Petar Hektorović

chorvatský šlechtic, básník a překladatel

Petar Hektorović (italsky Pietro Ettoreo nebo Piero Hettoreo, 1487 ostrov Hvar13. března 1572 Stari Grad) byl chorvatský šlechtic, básník a překladatel.

Petar Hektorović
Busta P. Hektoroviće před jeho vilou Tvrdalj ve Starem Gradu
Busta P. Hektoroviće před jeho vilou Tvrdalj ve Starem Gradu
Rodné jménoPetar Hektorović
Narození1487
Stari Grad
Úmrtí13. března 1572 (ve věku 84–85 let)
Stari Grad
Povoláníspisovatel a básník
Významná dílaFishing and Fishermen's Talk
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v šlechtické rodině ve Hvaru nebo ve Starim Gradu. V rodinném prostředí se naučil italsky a latinsky. Studoval na universitě ve Splitu. Tam se seznámil s dalšími chorvatskými renesančními vzdělanci, např. s Markem Marulićem. V roce 1539 musel před tureckou invazí na ostrov Hvar uprchnout do Benátek. Domů se vrátil koncem roku 1540. V roce 1557 navštívil Dubrovník, kde se setkal se svými přáteli Mavro Vetranovićem, Nikolou Dimitrovićem a Nikolou Nalješkovićem.

Dlouhá léta budoval opevněnou vilu – tvrz Tvrdalj v přístavu Stari Grad. Těsně před smrtí zažil druhou tureckou invazi na ostrov Hvar, kdy byla tato jeho tvrz poničena.

 
Ribanje i ribarsko prigovaranje, titulní strana, 1568
  • 1556 Ribanje i ribarsko prigovaranje (Rybaření a rybářské rozhovory) vydáno v Benátkách 1569 a 1638. Dílo popisuje třídenní rybářskou cestu na ostrovy Brač a Šolta ve společnosti rybářů Paskoje a Nikoly. V knize jsou mimo jiné zaznamenány i tři rybářské písně včetně notového záznamu (píseň o kraleviči Markovi, píseň o záhubě severinského vojvody Radoslava a píseň ve formě přípitku).

Korespondence přátelům

editovat

Překlady

editovat
  • Publius Ovidius Naso: Knjige Ovidijeve od lika ljuvenoga (Remedia Amoris, před rokem 1525, překlad ztracen, jednalo se ale o teprve třetí překlad Ovidiova díla do jiného jazyka).

Složil hudbu (a údajně i text) k duchovnímu dramatu Prikazanje Zivota Svetog Lovrinca Mucenika. Jsou mu připisovány i některé duchovní písně.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat