Péter Pázmány
Péter kardinál Pázmány, slovensky Pázmaň (4. říjen 1570, Oradea – 19. března 1637, Bratislava), byl uherský římskokatolický kněz, jezuita, ostřihomský arcibiskup a primas uherský, kardinál, představitel protireformace v Uhrách a zakladatel univerzity v Trnavě.
Péter Pázmány | |
---|---|
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1597 Řím |
Biskupské svěcení | 1616 |
Kardinálská kreace | 19. listopadu 1629 |
Titul | kardinál-kněz |
Osobní údaje | |
Datum narození | 4. října 1570 |
Místo narození | Oradea |
Datum úmrtí | 19. března 1637 (ve věku 66 let) |
Místo úmrtí | Bratislava |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Martina v Bratislavě |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | katolický kněz, překladatel, filozof, vysokoškolský učitel, spisovatel a katolický biskup |
Alma mater | Papežská univerzita Gregoriana Vídeňská univerzita |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPůvod a vzdělání
editovatNarodil se ve Velkém Varadíně v Sedmihradsku (dnes Oradea v Rumunsku) v kalvinistické rodině, avšak pod vlivem nevlastní matky přestoupil v roce 1583 na katolictví a vstoupil do jezuitského řádu.
Noviciát absolvoval v Krakově a ve Vídni, kde studoval filosofii, v letech 1593–1597 vystudoval teologii v Římě a byl vysvěcen na kněze. Působil jako profesor filosofie a teologie ve Štýrském Hradci, od roku 1601 jako misijní kazatel v Šaľe a v Košicích. Od roku 1607 byl ve službách uherského arcibiskupa, který tehdy sídlil v Trnavě, protože Ostřihom byla obsazena Turky. Po smrti svého předchůdce Františka Forgáče se stal roku 1616 arcibiskupem a roku 1629 byl jmenován kardinálem.
Působení
editovatArcibiskup Pázmány se věnoval protireformačnímu působení, k němuž byl jeho řád určen, a to hlavně podporou katolického vzdělávání. Do maďarštiny přeložil spis „Následování Krista“ Tomáše Kempenského a sám napsal několik náboženských knih. Roku 1619 založil v Trnavě katolickou kolej, 1623 ve Vídni kolej Pazmaneum a v Trnavě kněžský seminář.
V Bratislavě založil jezuitskou teologickou školu a v Nových Zámcích a Kremnici františkánské kláštery. Roku 1635 založil v Trnavě univerzitu, roku 1777 přeloženou do Budapešti, na niž navazuje současná Univerzita Loránda Eötvöse a Katolická univerzita Petra Pázmánye v Budapešti i Trnavská univerzita v Trnavě.
Dne 14. května 1634 uzavřel kupní smlouvu se Zdeňkem Žampachem z Potštejna, na jejímž základě získal rozsáhlé východomoravské panství Vsetín (intabulace roku 1635).[1]
Petr kardinál Pázmány zemřel 19. března 1637 v Bratislavě a byl pochován v tamní katedrále sv. Martina. Po jeho smrti připadlo vsetínské panství jeho synovci Mikulášovi.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ JANIŠ, Dalibor; VRLA, Radim. Vsetínský zámek v proměnách času. 1. vyd. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko, 2013. 35 s. ISBN 978-80-87614-11-2. S. 21.
Literatura
editovat- V. Chaloupecký, Univerzita Petra Pázmánya a Slovensko: (1635-1935). Bratislava: Učená spoločnosť Šafárikova 1935
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Péter Pázmány na Wikimedia Commons
- Seznam prací o Péteru Pázmánym v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- (německy)
- Péter Pázmány na Austria-Forum
Předchůdce: František Forgáč |
arcibiskup ostřihomský 1616 – 19. března 1637 |
Nástupce: Imre Lósi |