Patrice Hagelauer
Patrice Hagelauer (* 5. ledna 1948, Marrákeš) je francouzský tenisový trenér a bývalý profesionální hráč. V 70. letech 20. století závodil na profesionálním tenisovém okruhu, poté se začal věnovat trenérské činnosti.
Patrice Hagelauer | |
---|---|
Stát | Francie |
Datum narození | 5. ledna 1948 (77 let) |
Místo narození | Marrákeš |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 3–9 |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (1976) |
French Open | 1. kolo (1974, 1976) |
Wimbledon | 3. čtvrtletí (1976) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (1976) |
French Open | 2. kolo (1974, 1976) |
Wimbledon | 1. čtvrtletí (1977) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatHagelauer se narodil a vyrůstal ve francouzském Maroku, ale ve svých 16 letech se s rodiči přestěhoval do kontinentální Francie.
Hagelauer se během své kariéry představil v hlavních soutěžích Australian Open a French Open a také v kvalifikacích Wimbledonu. Nejlepšího výkonu dosáhl na Australian Open 1976, kde cestou do třetího kola porazil šestého nasazeného Geoffa Masterse.[1]
Trenér
editovatJako trenér vedl řadu let francouzský daviscupový tým a úspěšně spolupracoval s Yannickem Noahem. Pod Hagelauerovým vedením se Noah stal prvním Francouzem po 37 letech, který vyhrál Roland Garros, když v roce 1983 získal titul na French Open. Hagelauerovo působení v roli daviscupového trenéra zahrnovalo i vítězství v turnaji v roce 1991, které bylo prvním triumfem země od roku 1932. Kapitánem tohoto týmu byl Noah.[2]
V letech 1999–2002 byl výkonnostním ředitelem britské Lawn Tennis Association.[3]
Finále kariéry v Grand Prix
editovatČtyřhry: 1 (0–1)
editovatVýsledek | Rok | Turnaj | Povrch | Partner | Soupeři | Skóre |
---|---|---|---|---|---|---|
2. místo | 1977 | Curych, Švýcarsko | Tvrdý | Christophe Roger-Vasselin | Reinhart Probst | 3–6, 1–6 |
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Patrice Hagelauer na anglické Wikipedii.
- ↑ MASTERS OUT IN DAY OF UPSETS. Canberra Times. 31 Pro 1975. Dostupné online [cit. 2022-02-23].
- ↑ CLAREY, Christopher. One-Slam Wonder Still Loved in France. The New York Times. 2008-05-25. Dostupné online [cit. 2022-02-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ BIERLEY, Stephen. Hagelauer leaves a job half done. the Guardian [online]. 2002-12-18 [cit. 2022-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Patrice Hagelauer na Wikimedia Commons