Památník holocaustu ve Valašském Meziříčí
Památník holocaustu ve Valašském Meziříčí se nachází na Vodní ulici ve Valašském Meziříčí v těsné blízkosti Rožnovské Bečvy. Byl postaven v roce 2004, slavnostní odhalení proběhlo v listopadu téhož roku.[1] Památník vyrostl na místě původní synagogy, která byla v 50. letech zničena a náhrobky z okolí byly použity na stavbu domů.[2] O stavbě památníku bylo rozhodnuto v roce 2002, stavba byla realizována ve spolupráci s Židovskou obcí v Ostravě.
Památník holocaustu ve Valašském Meziříčí | |
---|---|
Základní údaje | |
Rok vzniku | 2004 |
Připomíná | holokaust |
Umístění | |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°28′23,52″ s. š., 17°58′10,56″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Provedení
editovatPamátník se skládá z mramorové desky, ve které je vytesáno 150 jmen obětí holocaustu a prostorově ztvárněné Davidovy hvězdy. Hvězda je složena ze dvou dřevěných trojúhelníků, které jsou vzájemně propleteny.[2] Jedna část Davidovy hvězdy je z vyhlazeného dřeva, druhá část je složena z železničních pražců jako připomínka cesty do koncentračních táborů.[2] Valašskomeziříčtí Židé byli transportováni nejčastěji do koncentračního tábora Osvětim a do vyhlazovacího tábora Treblinka.[3]
Slavnostní odhalení proběhlo 62 let od transportu valašskomeziříčských Židů do Terezína.[3] Celková částka byla vyčíslena na 1 milion korun.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Odhalení památníku holocaustu [online]. Valašské Meziříčí, 2004 [cit. 2011-12-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Památník jako symbol piety [online]. Valašské Meziříčí, 2004-11 [cit. 2011-12-17]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b Pomník obětem holocaustu bude mít letos premiéru [online]. Valašské Meziříčí, 2004-04 [cit. 2011-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Památník holocaustu ve Valašském Meziříčí na Wikimedia Commons
- (česky) Památník na stránkách Zdeňka Trefila, autora vítězného návrhu[nedostupný zdroj]