Oxid promethitý
chemická sloučenina
Oxid promethitý (Pm2O3) je oxidem trojmocného promethia. Jde o nejčastější formu promethia. Je radioaktivní.
Oxid promethitý | |
---|---|
Pm2O3 s krychlovou soustavou | |
Pm2O3 se šesterečnou soustavou | |
Obecné | |
Systematický název | oxid promethitý |
Anglický název | promethium(III) oxide |
Sumární vzorec | Pm2O3 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 12036-32-7 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 337,824 g/mol |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | rozpustný v diethyletheru |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová, jednoklonná, šesterečná |
Bezpečnost | |
R-věty | ? |
S-věty | ? |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Krystalická struktura
editovatOxid promethitý má tři hlavní krystalické mřížky:[1][p 1]
Krystalografická soustava | Pearsonův symbol | Prostorová grupa | No. | a,b,c (nm) | β(deg) | Z | Hustota (g/cm3) |
---|---|---|---|---|---|---|---|
krychlová | cI80 | Ia3 | 206 | 1,099 | 16 | 6,85 | |
jednoklonná | mS30 | C2/m | 12 | 1,422; 0,365; 0,891 | 100.1 | 6 | 7,48 |
šesterečná | hP5 | P3m1 | 164 | 0,3802; 0,3802; 0,5954 | 1 | 7,62 |
- ↑ a, b a c jsou mřížkové parametry, No. je identifikátor prostorové grupy dle Mezinárodní krystalografické unie, Z je počet vzorcových jednotek v buňce, hustota je vypočítána z dat rentgenové difrakce.
Krychlová mřížka, která je stabilní při nižší teplotách, přechází při zahřátí na 750–800 °C na jednoklonnou, přičemž tato transformace je vratná pouze dalším tavením oxidu. Přechodová teplota mezi jednoklonnou a šesterečnou mřížkou je pak 1740 °C.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Promethium(III) oxide na anglické Wikipedii.
- ↑ CHIKALLA, T. D.; MCNEILLY, C. E.; ROBERTS, F. P. Polymorphic Modifications of Pm2O3. Journal of the American Ceramic Society. 1972, s. 428. DOI 10.1111/j.1151-2916.1972.tb11329.x.