Otto Pankok

německý malíř, sochař a tiskař

Otto Pankok (6. června 1893, Mülheim an der Ruhr, Německo10. října 1966, Wesel, Německo) byl německý malíř, sochař a tiskař. V roce 1937 byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě Entartete Kunst v Mnichově.

Otto Pankok
Narození6. června 1893
Mülheim an der Ruhr,
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí10. října 1966 (ve věku 73 let) nebo 20. října 1966 (ve věku 73 let)
Wesel,
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Národnostněmecká
Povolánímalíř, sochař, tiskař
OceněníRuhrpreis for Arts and Science (1965)
Spravedlivý mezi národy (2013)
medaile Carla von Ossietzkyho
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska Otto Pankoka na domě na Brend'amourstrasse 65, Düsseldorf-Oberkassel

Otto Pankok studoval na Bauhaus-Universität Weimar a v Paříži na Académie de la Grande Chaumière. Za první světové války bojoval na francouzské frontě, po zranění byl demobilizován. V roce 1919 se stal členem umělecké skupiny Das Junge Rheinland, k jeho přátelům patřili Otto Dix a Gert Heinrich Wollheim. Zřídil si ateliér ve vesnici Dötlingen a pracoval jako ilustrátor pro noviny Der Mittag. Období nacistického režimu prožil ve vnitřní emigraci.

Pankokovu tvorbu ovlivnil Vincent van Gogh a expresionismus. Vytvořil šest tisíc kreseb uhlem, osm set leptů, pět set litografií a více než dvě stovky soch. Jeho častým tématem byl život Romů. Po válce usiloval o odškodnění těch, kteří přežili porajmos.[1] Známý byl i jeho protiválečný dřevoryt „Christus zerbricht das Gewehr“.

V letech 1947 až 1958 vyučoval na Kunstakademie Düsseldorf. Jeho manželkou byla novinářka Hulda Droste.

V jeho rodném Mülheimu po něm byla pojmenována střední škola Otto-Pankok-Schule. Roku 1968 bylo v Hünxe zřízeno Pankokovo muzeum a v roce 1977 založena nadace Otto-Pankok-Stiftung.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. VESELÁ, Ludmila. Otto Pankok: Malíř, který pomáhal Romům. Ústecký deník [online]. 2012-06-20 [cit. 2021-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat