louny
- Galerie výtvarného umění, Hlinsko
- Galerie H. Liebich, Dachau
- Galerie Schwarz, Milano
- Galerie portrétů, Tuzla,
- Moderní galerie v Rijece
- Soukromé sbírky doma a v zahraničí
Výstavy
editovatAutorské
editovat- 1969 Galerie mladých, Mánes, Praha (s Peterem Orieškem)
- 1977 Olomouc, Nové Město nad Metují (s Jindrou Vikovou)
- 1979 Galerie Fronta, Praha (s. Jindrou Vikovou)
- 1982 Petra Oriešková: Kresby a grafika, Dům kultury ROH, České Budějovice
- 1983 Galerie Fronta, Praha (s. Jindrou Vikovou)
- 1989 Grafický kabinet, Olomouc (s Peterem Orieškem)
- 1991 České kulturní středisko Bratislava (s. Peterem Orieškem), Povážská galéria Žilina
- 1997 Galerie Litera, Praha, Univerzitní galerie, Plzeň
- 1999 Galerie ve dvoře, Veselí nad Moravou
- 2000 Galerie Antik, Slaný, Galerie české kultury, Český Krumlov
- 2001 Předtím a potom, obrazy z šedesátých a devadesátých let, galerie Peron, Praha
- 2001/02 Petra Oriešková: obrazy – kresby, výběr z tvorby 1966–2001, Wortnerův dům AJG, České Budějovice
- 2003 Petra Oriešková: Kresby, Galerie ES, Praha
Společné
editovatDesítky výstav od roku 1969, podrobně viz Petra Oriešková: obrazy – kresby, výběr z tvorby 1966–2001, Vlastimil Tetiva, Alšova jihočeská galerie, České Budějovice, 2001
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Zemřela malířka Petra Oriešková. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Jan Kříž, katalog k výstavě v Galerii Fronta 1983
- ↑ Hynek Rulíšek, Petra Oriešková, Kresby a grafika, Malá scéna DK Č. Budějovice, 1982
- ↑ Vlastimil Tetiva, Petra Oriešková, AJG České Budějovice 2001, str. 7
- ↑ Vlastimil Tetiva, Petra Oriešková, AJG České Budějovice 2001, str. 11
Literatura
editovat- Petra Oriešková, Peter Oriešek, 1969, 1 list, Galerie mladých, Praha
- Petra Oriešková: Kresby a grafika, 1982, Rulíšek Hynek, kat. 8 s., Dům kultury ROH, České Budějovice
- Petra Oriešková: obrazy, 1983, Kříž Jan, 1 list, vyd. Fronta, Praha
- Petra Oriešková, Předtím a potom, 2000, kat. 28 s., Galerie Peron Praha, ISBN 80-902866-2-3
- Petra Oriešková: obrazy – kresby, výběr z tvorby 1966–2001, Vlastimil Tetiva, Alšova jihočeská galerie, České Budějovice, 2001, ISBN 80-85857-52-9
- Petra Oriešková (Anketa Nová figurace), Výtvarné umění, 20,9-10,1970/05/20,484-484
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petra Oriešková na Wikimedia Commons - Petra Oriešková v informačním systému abART
- Galerie Maxiart: Petra Oriešková Archivováno 29. 11. 2014 na Wayback Machine.
