Paradox

Paradox (z řeckého paradoxos – nepodobný, náhlý, neočekávaný) je tvrzení, které spojuje pojmy nebo výroky v běžném slova smyslu si odporující v neočekávaný, překvapivý, ale smysluplný celek. Nesmyslnost paradoxu je pouze zdánlivá.

Podobný paradoxu je oxymoron, v němž však nejde o ucelenou myšlenku, ale jen o slovní spojení nebo slova, která se navzájem významově popírají.

Paradoxy ve filozofii

V dějinách filozofie hrála už od starověku významnou roli celá řada paradoxů různé povahy:

Zenónovy paradoxy, připisované Zénónovi z Eleje, zejména "Achillés a želva" a "Letící šíp", které zpochybňují možnost pohybu.
Paradox hromady: tisíc kamenů tvoří hromadu; když odeberu jeden, je to ještě hromada? A další? ... ^[1]
Paradox lháře: člověk, který o sobě říká, že lže, buď lže a tedy nelhal, anebo skutečně lhal, a pak mluví pravdu. ^[1]

V moderní době pracoval s paradoxy například britský matematik a filozof Bertrand Russell (viz Russellův paradox, Paradox sta slov), americký logik Willard Van Orman Quine, francouzský biolog a filozof Raymond Ruyer a další.

Příklady paradoxů

Může Všemohoucí (Bůh) stvořit kámen tak těžký, že jej nebude moci uzvednout?
Braessův paradox: zvýšení kapacity sítě může někdy způsobit pokles její celkové průchodnosti (přidání dodatečného rozkladu zátěže na půl cesty mezi konci sítě způsobí, že se začnou ucpávat všechny cesty mezi konci sítě).
Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato nikoliv? (paradox hodnoty)
Nevlezu do vody, dokud se nenaučím plavat.
Na ty lyže se nepostavíš, dokud se nenaučíš lyžovat.
Nikdo tam nechodí, protože je tam vždycky narváno.
Tento výrok je nepravdivý.
Kréťan Epimenidés: Vše, co tvrdí Kréťané, je nepravdivé.
Co bylo dřív: Slepice nebo vejce?
Pinocchio: Teď mi vyroste nos.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Za původce paradoxů Hromada a Lhář je považován Eubúlidés z Milétu (4. století př. n. l.) → KURZOVÁ, Helena, ed. Megarikové: zlomky. Překlad Helena Kurzová. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2007. 330 s. ISBN 978-80-7298-138-0. S. 87 a 260.

Literatura

R. Ruyer, Paradoxy vědomí a meze kybernetiky. Praha 1994

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu paradox na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo paradox ve Wikislovníku
Téma Paradox ve Wikicitátech
(anglicky) Výběr paradoxů
Ve Stanford Encyclopedia of Philosophy, (anglicky):
- "Paradoxes and Contemporary Logic" -- by Andrea Cantini.
- "Insolubles" -- by Paul Vincent Spade.
(anglicky)Paradoxy na Open directory project
(anglicky)"MathPages - Zeno and the Paradox of Motion"

[Kurzová-1] Za původce paradoxů Hromada a Lhář je považován Eubúlidés z Milétu (4. století př. n. l.) → KURZOVÁ, Helena, ed. Megarikové: zlomky. Překlad Helena Kurzová. 1. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2007. 330 s. ISBN 978-80-7298-138-0. S. 87 a 260.

[1]