Wikipedie

Pavel Nebeský

Narozen 6.2.1861 v Praze, zemřel 18.2.1913 v Plzni. Herec, režisér, redaktor, hry, libreta, překlady.

Pavel Nebeský (6. února 1861 Praha[1] – 18. února 1913 Plzeň[2]) byl redaktor, spisovatel, žurnalista, překladatel, dramaturg, knihovník, herec.[3]

Pavel Nebeský
Narození6. února 1861
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. února 1913 (ve věku 52 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov města Plzně
PseudonymPetr Lípa
Povoláníredaktor, spisovatel, žurnalista, překladatel, dramaturg, knihovník, herec
Partner(ka)Klotilda Nebeská
RodičeVáclav Bolemír Nebeský
PříbuzníPetr Faster (děd)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Pavel Nebeský se narodil do rodiny Václava Bolemíra Nebeského, který byl v roce1848 členem Národního výboru a delegátem Slovanského sjezdu a Terezie, rozené Fastrové, dcery Petra Fastra, českého vlastence, místopředsedy Svatováclavského výboru a člena Národního výboru v revolučním roce 1848.[4]

V dětství byl Pavel Nebeský obklopen vzdělanými vlastenci a literáty. Vystudoval Malostranské gymnázium, na kterém absolvoval v roce 1878. Ve studiu pokračoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou však kvůli účasti na "chuchelské řeži" nedokončil, byl vyloučen.[1] Po ukončení studia začal pracovat jako redaktor Českých listů. Tam vedl rubriku o divadle. V letech 1881–1884 podnikl mnoho studijních cest, navštívil Německo, Švýcarsko, Rakousko, Itálii i Francii. Poté se začal věnovat divadlu intenzivněji.[4]

Jako herec byl prvně angažován v roce 1884 Pokorného společností, která v letech 1881–1884 v Plzni zajišťovala divadelní provoz v zimní sezóně (tzn. v hlavní sezóně). V letní sezóně společnost kočovala. Díky tomuto angažmá se Nebeský dostal do Plzně, po Praze dalším rozvinutým českým divadelním centrem. Zde působil do 8. června 1887 a sehrál tu na sto devadesát rolí. S touto společností se dostal do Litomyšle, kde se seznámil s Klotildou Wižďálkovou, se kterou se oženil. Svědkem mu byl Alois Jirásek. Pokorného společnost získala v letech 1885/1886 zimní sezónu v Národním divadle v Brně, kde se stal Nebeský hercem i režisérem činohry a opery. V roce 1887se vrátil do Plzně, dostal se ke společnosti Pavla Švandy ze Semčic st., tam působil jako činoherní režisér a herec.[5] Za celou svoji divadelní kariéru sehrál 400 rolí a inscenoval 250 inscenací.

Největší část jeho umělecké tvorby tvořilo herectví a režie, byl ale také překladatelem. Překládal německá dramata a operní libreta. Společně s Eduardem Šimkem zpracoval a upravil báseň Svatopluka Čecha jako operní libreto pro operu Lešetínský kovář pro plzeňského skladatele Stanislava Sudu.[4]

V roce 1894 po deseti letech divadelní činnosti ukončil Nebeský kariéru herce, režiséra a dramaturga. Jeho velká rodina se usadila v Plzni a on se stal redaktorem Plzeňských listů, kde zavedl novou rubriku "Ze světa uměleckého", kterou redigoval a přispíval do ní. Nejčastěji své čtenáře informoval o činoherním a hudebním plzeňském divadle. Pod pseudonymem Petr Lípa psal i původní beletristické texty a překládal z francouzštiny. V posledním roce svého života byl jmenován dramaturgem městského divadla.

Úzce spolupracoval se Studentským akademickým spolkem "Radbuza" a s Pošumavskou jednotou. S nimi absolvoval řadu přednášek v západním pohraničí, čímž posílil české menšinové hnutí. Plzeňská umělecká a kulturní elita se scházela ve stolní společnosti "Mha", Nebeský byl také jejím členem.[6]

Pavel Nebeský se nezapomenutelně zapsal i do historie Knihovny města Plzně. Po smrti profesora Cimrhanzla, prvního správce knihovny, byla knihovna nějaký čas zavřená. Její správy se ujal v říjnu 1899 Nebeský a funkci vykonával do své smrti v roce 1913. S vedením knihovny mu vydatně pomáhala jeho žena Klotilda (3.10. 1864 ve Voticích – 7. 12. 1925 v Plzni), která pracovala v knihovně i po jeho smrti. Za jejich působení se v roce 1910 začaly knihy půjčovat zdarma, což významně zvýšilo počet výpůjček i počet stálých čtenářů.[5]

Nebeský zemřel 18. února 1913 a byl pohřben se všemi poctami, které mohlo město Plzeň poskytnout.[6] Pochován je na Ústředním hřbitově v Plzni, hrob U29 / O 10.[1]

Dílo

editovat
  • Lešetínský kovář libreto k opeře plzeňského skladatele Stanislava Sudy
  • Slovanská vzájemnost, divadelní hra
  • Baron Trenk
  • Lydie aneb Román ruské nihilistky
  • Bobří kožich: zlodějská komedie o čtyřech jednáních, překlad divadelní hry
  • Kean: hra o 5 jednáních
  • Evangelista: hudební drama o dvou jednáních, libreto
  • O Josefu Kajetánu Tylovi, přednáška[1]
  • Válka v míru, divadelní hra[7]
  • Polský Žid, překlad lidové zpěvohry[8]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d Nebeský, Pavel, 1861-1913. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ Plzeň 104 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pavel Nebeský. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c PACASOVÁ, Veronika. Osobnost Pavla Nebeského - ročníková práce. Praha: [s.n.], 2017. 24 s. 
  5. ↑ a b ŠPOT, Josef. Kapitoly o literární Plzni III. Plzeň: Knihovna města Plzně, 1991. 51 s. S. 6–12. 
  6. ↑ a b Bulletin SKIP, č. 3, 2007. skip.nkp.cz [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ 11H-B-b-2. PhC. PAVEL NEBESKÝ a KLOTILDA VYŽĎÁLKOVÁ :: Rod Nebeských a Čackých. www.rod-nebeskych-a-cackych.cz [online]. 2021-11-08 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Nebeský&oldid=23287779“