Zrcadlové bludiště na Petříně
Petřínské bludiště je oblíbená dětská a turistická atrakce v zahradě U rozhledny na vrchu Petřín v Praze, v bezprostředním sousedství Petřínské rozhledny.
| Zrcadlové bludiště na Petříně | |
|---|---|
 Pavilon KČT s bludištěm | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotika |
| Poloha | |
| Adresa | Praha 1, Malá Strana,  Česko |
| Ulice | Petřínské sady |
| Souřadnice | 50°5′0,78″ s. š., 14°23′46,48″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38921/1-488 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavilon českých turistů
editovat
Bludiště tvoří součást dřevěného pavilonu, kterým se na Jubilejní výstavě roku 1891 prezentoval Klub českých turistů.[1] Je to napodobenina gotické brány Špička na Vyšehradě podle návrhu stavitele a architekta Quido Bělského.[2] Autorem návrhu výstaviště Jubilejní zemské výstavy a umístění pavilonu v areálu byl významný architekt české neorenesance Antonín Wiehl, se kterým Bělský spolupracoval na řadě staveb.
Střecha pavilonu je vyzdobena devíti korouhvičkami. Památkou na jednotlivé řemeslníky jsou vyražená křestní jména na vlaječkách umístěných na korouhvičkách.
Po výstavě byl pavilon rozebrán a v roce 1892 znovu postaven poblíž Petřínské rozhledny, která byla spolu s lanovou dráhou také postavena z iniciativy Klubu českých turistů při příležitosti Jubilejní výstavy.
Zrcadlové bludiště a diorama
editovat
Při konání Jubilejní zemské výstavy bylo v přední místnosti instalováno kruhové panoráma s dvaceti průzory pro sledování stereoskopických diapozitivů zajímavých obrazů z Čech. Po následném přestěhování pavilonu bylo v roce 1893 v přední části bludiště instalováno 35 velkých zrcadel. Stěny chodbiček, které jsou obohaceny o tato velká zrcadla udivují návštěvníka několikanásobným pohledem na jeho samého. Inspirací pro zrcadlovou chodbu mělo být zrcadlové bludiště ve vídeňském Prátru. Pakliže v síti chodbiček a množství zrcadel návštěvník nezabloudí, ocitne se v prostřední části pavilonu.
Zde se nachází dioráma (obraz v popředí doplněný reálnými kulisami). Velký obraz znázorňuje obranu Staroměstské mostecké věže na Karlově mostě jezuitou Plachým v roce 1648 při švédském dobývání Prahy. Obraz je od malířů Adolfa a Karla Liebscherových, Vojtěcha Bartoňka a Karla Štapfera. Plátno o velikosti 80 metrů čtverečních vyrobila dieseldorfská tkalcovna a malíři po zavěšení tohoto plátna na půlkruhový dřevěný rám obraz namalovali za pouhých 50 dní. Po namalování váží 120 kg. Na obraze je zajímavé vidět, jak vypadal levý břeh Vltavy v polovině 17. století.
Další změna vnitřního vybavení byla provedena v roce 1911, kdy ve třetí místnosti bylo instalováno čtrnáct různě zkreslujících zrcadel.
V roce 1975 provedla Pražská stavební obnova a Ústředí uměleckých řemesel generální rekonstrukci tohoto objektu.
Od 1. 1. 2021[zdroj?] má na starosti provoz Zrcadlového bludiště na Petříně Prague City Tourism.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Diorama Klubu českých turistů. Národní listy. 13. 5. 1891, s. 6. Dostupné online.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 622.
- ↑ Zrcadlové bludiště Petřín [online]. Prague City Tourism [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
Literatura
editovat- J. Nouza, Petřínská rozhledna a další pražské vyhlídkové stavby. Liberec: Nakladatelství 555 2000
- KURZ, Vilém. Lanová dráha a rozhledna na Petříně : Vzpomínka na jejich vznik a stavbu za příležitosti jich slavnostního otevření dne 20. srpna 1891. Praha: Klub českých turistů, [1891]. Dostupné online.
- Zkreslující zrcadla a labyrint : mezi fyzikální hříčkou a metafyzikou. In Zneklidňující svět zrcadel. Praha: Malvern 2010
- Jan ZAVŘEL. Pražský vrch Petřín. Jan Zavřel a kolektiv 2 rozšířené vydání. Druhé vydání Praha Paseka, 2012. 264. ISBN 978-80-7432-244-0
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zrcadlové bludiště na Petříně na Wikimedia Commons - Oficiální stránky petřínského bludiště Archivováno 22. 12. 2015 na Wayback Machine.
