Památník padlým slovenským vojákům v Lypovci
Památník padlým slovenským vojákům v Lypovci je památník slovenským vojákům padlým během druhé světové války na území centrální části Ukrajiny na poli u Lypovce na místě, kde se 22. července 1941 odehrály těžké boje mezi německou a sovětskou armádou.[1] Památník má úřední název Společný hrob slovenských vojáků padlých během útoku (ukrajinsky Братська могила словацьких солдатів, загиблих під час наступу) a patří do seznamu historických památek místního významu ve Vinnycké oblasti.[2] U místních obyvatel se však vžil název Slovenský monument (ukrajinsky Словацький монумент). Památník tvoří šestimetrový žulový obelisk se slovenským dvojkřížem, který se nachází na okraji města. Postavili ho slovenští kameníci v roce 1942 a jeho otevření se zúčastnil prezident slovenského státu Jozef Tiso.[3]
Památník padlým slovenským vojákům v Lypovci | |
---|---|
Památník v Lypovci | |
Umístění | |
Stát | Ukrajina |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′19,24″ s. š., 29°2′6,5″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Příslušníci motorizované Rychlé brigády bojovali na straně německé 17. armády a během bitvy o Lypovec se dostali pod křížovou palbu obou stran.[4] Během ní zaznamenali nejvyšší ztráty v průběhu jediného dne během celé války.[5]
Ve společném hrobě v letech 1941–1943 byli pohřbíváni padlí slovenští vojáci z celého území SSSR. Pohřbívání pokračovalo i po skončení války, kdy se v okolí Lypovce našly pozůstatky dalších slovenských vojáků. Poslední případ je z roku 2010, kdy bagr při stavbě vodovodu narazil na kosti pěti vojáků s náboji a granáty. Ačkoliv se nenašel žádný identifikační znak vojáků, jejich příslušnost ke slovenské armádě se určila podle (vojenské) obuvi. Podle místních obyvatel je v hrobech pohřbeno přibližně 600 slovenských vojáků.
Po válce nebyl památník udržovaný a dokonce se uvažovalo i o jeho demolici. Hřbitov se stal několikrát obětí útoků vandalů. Byly zaznamenány případy, kdy se na hrobech vyskytly seříznuté kříže.
V letech 1996, 2006 a 2011 se v Lypovci uskutečnily mezinárodní pamětní akce smíření, jejichž symbolem se stal obnovený slovenský památník. Někteří obyvatelé Lypovce dostali od slovenského velvyslanectví speciální vyznamenání za „patronát“ nad hřbitovem.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Pamätník padlým slovenským vojakom v Lipovci na slovenské Wikipedii.
- ↑ Вінницький інформаційний портал. «Липовецький район»
- ↑ Перелік пам'яток історії місцевого значення Вінницької області. www.vincult.org.ua [online]. [cit. 2014-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-30.
- ↑ Газета Вінниччина 27 липня 2011 року, № 57 (22599)[nedostupný zdroj]
- ↑ «Панахида за загиблими радянськими та словацькими солдатами». Офіційний сайт Липовецької районної державної адміністрації. 22 липня 2011. www.liprda.com.ua [online]. [cit. 2014-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-30.
- ↑ История боевых действий частей Красной Армии против словацких войск в годы Великой Отечественной войны. 1941–1944 гг..
Literatura
editovat- «Під містом Липовцем грізно битва гула» : Про участь Словацької армії в боях за Вінниччину / В. Скрипник / / Голос України.- 2006.- 6 липня.
- Pavel Mičianik. Slovenská armáda v ťažení proti Sovietskemu zväzu (1941 — 1944) I. V operácii BARBAROSSA. Vydavateľstvo: Dali-BB, s.r.o. — ISBN 978-80-89090-37-2
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Památník padlým slovenským vojákům v Lypovci na Wikimedia Commons
- Офіційний сайт Липовецької міської ради. Липовець туристичний Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- «У Липовці національність загиблих визначили за черевиками». Газета «20 хвилин», 18 листопада 2011[nedostupný zdroj]
- Відкриття пам'ятника загиблим словацьким солдатам біля міста Липовець під час Другої Світової Війни. Кінохроніка 1942 року
- Бої за Липовець. Кінохроніка 1941 року
- Словацькі вояки в Україні та південній Білорусії (1941-43)