Písečná (okres Jeseník)

obec v okrese Jeseník v Olomouckém kraji

Písečná (do roku 1948 Sandhýbl,[4] německy Sandhübel[5]) je obec, která se nachází v okrese JeseníkOlomouckém kraji, v údolí řeky Bělé 7 km severovýchodně od Jeseníku. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Písečná
Náměstíčko před obecním úřadem v Písečné
Náměstíčko před obecním úřadem v Písečné
Znak obce PísečnáVlajka obce Písečná
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJeseník
Obec s rozšířenou působnostíJeseník
(správní obvod)
OkresJeseník
KrajOlomoucký
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 053 (2024)[1]
Rozloha8,43 km²[2]
Nadmořská výška403 m n. m.
PSČ790 82
Počet domů292 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduPísečná 123
790 82 Písečná u Jeseníku
podatelna@pisecna.cz
StarostaIng. Jan Konečný
Oficiální web: www.pisecna.cz
Písečná
Písečná
Další údaje
Kód obce540684
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Písečná sousedí na severu s obcí Supíkovice, na jihozápadě s obcí Česká Ves, na jihu a východě s obcí Mikulovice a na severovýchodě s obcí Hradec-Nová Ves. Od okresního města Jeseník je vzdálena 7 km a od krajského města Olomouc 75,5 km.

Geomorfologicky patří Písečná k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské), oblasti jesenické (východosudetské) na rozhraní geomorfologického celku Rychlebské hory (podcelek Sokolský hřbet) a geomorfologického celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Bělská pahorkatina a Rejvízská hornatina). Na jihu dosahuje katastr obce největší výšky (720 m n. m.) na svahu Sporného vrchu, na severu (630 m n. m.) na svahu Křemenáče, oba vrcholy jsou však v jiných obcích.

Území Písečné patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Písečnou protéká říčka Bělá, která přitéká z jihu a lomí se směrem na východ. Do ní vtékají i jiné drobné toky na území obce: ze západu do ní ústí Žlebník a z jihu ve Studeném Zejfu potok Chebzí, protékající stejnojmennou osadou. V Písečné je několik nádrží v zaplavených dolech, zejména nádrž Florián.

Území obce pokrývá z 56,5 % zemědělská půda (18 % orná půda, 35 % louky a pastviny) a z více než 27 % les.

Historie

editovat

Na území dnešní Písečné i okolních vsí se ve vrcholném středověku nalézala rozsáhlá vsi v údolí Bělé, zvaná Waltersdorf (Valteřovice), která se připomíná již roku 1284 a pravděpodobně zanikla před rokem 1420. Jistější je však vazba na jinou ves či část vsi s názvem Wüstekirche (Pustý kostel), která je jmenována roku 1373 a již tehdy zde byly hamry a dolovala se železná ruda i zlato. I tato ves však po roce 1443 zpustla a zarostla lesem a teprve o sto let později bylo místo opět osídlováno, tentokrát již pod názvem Sandhübel, tj. „Písečný kopec“. Počet usedlíků zde rychle rostl a po třicetileté válce roku 1689 měl Sandhýbl již 40 sedláků a 26 zahradníků a domkářů. Bylo zde rovněž zákupní fojtství. Vedle zemědělství se obyvatelé zabývali také přadláctvím a tkaním plátna. V místě byla i pila, buchar a pískovna.

Písečná patřila od počátku až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 do majetku vratislavských biskupů, a to (nejpozději od roku 1497) v rámci frývaldovského panství.

Počátky kostela v Písečné jsou nejasné. Snad již ve 14. století zde byla kaple(od níž se místo nazývalo Pustá Cerekev), přestavěná později na kostelík a roku 1753 na barokní kostel. Od roku 1782 je u kostela rovněž římskokatolická farnost. Roku 1782 vznikla i zdejší škola, která stávala na místě nynějšího zdravotního střediska. V roce 1871 byla z důvodu velkého počtu žáků postavena škola nová - u schodiště ke kostelu, později byl v této budově obchod s potravinami, pak obchod s textilem, potom motorest Non-Stop a dnes po další rekonstrukci restaurace U Kohoutků, po problémech s provozem restaurace byla provedena rekonstrukce a v roce 2012 je zde obchod potraviny Hruška. V roce 1883 byla škola opět přemístěna do budovy nynějšího obecního úřadu. A konečně v roce 1898 byla postavena další škola, která funguje dosud.

Po zavedení obecního zřízení roku 1850 byla Písečná zprve částí obce Česká Ves, teprve od roku 1866 je samostatnou obcí.

Novodobá historie Písečné je spojena s rozmachem kamenického průmyslu v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. V obci vznikla postupem doby celá řada kamenických závodů, resp. filiálek firem z jiných míst Frývaldovska, které se věnovaly hlavně zpracování a opracování žuly i mramoru. Největší byla firma H. Gessler, založená r. 1900, dále pobočka firmy F. K. Liemert z Mikulovic od roku 1893, provoz firmy G. Franke z Černé Vody od r. 1903, kamenictví J. Pohlner v místě od r. 1908 a další. Zvyšovala se také těžba písku, zejména po roce 1930. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme zejména továrnu na lepenku a pozdější celulózku (r. 1846), mlýn s pilou (1872) a také moderní elektrárnu s teplárnou (1927).

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se udržela jen část zdejších průmyslových závodů, zejména celulózka, kde byl později zřízen provoz na výrobu traktorových přívěsů Brandýských strojíren, později PANAV.

Z dalších závodů a provozů zde bylo několik kamenických závodů, z nichž nakonec zůstala jen slévárna a výroba litinové drtě Slezského kamene a.s. Jeseník, provoz Písečná. Rozsáhlá těžba štěrkopísku na severním okraji obce byla v roce 1981 zastavena, do lomu začala postupně prosakovat spodní voda, která s přítokem od Špičáku postupně lom zatopila, takže je možno jej nyní využívat k rekreaci (soukromý rybník Florián).

Z dalších závodů je třeba jmenovat EXIMO s.r.o., Agroholding Bernartice - mlýn Písečná, K.S.V. Metal s.r.o. (areál bývalé celulózky), ŠROTMETAL Jeseník, Palírna Písečná.

V roce 1997 byla obec postižena povodní, která zcela zničila část silnice, most ve středu obce, 2 mosty ve Studeném Zejfu, lávky pro pěší, 2 obytné domy a dalších 65 domů zatopila. Po odstranění škod na obecním majetku ve výši téměř 34 milionů korun byly v obci opraveny mimo jiné místní komunikace, chodníky, hřiště s příjezdovou komunikací, veřejné osvětlení a vodovod.

Písečná je členem Mikroregionu Zlatohorsko, který se rozkládá v severovýchodní části okresu Jeseník. Tento svazek obcí vznikl v roce 2001 a přijal svůj název po názvu největší obce mikroregionu, města Zlatých Hor. V současné době (2010) má sdružení šest členských obcí - Zlaté Hory, Mikulovice, Písečná, Supíkovice, Hradec-Nová Ves a Velké Kunětice.[6] Obec je také od roku 1993 členem Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ), které tvoří obce okresu Jeseník,[7] a od roku 1997 členem Euroregionu Praděd.[8]

V Písečné je železniční stanice, pošta, mateřská a základní škola, zdravotní středisko, 4 obchody, 5 pohostinství, 2 sportovní střelnice. V blízkosti obce jsou historicky významné Jeskyně na Špičáku (2 km), letiště v Nové Vsi (5 km). Přes Písečnou vede cyklotrasa, která je součástí mezinárodní cyklotrasy vedoucí z Polska přes celou Moravu a dále do Rakouska.

V roce 1924 byly k Písečné (Sandhýblu) připojeny osady Studený Zejf a Chebzí.

Správní vývoj

editovat

Správní příslušnost Písečné od roku 1848[9]

Vývoj počtu obyvatel

editovat

Počet obyvatel Písečné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]

Celá obec Písečná

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1947 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1001 1090 1218 1359 1480 1418 1639[p 1] 1652 1031 1068 1095 1006 1079 1069 1060[p 2]
  1. z toho: 37 Čechoslováků, 1576 Němců; 1604 řím. kat., 10 evang., 21 bez vyzn.
  2. z toho: 593 Čechů, Moravanů a Slezanů, 61 Slováků, 22 Němců, 1 Polák; 324 řím. kat., 3 čsl. hus., 20 evang., 1 pravosl., 615 bez vyzn.

V obci Písečná je evidováno 319 adres : 303 čísla popisná (trvalé objekty) a 16 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 258 domů, z toho 233 trvale obydlených.

Část obce (osada) Písečná

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 734 797 904 1030 1130 1083 1240[p 1] 808 839 783 869 896 896
  1. z toho: 31 Čechoslováků, 1180 Němců; 1213 řím. kat., 9 evang., 14 bez vyzn.

V samotné Písečné je evidováno 250 adres : 245 čísel popisných (trvalé objekty) a 5 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 204 domů, z toho 186 trvale obydlených.

Církevní správa

editovat

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá Písečná do farnosti Písečná, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské.[13] Farnost je dlouhodobě administrována excurrendo z Mikulovic.

Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Jeseníku. V roce 1949 zde sice byla založena kazatelská stanice, ta však mezitím zanikla.[14] Věřící Církve československé husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Části obce

editovat

Doprava

editovat

Písečnou vede železniční trať č. 292 (Železniční trať Šumperk - Krnov). V obci je stanice této trati s názvem „Písečná“.

Obcí procházejí:

Pamětihodnosti

editovat

Kulturní památky

editovat
  • Římskokatolický farní kostel svatého Jana Křtitele, pozdně barokní stavba z roku 1753 (stavitel Johann Georg z Jeseníka) s románským jádrem z 1. poloviny 13. století. Okolo kostela ohradní zeď z 18. století. Kulturní památka[15]

Přírodní památky

editovat

Na území Písečné zasahují i:

Školství

editovat

V obci se nachází mateřská škola (od roku 1949) a základní škola nižšího stupně (1.-5. ročník).[16]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 856. 
  6. http://www.zlatohorsko.cz/
  7. http://www.smoj.cz/
  8. http://www.europraded.cz/
  9. GAWRECKI, Dan, a kol. Dějiny Českého Slezska 1740-2000. Opava: Slezská univerzita v Opavě, 2003. ISBN 80-7248-226-2. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 650–651.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 33.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 976–977. 
  11. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. BOHÁČ, Zdeněk. Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství s.r.o., 1999. ISBN 80-7192-405-9. 
  14. NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a Slezska. Praha: Kalich, 2009. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 206–207. 
  15. http://www.jesenik.org/index.php?option=com_searchpamatky&Itemid=362&sid=116
  16. http://www.zs-pisecna.cz/

Externí odkazy

editovat