Pavel Lion
Pavel Lion (24. července 1930 Příbram – okolo 12. října 1944 Auschwitz-Birkenau[1]) byl chlapec židovského původu a autor, který byl v roce 1941 internován v Terezínském ghettu, kde se proslavil zejména tvorbou časopisu Rim Rim Rim.
| Pavel Lion | |
|---|---|
| Narození | 24.července 1930 Příbram, Československo |
| Úmrtí | okolo 12. října 1944 Auschwitz-Birkenau, Velkoněmecká říše |
| Příčina úmrtí | udušení |
| Bydliště | Příbram, později Praha X |
| Národnost | česká a židovská |
| Rodiče | Bedřich Lion & Růžena Lionová |
| Příbuzní | Jiří Lion (mladší bratr) |
| Funkce | šefredaktor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatDětství
editovatPavel byl synem lékaře Bedřicha Liona a Růženy Lionové (za svobodna – Schmolková.) V roce 1935 se Lionům narodil Pavlův mladší bratr Jiří. Většinu života strávil vPříbrami. Kde s rodinou bydlel na adrese: Příbram – Na Valešince 159/2, později Příbram – Fibichova 401/2.[2][nedostupný zdroj]
V roce 1936 nastoupil Pavel do Cvičné školy v Příbrami, kde absolvoval první, druhou a třetí třídu. V roce 1939 Pavla opouští jeho otec Bedřich a utíká doBritské Palestiny. Růžena Lionová se proto s oběma syny rozhodne přestěhovat do Karlína. Pavel začal docházet do místní chlapecké školy v ulici Peckova.[2][nedostupný zdroj] Karlín Pavla výrazně ovlivnil v jeho následující tvorbě. Inspiroval ho například v jeho kresbách, článcích či vyprávěních (například jeho příběh: Klub pěti terciánů).[3]
Terezín
editovat14. prosince 1941 byl Pavel i s jeho matkou Růženou a bratrem Jiřím převezen Transportem M, č. 27 do Terezína.[1] V terezínském ghettu se dostal na Domov č. 7 („sedmička“) v budově L 417. Chlapci na sedmičce si říkali Nešarim (hebrejsky Jestřábi).
Rim Rim Rim
editovatV domově L 417 vycházelo mnoho chlapeckých časopisů, mezi nejznámější patří Vedem, který vedl Petr Ginz z „jedničky“. I na „sedmičce“ začali vznikat časopisy List sedmičky a Nešarim. 25. února 1944 vyšlo první číslo časopisu Rim Rim Rim, jehož byl Pavel šéfredaktor. Společně s ním založili časopis Pavel Heller (šéfredaktor), Pavel Götzlinger a Jan Herman. Časopisy mezi sebou zápasili o čtenáře i přispěvatele. Rivalita byla patrná hlavně mezi Rim Rimem a Nešarem. Rim Rim Rim tento konflikt nakonec vyhrál a šéfredaktor Nešarimu Pavel Weiner se přidal k reakci Rim Rimu, který se tak stal jediným časopisem na Domově 7.[3]
Celkem vyšlo 21 čísel včetně speciálních čísel týkajících se transportů. Časopis měl fungovat jako týdeník, ale ne vždy se ho podařilo publikovat včas. Časopis byl formátu A5 a měl mezi 10 a 20 stranami, celkem vyšlo 362 stran. Časopis byl vydáván na psacím stroji, (při poruše stroje vyšlo několik rukou psaných čísel) a tiskl ho vězen Oskar Mautner v Magdeburské tiskárně, kde se tiskly denní rozkazy.[3]
Časopis tvořili: příběhy na pokračování, povídky, sportovní zpravodajství, a tematické rubriky (přírodní, technická, osobnostní a rubrika časy před Terezínem). Též v něm vycházely, texty, prostřednictvím kterých se kluci loučili s těmi, jež deportováni na východ.[4]
„Nemám slova, kterými bych řekl to, co cítím, když mi odjíždíte, kamarádi, s kterými jsem žil skoro dva roky. Chci Vám říct jen to, že i když dnes odjíždíte, zůstaneme nadále spjati poutem kamarádství a že jednou se sejdeme a vy budete něco potřebovat, pak vám vždy ostatní členové domova ‚Nešarim‘ pomohou, neboť jsme jako jedna rodina. Doufejme, že nás opět Prozřetelnost spojí a že budeme žít opět spolu ale volněji.“
- Pavel Lion, ukázka ze speciálního čísla Rim Rim Rim.[3]
Smrt
editovatPavel Lion byl 12. října 1944, společně se svou matkou a bratrem převezen transportem Eq, č. 406 do Osvětimi. Přesné datum jeho smrti je sporné, ale s nejvyšší pravděpodobností k ní došlo mezi 12. a 14. říjnem.[1][5] Společně s ním byli zavražděni i jeho matka a bratr.[6][7]
Pavel Lion v Knihách
editovatPostava Pavla Liona se vyskytuje ve dvou kniháchFrantiška Tichého.
Transport za večnost
editovatV knize Transport za věčnost je Pavel okrajovou postavou. Vystupuje zde jako kamarád Petra Ginze. V knize je Pavlův otec členem židovské samosprávy města, a díky tomu dokáže Pavel hlavní postavě Janu Kratochvílovy (smyšlenému synoviJana Josefa Kratochvíla) zajistit tzv. Essen kartu.[8]
Labyrint nedokončených setkání
editovatV knize Labyrint nedokončených setkání je Pavel jednou z hlavních postav. Kniha se střídavě odehrává v roce 1944 a 2018. V Pavlově dějové lince sledujeme, jeho život v Terezíně, jak Pavel vydává časopis a taky jak se stará o svého o 2 roky mladšího bratra Františka (postava Františka je smyšlená, Pavlův skutečný bratr Jiří byl o 5 let mladší). Z Terezína se mu nakonec podaří utéct za účelem najít bratrovy léky na zápal plic.[9]
Reference
editovat- ↑ a b c Pavel Lion | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
- ↑ a b CHLAPEC BEZ TVÁŘE CHLAPEC BEZ TVÁŘE Krátký život Pavla Liona
- ↑ a b c d Časopis Rim-Rim-Rim | Homepage. www.vedem-terezin.cz [online]. [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
- ↑ DĚTI ŠOA – UMĚLCI A LITERÁTI - Anežka Štulíková
- ↑ The Terezin Ghetto Editors [online]. [cit. 2025-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Růžena Lionová | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Lion | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Transport za věčnost - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Labyrint nedokončených setkání. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-01-14]. Dostupné online.