Otakar Cmunt
Otakar Cmunt (15. ledna 1870, Rakovice u Čimelic čp. 1[1] – 20. června? 1953, Praha)[2] byl ředitel městské spořitelny Pražské, organizátor českého spořitelnictví, redaktor časopisu Spořitelní obzor, předseda Jednoty českých spořitelen a autor právnické literatury.
JUDr. Otakar Cmunt | |
---|---|
Narození | 15. ledna 1870 Rakovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. června 1953 (ve věku 83 let) Praha Československo |
Vzdělání | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | Vrchní ředitel Městské spořitelny Pražské |
Choť | Marie Křesinová |
Děti | Otakar (*1902), Marie (*1905) a Květuše (*1910) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Předkové a rodina
editovatOtec Josef Cmunt (*1839) pracoval jako schwarzenberský revírník na Orlíku, matka byla dcerou schwarzenberského nadlesního, rozená Wodinaggová.[3] Předkové Cmuntů byli po staletí mlynáři u Sepekova, Vlksic a okolí na mlýnech říčky Smutná. Dodnes zde stojí mlýn „Cmuntov“.
Otakar měl sestru Adélu a bratry Františka (správce schwarzenberského průmyslu), Emila (lesník u Horažďovic), Edvarda (lékař) a Jindřicha (elektroinženýr, který vedl stavbu vodní elektrárny na Štvanici). Všichni sourozenci se narodili v myslivně Annahof – Annenský dvůr u Kozárovic. Nejznámější byl prof. Eduard Cmunt, který byl zakladatel československé balneologie. Postavil lázeňský dům Cmunt v Piešťanech. Jeho syn Eduard, vnuk Eduard i pravnučka se stali též lékaři.
Život
editovatOtakar Cmunt vyrůstal na Orlíku u svého dědy Woddinagga a od 7 let navštěvoval knížecí obecnou školu. Následně studoval na reálném gymnáziu v Písku v letech 1882–1889. Měl výborný prospěch a proto dostal doporučení od rodiny Schwarzenbergů, aby šel studovat do Prahy. Tam nastoupil jako zaměstnanec Městské spořitelny Pražské[4] a pracoval na přípravě stavby nové budovy spořitelny v Rytířské ulici, aby si vydělal na živobytí. Současně se zapsal ke studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
Když byla nová budova Městské spořitelny Pražské dokončena v roce 1894, pracoval zde jako praktikant.[5] V roce 1903 dokončil studia[6] na Právnické fakultě a dosáhl titulu JUDr. Již krátce po ukončení studia zastupoval ve Spořitelně tajemníka. Pokračoval celoživotně v práci u Spořitelny jako úředník a byl postupně povyšován. 28. dubna 1922 získal místo ředitele[7] a nakonec byl povýšen na místo vrchního ředitele.
Přednáška o Týdnu spořivosti ze dne 25. 10. 1932 od předsedy Spolku spořitelen JUDr. Otakara Cmunta
V roce 1907 postavil pro své rodiče dům s hospodářským stavením čp. 113 v Čimelicích[8]. Oženil se s Marií Křesinovou z Velkého Víru[9]. Roku 1902 se jim narodil syn Otakar, který také vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a pracoval jako soudce. Dále měl dvě dcery, Marie se narodila roku 1905 a Květuše roku 1910. V roce 1916 postavil rodinný dům pro svoji rodinu v Praze na Smíchově pod parkem Santoška. V přilehlé zahradě se ve volném čase intenzivně věnoval zahradnictví.
V roce 1925 odešel po sporech s ministerským předsedou Karlem Kramářem do důchodu a odstěhoval se trvale do svého domu v Čimelicích. Zde hospodařil až do znárodnění roku 1948, kdy přišel o pole a pozemky. Poté byli do domu v Čimelicích násilně nastěhování nájemníci, takže jeho rodina musela o prázdninách využívat přilehlé budovy původně sloužící jako stodola a chlév.
Krátce po smrti Klementa Gottwalda na jaře 1953 vyšla v novinách informace, že v budově Městské spořitelny Pražské vznikne muzeum bývalého prezidenta a Spořitelna bude zrušena. To s velkou pravděpodobností zapříčinilo Otakaru Cmuntovi mozkovou mrtvicí a po převozu do Vinohradské nemocnice v červnu přes veškerou péči umírá.
Ve stáří sepsal Otakar Cmunt několik vzpomínek na život v dětství na Orlíku.
Aktivity
editovatOrganizátor českého spořitelnictví, redaktor časopisu Spořitelní obzor,[10] předseda Jednoty českých spořitelen a autor právnické literatury. Také autor veršů publikovaných zejména v časopisu Staroměstské káně,[11][12] drobných povídek i vzpomínek, překladů z ruštiny a národohospodářských článků. Ve volném čase byl náruživý zahrádkář a včelař – v Čimelicích měl od roku 1915 na zahradě včelín s 20 včelstvy. V penzi se dalších dvacet let věnoval zemědělství.
V roce 1920 předával v Nizozemsku městu Naarden bustu J. A. Komenského zhotovenou pražským sochařem Josefem Strachovským a dovezenou vlastenci z Čech. Je umístěna v křížení parkových cest u kostela, kde je pohřben. Silueta města Naarden byla vyobrazena na české bankovce v hodnotě 200 Kč s motivem J. A. Komenského.
V roce 1929 byl v čele čs. delegace[13] na mezinárodním spořitelním kongresu v Londýně, který zaštiťoval Princ Waleský.
Galerie fotografií Otakara Cmunta
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Křestní list Otakara Cmunta narozeného 15. ledna 1870 v Rakovicích u Čimelic
- ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 25.5.2022]
- ↑ František Wodinagg *1801 - †1884 Lesmistr na Orlíku od 1. 7. 1866, vrchní lesmistr od 1. 9. 1877, pensionován 1. 1. 1880 - 3 roky na lesním učilišti v Mariabrunn, 3 roky praxe v Sobědraži, geometr na katastrálním úřadě 10 let, lesní geometr a materiální účetní u orlického lesmistra 8 let, 1839- 1841 nadlesní
- ↑ Žádost o práci v Městské spořitelně Pražské od Otakara Cmunta - 9. 11. 1893.
- ↑ Dokument Slavnostní otevření nové budovy městské spořitelny Pražské. Strana 1 a 2.
- ↑ Diplom z právnické fakulty Otakara Cmunta
- ↑ List č: 8119 Městské spořitelny Pražské jmenující JUDr. Otakara Cmunta jejím ředitelem.
- ↑ Dům čp. 113 v Čimelicích
- ↑ Oznámení o svatbě určené ředitelství Městské spořitelny Pražské od Otakara Cmunta - 1. 2. 1907
- ↑ Spořitelní obzor v knihovně ČNB
- ↑ CMUNT, Otakar. Druhým šibřinkám Sokola Staroměstského. Staroměstské káně. 14.1.1898, roč. II.. Dostupné online.
- ↑ CMUNT, Otakar. Posvícení. Staroměstské káně. 1.2.1900, roč. IV.. Dostupné online.
- ↑ Program mezinárodního spořitelního kongresu 1, 2 a osobní pozvánka pro Dr. Otakara Cmunta
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Cmunt na Wikimedia Commons