Paul Gerber

německý fyzik

Paul Gerber (1. ledna 1854 Berlín13. srpna 1909 Freiburg im Breisgau) byl německý fyzik. Je znám především jako autor konkurenční (vzhledem k Einsteinově teorii) teorie šíření gravitace a odvozením stáčení perihelia Merkuru. O prvenství odvození byl v roce 1917 veden krátký spor, v němž několik vědců poukázalo na nekonzistentnost Gerberovy teorie.

Paul Gerber
Narození1. ledna 1854
Berlín
Úmrtí13. srpna 1909 (ve věku 55 let)
Freiburg im Breisgau
Povolánífyzik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V letech 18721875 studoval v Berlíně fyziku. V roce 1877 nastoupil jako učitel na reálném gymnáziu v Stargardu v Pomořansku.

Teorie gravitace

editovat

Základní koncepce

editovat

V letech 18701900 se pokoušela řada vědců skloubit nové znalosti o konečné rychlosti šíření signálů s teorií gravitace a vysvětlit tak stáčení perihelia Merkura.[B 1][B 2]

Jednou z mnoha teorií byla i teorie Gerberova. Rozpracoval a publikoval ji v letech 1898 a 1902.

Z předpokladu konečné rychlosti šíření gravitace odvodil následující vzorec pro gravitační potenciál:

 

Zanedbáním vyšších členů rozvoje lze vzorec upravit na:

 

Podle Gerbera je pak vztah mezi rychlostí šíření gravitace (c) a stáčením perihelia (Ψ) následující:

 

kde

 , ε=Excentricita, a=hlavní poloosa, τ=doba oběhu.

Ze skutečných hodnot Gerber odvodil rychlost šíření gravitace na 305 000 km/s, velmi blízkou rychlosti světla.[B 3][B 4]

Kontroverze

editovat

Gerberův vzorec pro stáčení perihelia vychází:

 

To je, jak poznamenal v roce 1916 Ernst Gehrcke, který kritizoval Einsteina a teorii relativity, vzorec identický s Einsteinovým:

 , kde e=Excentricita, a=hlavní poloosa, T=doba oběhu.

Gehrcke se zasadil o přetištění Gerberova článku z roku 1902 v Annalen der Physik. Článek vyšel v roce 1917, Gerber zpochybnil Einsteinovo prvenství a obvinil jej z plagiátorství.[A 1] Brzy poté ale Albrecht Fölsing[B 5] a Roseveare [B 6] tato obvinění vyvrátili a ukázali, že Gerberova teorie je nekonzistentní. Hugo von Seeliger,[A 2] a Max von Laue[A 3] publikovali články, v nichž ukázali, že odvození výsledku vzniklo matematickou chybou. Také Roseveare dokázal nekonzistenci Gerberovy teorie, protože podle ní by vycházel ohyb světla v gravitačním poli Slunce o 3/2 větší, než je skutečná hodnota. Albert Einstein reagoval v roce 1920 na Gehrckeovu kritiku:[A 4]

Pan Gehrcke se nás snažil přesvědčit, že stáčení perihelia Merkura může být vysvětleno bez použití teorie relativity. To připouští dvě možnosti: Buď vynaleznete speciální meziplanetární hmoty. [...] Nebo vyjdete z prací Paula Gerbera, který nalezl správný vzorec pro stáčení perihelia Merkura přede mnou. Experti na tuto problematiku se shodují nejen v tom, že je Gerberovo odvození skrz naskrz nesprávné, ale i v tom, že správný vzorec nelze žádným korektním způsobem z Gerberových předpokladů odvodit. Práce pana Gerbera je tak zcela nepoužitelná, neúspěšná a založená na chybných předpokladech.

Tvrdím, že obecná teorie relativity je prvním skutečným vysvětlením stáčení perihelia Merkura. Gerberovu práci jsem doposud nezmiňoval, protože jsem o ní nevěděl, když jsem stáčení perihelia odvozoval. Ale i kdybych o ní věděl, neměl bych k tomu stejně důvod.

[C 1]

Poznámky

editovat
  1. Německy: Herr Gehrcke will glauben machen, daß die Perihelbewegung des Merkur auch ohne Relativitätstheorie zu erklären sei. Es gibt da zwei Möglichkeiten. Entweder man erfindet besondere interplanetare Massen. [...] Oder aber man beruft sich auf eine Arbeit von Gerber, der die richtige Formel für die Perihelbewegung des Merkur bereits vor mir angegeben hat. Aber die Fachleute sind nicht nur darüber einig, daß Gerbers Ableitung durch und durch unrichtig ist, sondern die Formel ist als Konsequenz der von Gerber an die Spitze gestellten Annahmen überhaupt nicht zu gewinnen. Herrn Gerbers Arbeit ist daher völlig wertlos, ein mißglückter und irreparabler theoretischer Versuch. Ich konstatiere, daß die allgemeine Relativitätstheorie die erste wirkliche Erklärung für die Perihelbewegung des Merkur geliefert hat. Ich habe die Gerbersche Arbeit ursprünglich schon deshalb nicht erwähnt, weil ich sie nicht kannte, als ich meine Arbeit über die Perihelbewegung des Merkur schrieb; ich hätte aber auch keinen Anlaß gehabt, sie zu erwähnen, wenn ich von ihr Kenntnis gehabt hätte.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Gerber na anglické Wikipedii.

odkazy na primární literaturu odkazy na sekundární literaturu
  1. Gerber 1917
  2. Seeliger (1917)
  3. Laue (1917, 1920)
  4. Einstein 1920
  1. Zenneck 1901, 46ff
  2. Oppenheim 1920, 153ff
  3. Zenneck 1901, 49ff
  4. Oppenheim 1920, 156f
  5. Fölsing 1993, Chap. 5
  6. Roseveare 1982, Chap. 6

Literatura

editovat
Primární literatura
  • Einstein, A. Erklärung der Perihelbewegung des Merkur aus der allgemeinen Relativitätstheorie. Sitzungsberichte der Preussischen Akademie der Wissenschaften. 1915, čís. 2, s. 831–839. 
  • Gerber, P. Die räumliche und zeitliche Ausbreitung der Gravitation. Zeitschrift für Mathematik und Physik. 1898, roč. 43, s. 93–104. Dostupné online. 
  • Gerber, P. Die Fortpflanzungsgeschwindigkeit der Gravitation. Programmabhandlung des städtischen Realgymnasiums zu Stargard i. Pomm.. 1902. 
  • Laue, M. Die Fortpflanzungsgeschwindigkeit der Gravitation. Bemerkungen zur gleichnamigen Abhandlung von P. Gerber. Annalen der Physik. 1917, roč. 53, s. 214–216. Dostupné online. DOI 10.1002/andp.19173581103. 
  • Laue, M. Historisch-Kritisches über die Perihelbewegung des Merkur. Naturwissenschaften. 1920, roč. 8, čís. 37, s. 735–736. DOI 10.1007/BF02449026. 
  • Lévy. Sur l'application des lois électrodynamiques au mouvement des planètes. Comptes Rendus. 1890, roč. 110, s. 545–551. Dostupné online. 
Sekundární literatura
  • Oppenheim, S. Kritik des newtonschen Gravitationsgesetzes. Encyklopädie der mathematischen Wissenschaften mit Einschluss ihrer Anwendungen. 1920, roč. 6.2.2, s. 80–158. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat