Přimdský les
Přimdský les je geomorfologický podcelek ve střední části Českého lesa v okrese Tachov a okrese Domažlice v Plzeňském kraji.
Přimdský les | |
---|---|
Hrad Přimda v květnu 2024 | |
Nejvyšší bod | 894 m n. m. (Havran) |
Rozloha | 330 km² |
Nadřazená jednotka | Český les |
Sousední jednotky | Podčeskoleská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Málkovská vrchovina Plešivecká vrchovina Havranská vrchovina Rozvadovská pahorkatina |
Stát | Česko |
Přimdský les | |
Horniny | pararula, migmatit, žula |
Povodí | v ČR: Přimda → Dunaj; Mže → Labe |
Souřadnice | 49°43′48″ s. š., 12°33′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IA-1C |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vymezení území
editovatVětší, severní část Přimdského lesa leží v okrese Tachov, nepatrná část území na jihu zasahuje do okresu Domažlice. Západní hranici Přimdského lesa tvoří státní hranice s Německem. Na německém území na něj navazuje Hornofalcký les (německy Oberpfälzer Wald). Nejsevernější okraj je na státní hranici s Německem, západně od Tachova. Nejjižnější okraj se nachází západně od Bělé nad Radbuzou, nejvýchodnější leží východně od Přimdy.[1]
Přírodní poměry
editovatGeomorfologické členění
editovatNa českém území sousedí Přimdský les (označení 1A-1C) na východě s geomorfologickým celkem Podčeskoleská pahorkatina.[2] Podrobné dělení včetně okrsků je uvedené v tabulce.
Významné vrcholy
editovatNejvyšším bodem je vrchol kopce Havran s nadmořskou výškou 894 m Leží v Havranské vrchovině necelých 300 metrů od státní hranice s Německem. Na jeho vrcholu stálo až do roku 2013 torzo chátrající vojenské věže, která sloužila v době studené války jako hláska protiletecké obrany a stanoviště radiotechnického průzkumu Československé lidové armády. V průběhu roku 2013 byla přestavěna na rozhlednu.[2] Významným vrcholem je Přimda s nadmořskou výškou 848 m. Na jejímž vrcholu stojí zřícenina stejnojmenného hradu.[3]
Geologie
editovatÚzemí se rozkládá v Českého masivu a nachází se v geologické jednotce moldanubiku. Převládajícími horninami jsou pararuly, migmatity a žuly.[4]
Vodstvo
editovatÚzemím prochází rozvodí Severního moře a Černého moře. Rozvodí Severního moře je reprezentováno částí Mže, v rozvodí Černého moře to jsou Celní potok (německy Zottbach) nebo Hraniční potok (německy Rehlingbach). Na Mži se nachází vodní nádrž Lučina.[1]
Ochrana přírody
editovatVětšina území leží v CHKO Český les. V Přimdském lese se nachází několik maloplošných chráněných území.[5]
Z národních přírodních památek to je:
Z přírodních rezervací to jsou:
Z přírodních památek to jsou:
Sídla
editovatÚzemí Přimdského lesa je pro svoji odlehlost řídce osídlené. Mezi větší sídla patří město Přimda a obce Halže, Lesná a Rozvadov.[1] Mnohé vesnice při státní hranici s Německem zanikly po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva a vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století. Zmínit lze například Pavlův Studenec, ve kterém žilo při sčítání lidu v roce 1921 celkem 846 obyvatel.[6] V roce 1869 zde žilo 1 007 obyvatel.[7]
Galerie
editovat-
Rozhledna Havran – bývalá vojenská věž
-
Soubor tří smírčích křížů v Přimdě
-
Vodní nádrž Lučina
-
Přírodní rezervace Křížový kámen
-
Přírodní rezervace Přimda
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b DUDÁK, Vladimír et al. Český les: příroda - historie - život. Praha: Miloš Uhlíř Baset, 2005. 880 s. ISBN 80-7340-065-0. Kapitola geomorfologie, s. 29–31.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Přimda, s. 1–14.
- ↑ Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-05]. Dostupné online.
- ↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 451-481.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 309.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Kapitola Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, aktualizováno 22.03.2016 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online.