Přírodní park Stráž nad Ohří

Zdroje k infoboxuPřírodní park; Stráž nad Ohří
	Pastviny u Srní
Základní informace
Vyhlášení	1985
Vyhlásil	Okresní národní výbor Karlovy Vary
Rozloha	3 700 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Karlovy Vary
Umístění	Doupovské hory; Krušné hory
Souřadnice	50°21′27,82″ s. š., 13°2′16,11″ v. d.
	Stráž nad Ohří
Další informace
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Stráž nad Ohří je přírodní park na levém břehu řeky Ohře v severozápadní části Doupovských a přilehlé části Krušných hor v okrese Karlovy Vary.

Historie

Oblast klidu Stráž nad Ohří byla vyhlášena na území o rozloze 3 700 hektarů v roce 1985 okresním národním výborem v Karlových Varech. V roce 1997 byl status chráněného území změněn na přírodní park.^[1]

Přírodní poměry

Území přírodního parku se nachází v katastrálních územích obcí Krásný Les a Stráž nad Ohří. Je vymezeno silnicemi třetí třídy, které spojují Damice, Krásný Les, Srní a Malý Hrzín. Jihovýchodní hranici tvoří tok řeky Ohře.^[2]

Geologie

Většinu geologického podloží tvoří třetihorní vulkanity jako jsou alkalické bazalty a tefrity, které v oblasti vrcholu Pekelské skály a jejího severovýchodního úbočí přechází do trachybazaltů, trachyandezitů a intruzívních trachytických brekcií.^[3] V nejnižší části údolí Ohře, kde řeka vyhloubila údolí až na úroveň krystalinika,^[4] se vyskytují prekambrické nerozlišené různě metamorfované horniny. V západní části parku tvoří podloží jižně od Krásného lesa především pyroklastika bazaltových hornin. Na území krušnohorské části přírodního parku převládají prekambrické nebo paleozoické ruly a svory.^[3]

Geomorfologie

Přírodním parkem vede hranice mezi geomorfologickými celky Doupovské a Krušné hory. Hranice mezi nimi probíhá jižně od Krásného Lesa k Osvinovu a dále na severovýchod kolem vrcholu Pekelské skály směrem ke Smilovu. Doupovská část spadá do geomorfologického okrsku Jehličenská hornatina, zatímco krušnohorská leží na území podcelku Klínovecká hornatina a v okrsku Jáchymovská hornatina.^[3] Nejvyšším vrcholem území je Pekelská skála s nadmořskou výškou 774 metrů.^[2]

Půdy

Z půdních typů převládá kambizem eutrofní v doupovské části a kambizem dystrická v krušnohorské části chráněného území.^[3] Na čedičových výchozech se ostrůvkovitě vyskytují rankery.^[5]

Vodstvo

Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Ohře, do které se v parku vlévá několik drobných přítoků, z nichž největší jsou Plavenský, Hornohradský a Pekelský potok. Plavenský potok teče podél západní hranice parku.^[2]

Flóra a fauna

Na území přírodního parku žije řada vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Patří mezi ně árón plamatý (Arum maculatum), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský (Orchis mascula), tařice skalní (Aurinia saxatilis) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus). Z živočichů se zde vyskytují užovka stromová (Zamenis longissimus), čáp černý (Ciconia nigra), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), střevle potoční (Phoxinus phoxinus) nebo bolen dravý (Leuciscus aspius).^[6]

Ochrana přírody

Přírodní park je součástí evropsky významné lokality Doupovské hory a zároveň se nachází na území stejnojmenné ptačí oblasti.^[7] Maloplošnými zvláště chráněnými územími v přírodním parku jsou národní přírodní rezervace Nebesa a přírodní památky Čedičová žíla Boč a Pastviny u Srní.^[2]

Památné stromy

Pamětihodnosti

V chráněném území stojí památkově chráněné zříceniny hradů Hauenštejn a Himlštejn. Dalšími památkově chráněnými objekty jsou kostel svatého Petra a Pavla v Krásném Lese, kostel svatého Michaela ve Stráži nad Ohří a drobné objekty nebo stavby lidové architektury v Boči, Malém Hrzíně, Stráži nad Ohří a Krásném lese.

Odkazy

Reference

↑ SYRVATKOVÁ, Petra. Přírodní park Stráž nad Ohří a jeho perspektivy. České Budějovice, 2013 [cit. 2017-06-02]. 65 s. Diplomová práce. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Michael Bartoš. s. 8. Dále jen Syrvatková 2013. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d CENIA. Geologická mapa, geomorfologické členění ČR, půdní typy [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.
↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-4 Doupovské hory, s. 124.
↑ Syrvatková 2013, s. 33
↑ Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 496 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Přírodní park Stráž nad Ohří, s. 210.
↑ Syrvatková 2013, s. 16–17

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Přírodní park Stráž nad Ohří na Wikimedia Commons

[syrvatkova-1] SYRVATKOVÁ, Petra. Přírodní park Stráž nad Ohří a jeho perspektivy. České Budějovice, 2013 [cit. 2017-06-02]. 65 s. Diplomová práce. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity. Vedoucí práce Michael Bartoš. s. 8. Dále jen Syrvatková 2013. Dostupné online.

[mapa-2] Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-06-25]. Dostupné online.

[geoportal-3] CENIA. Geologická mapa, geomorfologické členění ČR, půdní typy [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-06-03]. Dostupné online.

[bina-4] BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIB-4 Doupovské hory, s. 124.

[5] Syrvatková 2013, s. 33

[chukv-6] Chráněná území ČR. Plzeňsko a Karlovarsko. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. 1. vyd. Svazek XI. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 496 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Přírodní park Stráž nad Ohří, s. 210.

[7] Syrvatková 2013, s. 16–17

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]