Petr Peřina II. z Maličína
Petr Peřina II. z Maličína (též Petr Opit z Maličína, 15. století – před rokem 1540) byl český vladyka z rodu Peřinů z Maličína, vojevůdce, generál habsburské císařské armády během habsbursko-osmanských válek v 1. polovině 16. století. Proslul jako jeden z velitelů českých žoldnéřů při obraně Vídně proti Osmanům roku 1529.
| Petr Peřina II. z Maličína | |
|---|---|
.png) Petr Peřina II. z Maličína na kresbě Mikuláše Meldemanna z roku 1529 | |
| Narození | 15. století ?  České království |
| Úmrtí | České království |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | hejtman |
| Složka | Habsburská císařská armáda |
| Války | Osmansko-habsburské války |
| Bitvy | První obléhání Vídně (1529) |
Životopis
editovatPůvod a majetek
editovatPocházel z vladyckého rodu odvozujícího svůj původ od vsi Maličín na Čáslavsku, kterou však v době Petrova života rodina neměla v držení. Byl synem Baltazara Peřiny z Maličína. Od počátku 16. století byl majitelem vsi Zdebuzeves v Posázaví. Roku 1526 vedl majetkový soudní spor se svým (patrně mladším) bratrem Janem, který asistoval řešit Zdeněk Lev z Rožmitálu, tehdejší Nejvyšší purkrabí Českého království, svoláním schůzky bratří na Pražském hradě.
Obléhání Vídně Turky
editovatBěhem 1. poloviny 16. století se zapojil do bojů s Turky vedených v rámci vleklých habsbursko-osmanských válek. V létě 1529 byl spolu s Václavem Zvířetickým z Vartenberka a Petrem Hadem z Proseče pověřen velením českých praporů,[1] které měly vytáhnout k obraně Vídně, ke které se blížila početná armáda sultána Sulejmana I. Nádherného. Peřina je uváděn jako svolavatel žoldnéřského vojska v Praze a následně jako velitel[2] dvou ze čtyř praporů armády o počtu asi 2 800 mužů (včetně 250 jezdců Hanuše z Hardeka), která z Čech k Vídni vytáhla a doplnila tak celkový stav křesťanských obránců města na asi 16 tisíc. Se svými muži Peřina bránil jeden z perimetrů městských hradeb, mezi tzv. Červenou a Solnou bránou, v okolí Dunaje a podílel se na bojových operacích, díky kterým se podařilo osmanskou armádu donutit k ústupu a obléhání tak prolomit.
Král Ferdinand I., který po dobu obléhání sídlil v Praze, jej spolu s Václavem Zvířetickým zmiňuje ve svých listech. Připomínána je rovněž Peřinova žádost k císaři o dvojnásobný žold pro jeho muže, čemuž však nebylo vyhověno.
Zemřel před rokem 1540.
Rodinný život
editovatPrameny uvádějí dceru Annu z Maličína, která byla jeho dědičkou.
Památka
editovatPři obléhání Vídně roku 1529 byl zachycen původem norimberským kreslířem a malířem Mikulášem Meldemannem, který se bojů taktéž aktivně zúčastnil. Podobizna se pak stala součástí Meldemannovy knihy s kresbami obléhání Vídně vydané roku 1530 v Norimberku.[3] Podobizna je doplněna německou oslavnou básní norimberského minnesangera Hanse Sachse.
V další historiografii je pak stručně připomínán, nezřídka jako jediný,[2] vůdce českých obránců Vídně proti dobyvačným Osmanům.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Turci u Vídně: Jak pomohli čeští vojáci v obraně města?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-02-21 [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VHU PRAHA [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2022-10-10]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 07.09.1906, 2(29). s. [628]. Dostupné online
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. 810. Dostupné online
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. s. [88]-89. Dostupné online
- Světozor: Obrázkový týdeník. Praha: František Skrejšovský, 16.6.1882, 16(25). s. 299-300. ISSN 1805-0921. Dostupné online
- TOMEK, Václav Vladivoj. Dějepis města Prahy.. s. 84. Dostupné online
- VLASÁK, Norbert. Okres Vlašimský: nástin historicko-archeologický. V Praze: Fr. A. Urbánek, 1874. s. 96-97. Dostupné online