Palác Voračických z Paběnic
Palác respektive letohrádek Voračických z Paběnic, zvaný též Herzův dům je budova původně z roku 1725, dnešní podoba však pochází z přestavby na konci 18. století. Palác se nachází v ulici Ke Karlovu 460/11, v Praha 2 - Nové Město. V současnosti v objektu sídlí škola a některé instituce 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1963 je objekt chráněn jako kulturní památka.
| Palác Voračických | |
|---|---|
.jpg) | |
| Účel stavby | |
letní sídlo, výrobna potravin, zdravotnické zařízení | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, pozdní klasicismus |
| Architekt | ? snad Giovanni Battista Alliprandi |
| Výstavba | 1725 |
| Přestavba | 1792 |
| Stavitel | Voračičtí z Paběnic |
| Stavebník | Vojtěch Jiří Voračický z Paběnic |
| Další majitelé | Augustiniáni kanovníci, Alžběta z Fürstenbergu, Český zemský fond |
| Pojmenováno po | Voračických z Paběnic |
| Poloha | |
| Adresa | Nové Město,  Česko |
| Ulice | Ke Karlovu |
| Souřadnice | 50°4′19,5″ s. š., 14°25′39,46″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40144/1-1253 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNejstarší dějiny
editovatV průběhu 16. století začali augustiniánští kanovníci z kláštera na Karlově pronajímat nevyužité přilehlé klášterní pozemky. Takto zde vznikl například letohrádek Michnů z Vacínova (vila Amerika).
Budova poměrně prostého letního sídla se zahradou vznikla v letech 1715–1725 na zakázku hraběte Vojtěcha Jiřího Voračického z Paběnic. Jméno architekta, který stavbu navrhl, není známo, ale podle dochovaných detailů lze usuzovat na okolí Jana Baptisty Alliprandiho. Hrabě Voračický se však dostal do finančních potíží a palác musel předat zpět do rukou karlovského kláštera. V roce 1733 augustiniáni budovu ve špatném stavu prodali hraběnce Terezii z Pöttingu, která ji ovšem o deset let později za stejnou cenu prodala zpět augustiniánům. Ti objekt dále pronajímali až do roku 1785, kdy byla kanonie v rámci náboženských reforem císaře Josefa II. zrušena a její majetek včetně paláce převzal náboženský fond.
Rozšíření paláce
editovatV roce 1792 palác vydražila kněžna Alžběta z Fürstenbergu a budovu s přilehnou zahradou zrenovovala. Z této doby pochází současná podoba paláce, která je oproti původnímu stavu dvojnásobná, zahradní pavilony a zeď ohraničující zahradu.
Dalším majitelem se v roce 1808 stal Václav Bechyně z Lažan, ale již po několika letech objekt převzali měšťané, kteří ho využívali pro hospodářské účely. V zahradách vznikla továrna na výrobu cikorky a interiér paláce byl využíván jako pražírna. Později byl v areálu také cukrovar, který fungoval do roku 1849.
V letech 1842–1843 v zahradě přibyla pozdně klasicistní nemocniční budova (čp. 460b/II) a ředitelská vila z let 1847–1848 v témže slohu. Jejím autorem byl Vincenc Kulhánek.
V roce 1863 objekt zakoupil Český zemský fond, který budovy pro potřeby ústavu choromyslných. V roce 1892 bylo rozšířeno průčelí paláce.
Současnost
editovatBudovu paláce, stejně jako většinu okolních budovy, v současné době využívají zdravotnická zařízení. V objektu paláce sídlí Sexuologický ústav a Psychiatrická klinika 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- VLČEK, Pavel. Bývalá vila Voračických z Paběnic. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 84–85.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Voračických na Wikimedia Commons - N, Ke Karlovu 460/11 12000 Praha 2-Nové Město Česká republika 50° 4' 19 6608"; MAPY, 14° 25' 39 2232" EZobrazit na mapě: Google. Bývalá vila Voračických z Paběnic. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-20 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
