Wikipedie

Petr Macek (teolog)

český překladatel, teolog a vysokoškolský pedagog

Petr Macek (* 21. května 1944, Praha) je český teolog, učitel systematické teologie na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy (ETF UK) v Praze. V letech 1973–1990 působil jako kazatel sboru Bratrské jednoty baptistů Praha 4 – Pankrác.

Doc. Petr Macek
Narození21. května 1944 (80 let)
Praha
BydlištěPraha
Alma materEvangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy (1969–1973)
Povolánívysokoškolský učitel, pastor, překladatel, kazatel a evangelický teolog
Nábož. vyznáníbaptisté
ChoťHarriet Macková (od 1973)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Vyrostl v evangelické rodině ovlivněné působností a spiritualitou Armády spásy, po jejímž zákazu v roce 1948 Mackovi rodiče zakotvili ve vinohradském sboru Bratrské jednoty baptistů.[2] Po absolvování učňovské školy pracoval jako průmyslový kovorytec v pražské textilce (1961–1969).[3] Činnost baptistického sboru ho přivedla ke studiu angličtiny a k zájmu o teologii. V roce 1968 se na baptistickém kongresu v Bernu seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Harriet Gilbert.[4]

Vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu (1968-73), v posledním semestru však již přijal povolání ke kazatelské službě v sboru Bratrské jednoty baptistů Praha 4 – Pankrác, kde v letech 1973–1990 působil jako kazatel sboru. Baptistická denominace v Československu v té době usilovala o to stát stranou politického dění, činnost sboru Na Topolce se ale vymykala. Na kázání Petra Macka často přicházeli i disidenti z jiných kruhů, pořádal semináře duchovního vzdělávání, tzv. „setkání třicátníků“, v roce 1988 umožnil Na Topolce vznik Podzemní univerzity bohemistiky.[4][2] V letech 1975–1990 byl členem redakční rady evangelického týdeníku Kostnické jiskry. Roku 1981 přerušil své kazatelské působení jednosemestrálním studiem na Baptistickém teologickém semináři[5] v Rüschlikonu u Curychu. Toto studium ovlivnilo jeho zájem o tzv. radikální reformaci, jejíž nejdůležitější větev má ve Švýcarsku své kořeny.[6] V roce 1985 získal doktorát ze systematické teologie na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě na základě obhajoby disertační práce „Procesuální myšlení a Bible: Příspěvek do diskuse o předpokladech a úkolech biblické hermeneutiky“.[7][8] V letech 1990–1991 následovala stáž v Andover-Newton Teological Seminary v USA a posléze pedagogické působení na BTS ve švýcarském Rüschlikonu.[3] V letním semestru 1991 přijal pozvání na systematickou katedru ETF UK,[9] na níž se roku 1993 habilitoval pro obor Systematická teologie prací o zwingliovském vlivu v díle pozdního Karla Bartha "Kde je Ducha Páně, tam je svoboda: Nad „zwingliovským“ odkazem Karla Bartha".[7] V letech 1992–2000 se účastnil redakční práce v časopise Communio viatorum[10] a v letech 1996–1998 působil jako externí lektor systematické teologie v International Baptist Teological Seminary v Praze. Věnoval se teologickému odkazu radikální reformace, zejména dílu J. H. Yodera a J. W. McClendona, a tzv. postliberální teologii anglo-americké provenience.[6] V roce 2014 získal doktorát na ETF UK v oboru filosofie za disertaci věnovanou teismu procesuálního filosofa Charlese Hartshorna.[11] Dne 8. 1. 2016 byl děkanem Evangelické teologické fakulty doc. Jiřím Mrázkem Th.D. jmenován vedoucím katedry praktické teologie po zemřelém prof. Pavlu Filipim,[12] kterou přechodně vedl (2016-2019).

Badatelsky se mimo jiné věnuje dílu Karla Bartha, teologickému odkazu „radikální reformace“, angloamerické teologické produkci, otázkám biblické a teologické hermeneutiky, problematice filosofické teologie a vztahu teologie k jiným akademickým disciplínám.[13] Zvláštní pozornost věnoval originálním teologickým a filosoficko-teologickým výtěžkům anglofonní oblasti se záměrem zpřístupnit studentům a dalším zájemcům tyto u nás méně známé okruhy teologické a pro ekumenický dialog či dialog teologie a filosofie relevantní literatury a uvést její hlavní tvůrce.[6] Kritické statě věnoval i teologicky či teologicko-eticky problematické orientaci a publikaci evangelické teologie v některých obdobích křesťanských dějin. Zabýval se též aspiracemi akademické teologie v univerzitním kontextu a v té souvislosti spoluredigoval dva sborníky sledující především domácí scénu.[14]

Je vdovec (manželka Harriet zemřela v roce 2022) a má dvě děti. Konfesijně zůstal od poloviny devadesátých let nevyhraněn,[14] od roku 2019 je však opět členem baptistického sboru, v němž působil jako kazatel a který již není ve svazku BJB.

Dílo

editovat
  • Effatha, otevři se: sbírka kázání. Praha: Baptistický sbor Na Topolce, 2019. 251 s.[15]
  • Bůh ve filosofii Charlese Hartshorna. Praha: OIKOYMENH, 2016. ISBN 978-80-7298-227-1
  • Huldrych Zwingli, Karl Barth a odkaz původního reformačního radikalismu (Mezigenerační ekumenicko-teologický rozhovor). Praha: Kalich, 2011. ISBN 978-80-7017-161-5
  • Novější angloamerická teologie. Praha: Kalich, 2008. ISBN 978-80-7017-100-4
  • (s P. Gallusem) Teologie jako věda - Dvě perspektivy. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2007. ISBN 978-80-7325-121-5
  • „The Humanizing Inheritence: Some Thoughts on the Biblical View of Humanity Implied in the Divine of Creation – Election“, in: Landgabe. Festschrift für Jan Heller, Praha: OKOYMENH, 1995, str. 251–257.
  • „Inkarnace v alternativní evangelické reflexi“, in: Vtělení, vykoupení, církev, Praha: Česká křesťanská akademie, 1997, str. 15–20.
  • „Theismus procesuální metafyziky. Nástin jedné jubilující filosofie 20. století“, in: Logos a svět, OIKOYMENH, 1997, str. 143–157. „Metafyzika a imaginace“, in: EPITOAUTO, Mlýn, Třebenice 1998, str. 110–128.
  • „Whiteheadova symbolická reference v procesuální hermeneutice“, in: Pouštěj svůj chléb po vodě, Brno: CDK, 1999, str. 54–65.
  • „John Howard Yoder – 1927–1997“, in: J. H. Yoder, Ježíšova politika, Benešov: EMAN, 2004, str. 234–267.
  • „On the Way to a New Normativeness?“ in: Ed. Noort (hrsg.) Religion und Normativität: Interdisziplinäre Ueberlegungen zum Dekalog damals und jetzt, Rijksuniversiteit, 2004, str. 143–148.
  • „On Reformative Learning of the Formative Script for and with the Last Audience“ in: Jens Schröter (Hrsg.), Die Rolle der Theologie in Universität, Gesselschaft und Kirche, Leipzig: Evangelische Verlagsanstalt, 2012, str. 149–161.
  • „Theologický odkaz radikální reformace“, in: Zpytování: Studie a eseje k evangelické identitě. Středokluky: Zdeněk Susa, 2007, s.144-149.
  • „The Way of the Cross and Tyrannicide. On the Theological Affinity, Consistency and Limits of Bonhoeffer’s Christian Peacemaking”, in: J. W. de Gruchy, S. Plant, Ch. Tietz (Hrsg.), Dietrich Bonhoeffers Theologie heute: Ein Weg zwischen Fundamentalismus und Säkularismus? Dietrich Bonhoeffer’s Theology Today: A Way between Fundamentalism and Secularism? Gütersloh: Gütersloher Verlagshaus, 2009, str. 387–399.

Překlady

editovat
  • William S. Estep, Jr.: Příběh křtěnců (český překlad knihy The Anabaptist Story), Praha 1991.
  • John H. Yoder, Ježíšova politika (český překlad knihy The Politics of Jesus), Benešov: EMAN, 2004.
  • Miroslav Volf, Odmítnout nebo obejmout? Totožnost, jinakost a smíření v teologické reflexi, Praha: Vyšehrad, 1996.
  • Bruce G. Epperly, Procesuální teologie. Příručka pro rozpačité, Praha: Kalich, 2011.
  • (s T. Hančilem) Daniel L. Migliore, Víra usilující rozumět. Úvod do křesťanské teologie, Mlýn, 2009.
  • (s J. Zámečníkem) Jay B. McDaniel, O Bohu a pelikánech. Teologie úcty k životu, Praha: Biblion, 2022.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Paměť národa. Dostupné online. [cit. 2024-09-25].
  2. ↑ a b NEŠPOR, Zdeněk R. Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 465 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7017-261-2, ISBN 80-7017-261-4. OCLC 1120719683 S. 224. 
  3. ↑ a b doc. ThDr. Petr Macek, Ph.D.. Evangelická teologická fakulta [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Petr Macek (1944). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Home. International Baptist Theological Study Centre, Amsterdam [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c UNIVERZITA KARLOVA. EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA. Sto let Evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: [s.n.] 263 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-270-6975-0, ISBN 80-270-6975-0. OCLC 1204254506 S. 57. 
  7. ↑ a b doc. ThDr. Petr Macek, Ph.D.. Evangelická teologická fakulta [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ UNIVERZITA KARLOVA. EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA. Sto let Evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: [s.n.] 263 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-270-6975-0, ISBN 80-270-6975-0. OCLC 1204254506 S. 237. 
  9. ↑ UNIVERZITA KARLOVA. EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA. Sto let Evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: [s.n.] 263 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-270-6975-0, ISBN 80-270-6975-0. OCLC 1204254506 S. 35. 
  10. ↑ Communio viatorum. Evangelická teologická fakulta [online]. [cit. 2023-03-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ UNIVERZITA KARLOVA. EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA. Sto let Evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: [s.n.] 263 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-270-6975-0, ISBN 80-270-6975-0. OCLC 1204254506 S. 241. 
  12. ↑ Evangelická teologická fakulta : Aktuality. web.etf.cuni.cz [online]. [cit. 2016-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  13. ↑ NEŠPOR, Zdeněk R. Malý slovník českých nekatolických náboženských osobností 20. a 21. století. První vydání. vyd. Praha: [s.n.] 465 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-7017-261-2, ISBN 80-7017-261-4. OCLC 1120719683 
  14. ↑ a b UNIVERZITA KARLOVA. EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA. Sto let Evangelické teologické fakulty v Praze. Praha: [s.n.] 263 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-270-6975-0, ISBN 80-270-6975-0. OCLC 1204254506 S. 58. 
  15. ↑ Petr Macek – Effatha, otevři se. Baptistický sbor Na Topolce [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Macek_(teolog)&oldid=24452064“