Pander E

nizozemský výcvikový letoun

Pander E byl první nizozemský výcvikový letoun, který byl využíván jak aerokluby a Národní leteckou školou, tak byl užíván v soukromém vlastnictví. V roce 1926 byl v Nizozemsku postaven dvoumístný jednomotorový dvouplošník, který poprvé vzlétl v zimě 1926. Celkem bylo postaveno 17 letounů postupně se vzrůstajícím výkonem motorů, z nichž 11 bylo osazeno motory Walter.[1]

Pander E
Pander EC60 (H-NADW, PH-ADW)
Pander EC60 (H-NADW, PH-ADW)
Určenícvičný a sportovní letoun
VýrobceH. Pander & Zonen
ŠéfkonstruktérTheo Slot
První let18. února 1926
UživatelNizozemsko
Výroba1929–1933
Vyrobeno kusů17
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

editovat

V roce 1924 byla v Haagu založena továrna Nederlandse Fabriek van Vliegtuigen H. Pander & Zonen (Nizozemská továrna letadel H. Pander & synové), která se vedle převažující výroby nábytku zabývala též konstrukcí sportovních letounů. Po prvním letounu Pander D (1924) přišel H. Pander s letounem Pander E. Letoun byl zalétán poručíkem Elkerboutem z nizozemského námořnictva. Prvních 5 sériových letounů EC60 bylo imatrikulováno v únoru 1929, následující 6 letounů EF85 od dubna 1930 do listopadu 1931. Poslední letoun této řady E, varianta E85 dolétal za "Nizozemsko" 10. května 1940 a z rejstříku byl vymazán 8. července 1940.[2] Pander E z hlediska počtu vyrobených strojů byl nejúspěšnějším modelem v řadě lehkých sportovních letadel Pander. Po okupaci Nizozemska padly do rukou německých vojáků dva letouny (EF85, PH-AIA a EF85, PH-AIB), které byly využívány až do konce roku 1941.[3]

 
Pander EC60 na soutěži, Waalhaven 1928

Popis letounu

editovat

Letoun měl nestejně veliká křídla, dolní bylo výrazně menší než horní křídlo. Toto provedení letounu bývá označováno jako sesquiplane (volně „jeden a půl“ křídla). Posádka (pilot a instruktor) seděla v kokpitech v tandemovém uspořádání, řízení bylo zdvojené. Trup oválného průřezu byl vytvořen ze dvou polovin, z nichž přední část byla vyrobena ze svařované ocelové trubkové konstrukce, přičemž výztuž byla tvořena diagonálně přivařenými trubkami. Zadní část trupu a křídlo byly ze dřeva a potaženy překližkou. Obě části trupu byly spojeny dohromady v jeden celek ve čtyřech bodech. Boky trupu byly z překližky. Mezi křídly byla svislá vzpěra doplněna druhou vzpěrou a společně vytvářely tvar písmena V. Od spodního křídla z místa ukotvení mezikřídlových vzpěr vedla k trupu na obou stranách šikmá vzpěra. Křídlo bylo neseno i 6 vzpěrami nad trupem. Všechny vzpěry byly z ocelových trubek. Kolový podvozek byl vybaven tlumiči nárazů z gumových provazců.[4]

Prototyp byl osazen slabším šestiválcovým motorem Anzani s nominálním výkonem 34 kW (45 k) při 1 500 ot/min a maximálním 37 kW (50 k) při 1 580 ot/min. Brzy na to byl motor Anzani nahrazen jinými typy. Hlavní vyráběné série 5 letounů v letech 1927–29 a 6 letounů v období 1930–31 byly osazeny motory Walter, Walter NZ-60[5] resp. Walter Vega.

Použití

editovat
 
Pander EF85 s motorem Walter Vega (PH-AKA)

Jedno z prvních veřejných vystoupení prvního prototypu Pander E (H-NADI) bylo v soutěži o pohár Zenith (Coupe Zénith) na trati Paříž-Lyon, které se konalo 3.–4. července 1926, a Pander E obsadil 4. místo. Tento letoun již měl být osazen motorem Walter NZ-60, ale k tomu nedošlo.[6] O měsíc později (26. srpna 1926) byl letoun zničen havárií v německém Dortmundu. Rotterdamský aeroklub (RAC) nicméně zadal objednávku na další dva letouny, která byla uspokojena v červenci 1927 (H-NADV, H-NADW) a další byl dodán následující rok. Byly to první nizozemské letouny používané pro výcvik. Z finančních důvodů byla založena Národní letecká škola (NLŠ) a v roce 1929 tam byly převedeny všechny tři letouny. Tato letadla byla v provedení EC60 s pětiválcovým motorem Walter NZ-60 o výkonu 60 k (44 kW). V letech 1931–1932 NLŠ obdržela čtyři další nová letadla Pander EF85 s pětiválcovými motory Walter Vega (nástupce NZ-60) o výkonu 85 k (64 kW).[2]

 
Pander EF85 (PH-AFZ)

Tři vyrobené letouny Pander EC60 zakoupené Rotterdamským Aero-Clubem se zúčastnily 20.–22. července 1928 v Rotterdamu nizozemské mezinárodní soutěže Rotterdam Light Plane Meeting na letišti Waalhaven (dnes Rotterdam The Hague Airport). Piloti v.d. Graf, Sandberg a M. Schmidt Crans obsadili v letecké soutěži 3., 4. a 6. místo.[7] Počátkem září 1932 se uskutečnil mezinárodní "weekendový" závod (The Week-end Aérien)[8] v anglickém Hestonu (nyní součást Londýna nedaleko letiště Heathrow). Ze čtyř Panderů na startu byly tři osazeny motory Walter. Letoun s imatrikulací PH-AKA měl motor Walter Vega a PH-AIA měl Walter NZ-70, což byl modifikovaný Walter NZ-60. Třetí letoun PH-AEX byl osazen standardním NZ-60. Mezi oceněnými stroji však Pandery E uváděny nejsou. Obdobně, čestnou účastí skončily i jiné mítinky v letech 1928–1933, ať se konaly v domovském Nizozemsku (Rotterdam 1929) anebo ve Francii (Orly 1928, 1933) či Spojeném království (Lympne 1929).

 
Anzani 45 k

Nizozemský East Indies Flying Club koupil v roce 1930 dva letouny EG100. Na Panderu EG100 (PH-AFN) s motorem D. G. „Gipsy I“ vykonal J.E. Van Tijen let trvající 36 dnů do Nizozemské východní Indie. Letoun již byl celokovový s kovovou vrtulí a brzdami Bendix.[9]

Varianty

editovat
 
Walter NZ-60 (1923)
  • E – první prototyp s hvězdicovým šestiválcovým motorem Anzani o výkonu 45 k (34 kW), 1 letoun, výr. č. 18 H-NADI
  • EC (EC60) – s hvězdicovým pětiválcovým motorem Walter NZ-60 o výkonu 60 k (44 kW), 5 letounů, výr. č. 22–26: H-NADV (PH-ADV), H-NADW (PH-ADW), H-NAEJ (PH-AEJ), H-NAEV (PH-AEV) a H-NAEX (PH-AEX)
  • EF (EF85) – s hvězdicovým pětiválcovým motorem Walter Vega o výkonu 85 k (64 kW), 6 letounů, výr. č. 27, 30–31, 38–40: PH-AKA, PH-AFJ, PH-AFZ, PH-AFX, PH-AIA a PH-AIB
  • EG (EG100) – čtyřválcový řadový motor de Havilland Gipsy I o výkonu 100 k (75 kW), 4 letouny, výr. č. 33, 35
  • EH (EH120) – čtyřválcový řadový motor de Havilland Gipsy III o výkonu 120 k (90 kW), 1 letoun, výr. č. 36
  • EK (EK80) – přestavba letounu EC, výr. č. 24

Uživatelé

editovat
 
Walter Vega (1929)
  • Nizozemsko  Nizozemsko
    • NV Nationale Luchtvaartschool (Národní letecká škola, NLŠ)/Rotterdam, Waalhaven, Rijswijk
    • Aero Club Rotterdam (RAC)
    • Dutch East Indies Flying Club

Specifikace

editovat

Údaje pro prototyp Pander E dle[4]

Technické údaje

editovat
  • Posádka: 2
  • Rozpětí horního křídla: 10,00 m
  • Rozpětí dolního křídla: 5,00 m
  • Délka: 6,20 m
  • Výška: mm
  • Nosná plocha: 17,61 (14,31+3,30) m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 318 kg
  • Vzletová hmotnost: 535 kg
  • Pohonná jednotka: hvězdicový vzduchem chlazený šestiválcový motor Anzani 45 k
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevnými listy

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 126 km/h
  • Cestovní rychlost: 116 km/h
  • Nejmenší rychlost: 61 km/h
  • Dostup: 3 500 m
  • Dolet: 745 km
  • Stoupavost: 7 min 45 s do 915 m

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pander E na anglické Wikipedii.

  1. WESSELINK, Theo; POSTMA, Thijs. De Nederlandse vliegtuigen. Haarlem: Romem, 1982. 62 s. ISBN 90-228-3792-0. S. 5. 
  2. a b Civil Aircraft Register - Netherlands [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  3. Pander E (rusky) [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2014 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 
  4. a b The Pander Light Biplane. Flight. 1. duben 1926, roč. XVIII., čís. 13. (901), s. 192–194. Dostupné online. 
  5. -, rt. Úspěchy Waltrova motoru 60 ks. Letectví. Červen 1926, roč. VI. (1926), čís. 6, s. 165. Dostupné online. 
  6. HARTMAN, Ant. kpt. Čs. letectví 1926. Důstojnické listy. 13.1.1927, roč. VII. (1927), čís. 2, s. 1. Dostupné online. 
  7. The Rotterdam Meeting. Flight. 26.7.1928, roč. XX. (1928), čís. 30. (1022), s. 645–651. Dostupné online. 
  8. C.N.C. The Week-end Aérien. Flight. 9. září 1932, roč. XXIV. (1932), čís. 37. (1237), s. 839–844. Dostupné online. 
  9. The Pander Biplane. Flight. 17. října 1930, roč. XXII. (1930), čís. 42. (1138), s. 1133. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • GREY, C.G. (1928). Jane's All the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marson & company, Ltd, s. 154c–155c

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat