Otakar Teyschl
Otakar Teyschl (5. května 1891, Sanski Most – 10. září 1968, Uhřínov) byl lékař a děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sběratel moderního českého umění.
| prof. MUDr. Otakar Teyschl, DrSc. | |
|---|---|
.png) Otakar Teyschl (Časopis lékařů českých, 1968) | |
| Narození | 5. května 1891 Sanski Most, Bosna |
| Úmrtí | 10. září 1968 (ve věku 77 let) nebo 7. října 1960 (ve věku 69 let) Uhřínov  Československo |
| Vzdělání | Lékařská fakulta c.k. Karlo-Ferdinadovy univerzity v Praze |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař, sběratel umění |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatOtakar Teyschl absolvoval roku 1909 Císařsko-královské české vyšší gymnázium v Praze a poté do roku 1914 studoval na Lékařské fakultě c.k. české univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze. V letech 1915–1917 byl lékařem u námořního batalionu ve válečném přístavu a teprve roku 1918 promoval. Specializoval se na vrozené srdeční vady a anémie u dětí a stal se významnou osobností československé pediatrie. V letech 1914–1918 byl zaměstnancem České dětské nemocnice v Praze, po válce v letech 1919–1920 pracoval na Dětské klinice UK v Praze, kde se roku 1923 habilitoval. Od roku 1923 působil jako vedoucí Katedry péče o matku a dítě a přednosta Dětské kliniky Masarykovy univerzity v Pekařské ulici, kterou spoluzaložil. Přednášel na Masarykově univerzitě v Brně, kde byl roku 1928 jmenován profesorem.
V letech 1924–1952 měl zároveň soukromou ordinaci. Po druhé světové válce byl od roku od roku 1952 vedoucím Katedry dětského lékařství a od 23. 6. 1955 přednostou II. dětské kliniky v Černých Polích v Brně.
Ocenění a památka
editovatRoku 1948 obdržel stipendium WHO a strávil stipendijní pobyt u prof. Guida Fanconiho v Curychu. Ovládal němčinu, angličtinu a francouzštinu. Roku 1950 měl odjet do Číny, aby tam budoval dětské lékařství, ale režim jeho cestu neschválil. Spolu se Z. Bruneckým založil Výzkumný ústav pediatrický v Brně. Roku 1954 se stal řádným členem Československé akademie věd a roku 1956 obdržel Řád práce. Roku 1966 mu byla udělena stříbrná plaketa ČSAV za zásluhy o vědu a lidstvo. Prof. Teyschl byl celý život bezpartijní. Stal se členem řady odborných společností a účastnil se kongresů v zahraničí (1947 v USA, 1952 ve Vídni, 1953 v Lipsku, 1962 v Lisabonu). Je po něm pojmenována poliklinika na Žerotínově náměstí v Brně, přijímací hala v dětské nemocnici v Černých Polích a od roku 2000 se pořádá Teyschlův pediatrický den.
Sběratel umění
editovatOtakar Teyschl se zajímal o výtvarné umění od počátku své profesní kariéry a patřil mezi nepřehlédnutelné osobnosti kulturního, vědeckého a společenského života Brna v době První republiky. Ovlivnil ho stavitel a sběratel umění Václav Dvořák, který mu roku 1935 postavil rodinný dům. Díky kontaktům i kulturním zálibám vybudoval ucelenou sbírku, jejímž těžištěm byla díla avantgardních umělců Osmy a Tvrdošíjných a také členů SVU Mánes. Osobně se sblížil s malířem Antonínem Procházkou. Zajímal ho proces vzniku uměleckého díla a proto záměrně sbíral přípravné kresby a skici. Měl kolekci staré i soudobé grafiky a sbíral také asiatika. Už v meziválečných letech podporoval prezentaci soudobého umění a sám svou sbírku vystavil roku 1937.[1]
V poválečných letech inicioval výstavy v závodním klubu Fakultní nemocnice v Brně, kde roku 1960 zahajoval jednu z prvních výstav sester Jitky a Květy Válových. Velký počet děl z Teyschlovy sbírky byl vystaven na Lamačově a Padrtově přehlídce Zakladatelé moderního českého umění[2], která připomínala počátky české výtvarné avantgardy a padesáté výročí prvního vystoupení Osmy. Další příležitostí k prezentaci Teyschlovy sbírky byla výstava Moderní české malířství II - léta dvacátá[3] v brněnském Domě umění a Spielmannova výstava Moderní česká kresba 1900-1950.[4]
Díky společenskému renomé a třídní bezúhonnosti se Otakaru Teyschlovi podařilo svou sbírku uchovat v celistvosti v době Protektorátu který moderní předválečné moderní označoval za "zvrhlé". Sbírku uhájil až do konce života ve svém rodinném domě i za komunistického režimu, který takové umění považoval za "formalistní úpadek".
Dědicové Otakara Teyschla pokračovali v souladu s jeho vůlí v zápůjčkách na výstavy. Sbírka byla později rozdělena a její části postupně odprodány.[5]
Sbírka Otakara Teyschla (výběr)
editovatOtakar Teyschl shromáždil soubor grafických listů a kreseb z kubistického období Antonína Procházky, Emila Filly, Josefa Čapka, Václava Špály a dále díla Willi Nowaka, Vincence Beneše ad. Řada obrazů z jeho sbírky se objevila na poválečných monografických výstavách Antonína Procházky, Jaroslava Krále, Františka Foltýna, Josefa Čapka, Františka Kalába, ad.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rusinko M, 2018, s. 133-134
- ↑ abART: výstava Zakladatelé moderního českého umění, Brno 1957, Praha 1958
- ↑ abART: výstava Moderní české malířství II (léta dvacátá)
- ↑ abART: Moderní česká kresba
- ↑ Rusinko M, 2018, s. 135-136
- ↑ Rusinko M, 2018, s. 136
Literatura
editovat- Marcela Rusinko, Snad nesbíráte obrazy? Cesty soukromého sběratelství moderního umění v českých zemích v letech 1948-1965, MUNI a P&B Publishing, Brno 2018, ISBN 978-80-7485-157-5
- Jindřich Chatrný, Radana Červená (eds.), Otakar Teyschl: Univerzitní profesor, lékař, sběratel, mecenáš, 345 s., Archiv města Brna, Statutární město Brno 2012, ISBN 978-80-86736-27-3
- Jaroslav Anděl, Karel Miler, Vít Havránek, Naďa Řeháková, Osudová zalíbení: Sběratelé moderního umění I. 1900 - 1996, Národní galerie v Praze, 1996, ISBN 80-7035-102-0
- Lubomír Slavíček: Cesta do hlubin sběratelovy duše. Sbírka moderního umění ostravského sběratele Vladimíra Kouřila ve světle jeho dopisů, Opuscula historiae artium Roč. 62, č. 1 (2013), s. 44-67, Masarykova univerzita v Brně
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Teyschl
- Otakar Teyschl v informačním systému abART
- Encyklopedie Brna: prof. MUDr. Otakar Teyschl, DrSc.
