Pískovcové lomy ve Škrovádu
Na pravém břehu řeky Chrudimky u vesnice Škrovád, která je částí Slatiňan v okrese Chrudim, byly v 16. století založeny lomy na pískovec, který se používal především jako stavební kámen a na hrubé kamenické práce. V období od poloviny 18. do poloviny 20. století zde bylo provozováno až 10 lomů, dnes již opuštěných. V lomech se pracovalo ručně.
Škrovádské pískovce byly hojně využívány pro výstavbu v Chrudimi, kvádry se vyskytují na některých místech městských hradeb, z velké části je z nich postaven arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chrudim) a Sloup Proměnění Páně na chrudimském náměstí, dále pak architektonická výzdoba průčelí Mydlářovského domu a kamenný portál Khomovského domu v Chrudimi.
Geologická lokalita
editovatHlavní horninou jsou žluté až žlutošedé kvádrové pískovce. Tyto pískovce vznikly v období druhohor jako sedimenty na dně mělkého křídového moře. Pískovcové lomy ve Škrovádu jsou zařazeny mezi významné geologické lokality na území Geoparku Železné hory. Nacházejí se v jeho střední části, při severní hranici geoparku.[1]
Horolezectví
editovatLomy ve Škrovádu patří mezi méně známé, avšak důležité horolezecké lokality ve východních Čechách. Převažují zde možnosti stěnového lezení, avšak jsou tu i místa, vhodná pro bouldering. Skalní stěny jsou vysoké od 4 až do 15 metrů a jsou osazeny kruhy, skobami, borháky a nýty. Lomy jsou pro lezecké aktivity využívány již od roku 1960.[2]
Galerie
editovat-
Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu
-
Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu
-
Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu
-
Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu
-
Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu
-
Bývalé pískovcové lomy ve Škrovádu
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Lokalita 26: Škrovád. Druhohory (mezozoikum) [online]. Chrudim: Geopark Železné hory [cit. 2019-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Východní Čechy. Škrovád [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2019-01-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pískovcové lomy ve Škrovádu na Wikimedia Commons