Pavel Heermann
Pavel Heermann (asi 1673 Weigmannsdorf, Sasko – 22. července 1732 Drážďany) byl kameník, sochař a spolupracovník svého strýce J. J. Heermanna, u kterého se vyučil stejně jako jeho o tři roky mladší bratr Zachariáš.
| Pavel Heermann | |
|---|---|
| Narození | 23. ledna 1673 Weigmannsdorf |
| Úmrtí | 22. července 1732 (ve věku 59 let) Drážďany |
| Povolání | sochař, restaurátor a kameník |
| Příbuzní | Zacharias Heermann (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a dílo
editovatStejně jako strýc odchází roku 1693 na sedmiletou studijní cestu do Říma. Zde tvoří malou sošku Herkula, která je signována i datována. Po návratu z Itálie dokončuje práci svého strýce na trójském zámku (1700 – 1703). Roku 1705 se v Drážďanech žení a stává se měšťanem Nového Města. Tohoto roku tvoří výzdobu hlavního oltáře farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lommatzch[1], skupinu apoštolů kolem hrobu Panny Marie, dvojici efébských andělů ve spodní etáži a figuru Panny Marie v partii římsy. V Grosser Garten spolupracuje s B. Permoserem a vytváří sousoší Herakla chovajícího malého synka Telepha a sousoší Siléna s malým Dionýsem (1715 – 1725)[2]. Pro kostel sv. Tomáše v Lipsku tvoří mezi lety 1721 – 1724 hlavní oltář, ten byl roku 1943 zničen. Jeho významným dílem 20. let 18. století byla pískovcová, figurativní výzdoba portálu bývalého Georghausu v Lipsku tvořená alegoriemi a sv. Jiřím jedoucím na koni. Roku 1725 navrhuje jezdecký pomník a vytesal mramorovou bustu Augusta Silného. Jeho mistrovskými díly jsou drobné, dekorativní dvojice puttů a dva soubory bust, představujících roční doby, mramorová socha Odpočívající Venuše a soubor bust Ročních období pocházející ze zámku Trója.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Heermann na Wikimedia Commons
Reference
editovatLiteratura
editovat- Anděla Horová (ed.), Nová Encyklopedie českého výtvarného umění – dodatky, Academia, Praha, 1995
- Autorský kolektiv ústavu teorie a dějin umění ČSAV za vedení dr. Emanuela Pocheho, DrSc.,Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha, 1975
- Jaromír Neumann, Český barok, Odeon, Praha, 1969
- Oldřich Blažíček, Umění Baroku v Čechách, Obelisk, Praha, 1971
- Miroslav Korecký, Malá Edice Mistrů sv. 6, Jiří a Pavel Heermanové, Vladimír Žikeš, Praha, 1948
- Mojmír Horyna – Karel Neubert, Zámek Trója u Prahy, Paseka, 2000
- A. Podlaha – Ed. Šittler, Soupis památek historických a uměleckých v politickém karlínském, Praha, 1901
- V. V. Štech, Die Barockskulptur in Böhmen, Artia, Praha, 1959
