Otníel
Otníel (hebrejsky: עָתְנִיאֵל, Otni'el), v českých Biblích přepisováno též jako Otoniel, byl po Jozuovi druhý soudce synů Izraele. Jméno Otníel je vykládáno jako „Opatrovník Boží“ či „Opatrovníkem (je) Bůh“.[1]
| Otníel | |
|---|---|
 | |
| Místo pohřbení | hrob Otníela ben Kenaze |
| Bydliště | Izrael |
| Povolání | soudce |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Aksa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodina
editovatOtníel byl podle starozákonního záznamu synem Kenaze. Starším bratrem Kenaze byl Káleb.[2] Vyplývá z toho, že Otníel byl Kálebovým synovcem a pocházel tedy stejně jako jeho strýc z kmene Juda. Otníel dostal za ženu Aksu, která byla dcerou Káleba. Dostal ji za zásluhy o dobytí Kirjat-seferu, později nazývaného Debír, což byla jedna z bitev v procesu postupného podmaňování zaslíbené země.[3]
Odpadnutí Izraele
editovatJak se v biblickém období soudců mnohokrát později opakovalo, i krátce po zahájení procesu podmaňování Zaslíbené země synové Izraele přestali být věrní Hospodinu, mísili se s pozůstatky národů, které na území zaslíbené země ponechali a sloužili jejich bohům. Hospodin vzplanul hněvem proti Izraelcům a vydal je do rukou krále aramského Dvojříčí, Kúšana Rišatájimského.[4] Avšak synové Izraele začali volat o pomoc. Obrátili se správným směrem – volali o pomoc k Hospodinu. Hospodin jim poskytl zachránce, jímž byl Otníel,[5] na němž spočinul duch Hospodinův. Ten měl Izraelcům pomoci, aby se úspěšně postavili proti aramejskému králi Kúšanovi, který je 8 let utlačoval.[6]
Podle midraše v „Seder olam raba“ Hospodin dopustil útlak Kúšana Rišatájimského kvůli dvěma událostem, jež jsou obsáhleji popsány v 17. až 19. kapitole knihy Soudců. První událost se týkala zbudování Míkovy soukromé svatyně se sochou „tesanou a litou“,[7] kterou příslušníci kmene Dan přemístili do města Lajiš, kde se stala součástí modlářského kultu.[8] Druhá událost se týkala skupinového znásilnění,[9] jehož se dopustili obyvatelé Gibeje z kmene Benjamín.
Soudcovské období
editovatPodle Davida Ganse Otníelovo soudcovské období spadá do let 2516–2556 od stvoření světa neboli do let 1246–1205 před naším letopočtem. To odpovídá údaji, podle něhož země „žila v míru po čtyřicet let, dokud Otníel, syn Kenazův, nezemřel.“[10] Po smrti Otníela soudil syny Izraele Ehúd. Podle názoru rabího Izáka Abrabanela byl Otníel třetím tradentem ústní Tóry počíteje od Mojžíše a prvním tradentem z řady 12 stařešinů (hebrejsky זְקֵנִים, zekenim),[11] o nichž se zmiňuje traktát Mišny s názvem Pirkej avot (Výroky otců) těmito slovy: „Moše přijal Zákon na Sinaji a předal ho Jozue, Jozue stařešinům a ti zase prorokům, …“[12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 372.
- ↑ Sd 1, 13 (Kral, ČEP)
- ↑ Joz 15, 13–19 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 3, 8 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 3, 9 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 3, 10 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 17, 4 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 18, 30 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 19, 25 (Kral, ČEP)
- ↑ Sd 3, 11 (Kral, ČEP)
- ↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 50, 55.
- ↑ (česky) Pirkej avot 1:1
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otníel na Wikimedia Commons - Heslo Otniel (Otoniel) v online Biblickém slovníku Antonína Novotného
