Pašupati
Pašupati (sanskrt पशुपति, paśupati), „Pán tvorstva“, je jedna ze starších manifestací boha Šivy. Ve védském období bylo jméno Pašupati používáno pro boha Rudru, Šivova přímého předchůdce. V Nepálu se nachází Pašupatiho chrám, který je jedním z nejposvátnějších míst nepálských a z části i indických hinduistů. Podle některých teorií se vyobrazení Šivy v podobě Pašupatiho objevovalo na pečetidlech harappské kultury. Šrí Pašupati Nátha ("Svatý Pašupati, Ochránce") je národní bůh Nepálu, jehož kult se vyvinul ze zárodečné teologie historického šivaismu z 1. až 2. století n. l., z nejstarší systematické školy šivaismu zvané Pašupata Daršana. Pašupati má v této tradici pět tváří, považovaných v šivaismu za pět pozemských inkarnací Šivy. Pátou a ústřední je Íšana, "který je nepoznatelný dokonce i věštcům" (Šiva Mahápurána) a je pozemským zjevením Šivovy milosti. Od něj odvozuje svůj původ Íšana Sampradája ("Tradice Íšany"), jedna z nejstarších tradic historického šivaismu, která je v tamilské poémě Manimekalai, napsané buddhistickým básníkem Čithalai Čathanarem v 6. století n. l., ztotožněna s lidem Nasrani, tj. obcí indických křesťanů apoštola Tomáše.