Pernek (Horní Planá)
Pernek je vesnice, část města Horní Planá v okrese Český Krumlov. Nachází se asi 4 km na severozápad od Horní Plané, a to v Želnavské hornatině. Území Perneku sousedí s vodní nádrží Lipno. Je zde evidováno 97 adres.[3] V Perneku je vesnická památková zóna (od 22. 9. 1995).[4]
| Pernek | |
|---|---|
 Pernek a vrchy Hvězdáře | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Horní Planá |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°47′31″ s. š., 13°59′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 81 (2021)[1] |
| Katastrální území | Pernek (11,25 km²) |
| Nadmořská výška | 780 m n. m. |
| PSČ | 382 26 |
| Počet domů | 51 (2011)[2] |
  Pernek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 119300 |
| Zaniklé obce.cz | 15663 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pernek je také název katastrálního území o rozloze 11,25 km². V katastrálním území Pernek leží i Hory.
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1440.[5] Antonín Profous usuzuje, že název obce je odvozen z německého Bärenecke ve významu Medvědí kout.[6] Pernek patřil do obvodu římskokatolické farnosti Želnava, po jejím zrušení patří (od 1.1.2020) do obvodu římskokatolické farnosti Volary.[7] V roce 1930 zde v 53 domech žilo 291 obyvatel.[8] V červnu 1931 obec postihl rozsáhlý požár. V roce 1938 byl Pernek v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k Německé říši. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa a většina německého obyvatelstva byla odsunuta.[4] Americká armáda měla v Perneku polní nemocnici a muniční sklad; dne 12. 5. 1945 zde při výbuchu munice tragicky zahynulo 10 lidí a 21 lidí bylo zraněno.[9]
Od poloviny 19. století do 31. 12. 1975 byl Pernek samostatnou obcí. Od 1. 1. 1976 je částí města Horní Planá. Osady Maňava a Pihlov zanikly – staly se součástí Horní Plané.[10]
Maňava
editovat
V katastrálním území Pernek leží bývalá osada Maňava (dříve Německá Maňava,[11] německy Deutsch Haidl). Nad Maňavou se rozkládá (nezalesněný) Telecí vrch.
Zmínky pocházejí již z roku 1445 (tehdy byla osada označována jako Maniawa Theutunicalis), kdy byl vystavěn první dům. V roce 1653 je uváděno 10 usedlých. Roku 1921 zde stálo 22 domů s 226 obyvateli, o 9 let později vzrostl počet domů na 25 a počet obyvatel klesl na 196. Maňava byla částečně vysídlena po roce 1945, dochovaly se 4 původní domy, žijí zde 3 stálí obyvatelé.
Pihlov
editovat
U východního okraje katastru Pernek se rozkládá bývalá osada Pihlov (při silnici Horní Planá – Pernek), která je využívána především k rekreačním účelům.
První dům byl postaven roku 1400, roku 1445 je uváděn název Pichlow. Daňový svitek z roku 1653 uvádí čtyři usedlé. V roce 1910 zde stálo 10 domů se 107 obyvateli; roku 1930 počet obyvatel klesl na 84. Po roce 1945 byl Pihlov postupně vysídlen. Jihozápadně od vesnice leželo známé Srdce Vltavy. Z domku východně od vesnice pocházela dívka Johanna, kterou se nechal inspirovat Adalbert Stifter v novele Popsaná jedlička.
Doprava
editovatŽelezniční zastávka Pernek na Šumavě, v roce 2023 přejmenovaná na Pernek-Hory, na železniční trati České Budějovice – Černý Kříž je v blízkosti osady Hory. Pernekem prochází silnice I/39,
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
- ↑ a b Pernek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 204.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni:Farní úřad Želnava [online]. [cit. 2024-10-19]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 : III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2021-10-07]. Dostupné online.
- ↑ SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií : úpatím Blanského lesa k Horní Plané. Česke Budejovice: Veduta ISBN 978-80-86829-49-4, ISBN 80-86829-49-9. OCLC 603218682 S. 153 – 154.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pernek na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pernek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pernek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
