Pelycosauria (pelykosauři) jsou skupinou vymřelých pozdně prvohorních synapsidů. Některé druhy byly poměrně velké, dorůstaly délky 3 i více metrů, ale většina byla malých rozměrů. Objevili se v pozdním karbonu a vrcholu dosáhli na počátku permu.

Jak číst taxoboxPelycosauria
Stratigrafický výskyt: Před 320-250 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
TřídaSynapsida
ŘádPelycosauria
Cope, 1878
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Eothyris
Varanops
Ophiacodon
Edaphosaurus
Haptodus

Alespoň u dvou větví pelykosaurů (u čeledi Edaphosauridae a Sphenacodontidae) se nezávisle vytvořily nápadné útvary na hřbetě pokryté kůží, které vznikly prodloužením trnů obratlů a možná sloužily k termoregulaci nebo samcům k předvádění před samicemi. Fosílie pelykosaurů byly nalezeny hlavně v Evropě a v Severní Americe, ale některé menší a do pozdější doby přeživší formy byly nalezeny také v Rusku a v jižní Africe.

Pelykosauři jsou parafyletičtí, zařazujeme do nich několik nezávislých linií. Do linie sphenacodontoidea patří i therapsidi.

U některých z těchto plazů se poprvé v historii vývoje obratlovců objevila schopnost šplhat po stromech.[1]

Systém

editovat

Reference

editovat
  1. Spencer G. Lucas, Larry F. Rinehart, Matthew Celeskey, David S. Berman & Amy S. Henrici (2022). A scansorial varanopid eupelycosaur from the Pennsylvanian of New Mexico. Annals of Carnegie Museum. 87 (3): 167-205.
  2. Tea Maho, Sigi Maho, Diane Scott & Robert R. Reisz (2022). Permian hypercarnivore suggests dental complexity among early amniotes. Nature Communications. 13: 4882. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-022-32621-5

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat