Ostrovní zóna

část Českého masivu, zbytky pláště středočeského žulového plutonu uchráněné před denudací

Ostrovní středočeská zóna (Metamorfované ostrovy středočeské) jsou zbytky pláště středočeského žulového plutonu uchráněné před denudací. Jsou budovány kontaktně metamorfovanými horninami algonkia a staršího paleozoika (kambriumsilur).

Jsou to:

  • ostrov tehovský
  • voděradsko–zvánovický
  • čerčanský
  • zbořenokostelecký
  • netvořicko–neveklovský
  • sedlčansko–krásnohorský
  • mirovický
  • kasejovický

Leží přibližně na jedné linii, mají vesměs synklinální stavbu a litologicky odpovídají vývoji chrudimského paleozoika v Železných horách.[1]

K této ostrovní zóně se také počítá jílovské pásmo. To je asi 3 km široké pásmo probíhající od Jílového u Prahy na jihozápad. Je dlouhé 60 km. Tvoří je rozmanité magmatity převážně efuzívního charakteru, které odpovídají zhruba proterozoickým spilitům. Horniny jsou značně diferencované a z velké části postižené slabou metamorfózou. Nejčastější jsou metabazity.

Rožmitálský ostrov bývá považován spíše za součást Barrandienu. Ostrovní středočeská zóna patří k tepelsko-barrandienské oblasti.[2]

Reference

editovat
  1. SVOBODA, Josef F.; VĚDEČTÍ REDAKTOŘI: VLADIMÍR ČECH, KAREL ŽEBERA, IVO CHLUPÁČ. Naučný geologický slovník I.díl: A–M. První. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. S. 658. 
  2. PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. První. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 283. 

Literatura

editovat
  • PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. První. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. 
  • SVOBODA, Josef F. Naučný geologický slovník I.díl: A–M. První. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, Československá akademie věd, 1960. 704 s. 

Externí odkazy

editovat