Ostrov (Tisá)

osada v obci Tisá v okrese Ústí nad Labem

Ostrov (německy Eiland[2]) je osada a základní sídelní jednotka obce Tisá v okrese Ústí nad Labem ležící v nadmořské výšce 460 m. Nachází se asi 2,4 kilometru severovýchodně od Tisé a třináct kilometrů severozápadně od centra Děčína.

Ostrov
severní část osady
severní část osady
Lokalita
Charakterosada
ObecTisá
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel25 (2021)[1]
Katastrální územíOstrov u Tisé (4,41 km²)
Nadmořská výška460 m n. m.
Ostrov
Ostrov
Další údaje
Kód ZSJ167096
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrov leží v katastrálním území Ostrov u Tisé o výměře 44,1139 ha,[3] které je součástí Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Na území osady se nachází přírodní památka Eiland, rozdělená na dvě samostatné části, která byla vyhlášena v roce 2017 za účelem ochrany mokřadních společenstev zdejších luk a vodních ploch.[4]

Historie

editovat

Ostrov byl založen v 15. století jako jeden z mnoha hamrů v údolí říčky Bělé/Bielatalu, zpracovávajících železnou rudu. Když byla rudná ložiska v okolí Děčínského Sněžníku vytěžena, hamr se proměnil ve sklárnu.V roce 1709 majitelka panství hraběnka Marie Adelheid z Thunu nechala na pozemcích kolem někdejšího hamru založit osadu Eiland.[5]

Vzhledem k malebné poloze vzniklo z osady v 19. století rušné letní sídlo, byl zde postaven hotel a několik hostinců, vznikla zde soustava rybníků, byl vybudován mlýn a přírodní koupaliště. Od roku 1850 byl Ostrov administrativně místní částí obce Sněžník. V roce 1928 kromě hotelu Meder bylo v Ostrově ještě pět ubytovacích hostinců. Kromě toho zde děčínská okresní zdravotní pojišťovna provozovala svou zotavovnu.[5]

Po skončení druhé světové války byli němečtí obyvatelé odsunuti, hranice uzavřena, v místě byla umístěna jednotka Pohraniční stráže. Přibližně 300 metrů od hranice byl zbudován zátaras hraničního pásma, čímž se část údolí stala pro veřejnost nepřístupnou. Z hotelů a ubytoven v přístupné části vznikla podniková rekreační střediska a většina obytných domů byla užívána jako rekreační chalupy. Budovy v hraničním pásmu byly v roce 1963 zbořeny, mezi nimi i zděná kaple zasvěcená Panně Marii.[6] Po zrušení hraničního pásma bylo toto území přeparcelováno a rozprodáno na výstavbu rekreačních chat.

Do roku 1960 patřila osada Ostrov pod obec Sněžník v okrese Děčín a po územně správní reformě připadla pod obec Tisá.

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 260 obyvatel (z toho 105 mužů) německé národnosti a dvacet cizinců. Kromě tří evangelíků byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 230 obyvatel: dva Čechoslováky, 205 Němců a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale kromě ní ve vsi byli čtyři evangelíci a čtrnáct lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 265 255 273 295 297 260 230 29 18 4 7 10
Domy 47 50 52 52 57 55 62 60 4 3 4

Doprava

editovat

Do Ostrova neexistuje spojení veřejnou dopravou. Nejbližší spojení autobusem je do tři kilometry vzdálené zastávky Jílové, Sněžník, rest. Hraničář, případně na obdobně vzdálené zastávky v obci Tisá. Nejbližší železniční zastávkou bývalo asi sedm kilometrů vzdálené nádraží v Libouchci na železniční trati Děčín – Oldřichov u Duchcova, na níž však byl od 13. prosince 2009 ukončen provoz.

Turismus a horolezectví

editovat
 
Věž Císař, v popředí památkově chráněný dům ev. č. 218[10]

Místem prochází naučná stezka Zapomenuté pohraničí, která vede z Adolfova u Zadní Telnice přes Petrovice a Ostrov až na Děčínský Sněžník. Zhruba 400 metrů západním směrem od severního okraje Ostrova se těsně u státní hranice, avšak již na území SRN, nacházejí dvě velké jeskyně – Untere Grenzweghöhle a Obere Grenzweghöhle.[11] Na českém území se v jejich těsné blízkosti nachází Trpasličí jeskyně. Další četné jeskyně se vyskytují dva až tři kilometry severněji od Ostrova v německých lokalitách Bielagrund a Ottomühle.[12] Na březích rybníků leží přírodní památka Eiland, vyhlášená v roce 2017 k ochraně lučních společenstev. Pětice venkovských domů byla prohlášena kulturními památkami.[10][13][14][15][16]

Osadu obklopují prakticky ze všech stran pískovcové stěny se skalními věžemi, přičemž nejznámější z nich je věž Císař, která je dominantou Ostrova a jejíž jméno nese nejen jedno ze zdejších ubytovacích zařízení, ale i netradiční každoroční závod ve víceboji dvojic Císař Challenge. Hlavními disciplínami jsou orientační běh a jízda na horském kole, které jsou během závodu propojovány dalšími disciplínami, jako je pískovcové lezení, letní biatlon, zdolávání nízkých lanových překážek, bouldering a jízda v kanoi.[17]

Pro horolezecké aktivity jsou zde evidovány více než čtyři stovky skal a skalních věží, na nichž je zdokumentováno téměř 3,7 tisíce lezeckých cest. Možnosti dalších prvovýstupů jsou v této lokalitě již omezené.[18]

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2012-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-19. 
  4. PP Eiland [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-06-30]. Dostupné online. 
  5. a b Ostrov u Tisé [online]. deacademic.com [cit. 2019-06-11]. Dostupné online. (německy) 
  6. kaple Panny Marie v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 180. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 44. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Ústí nad Labem. Dostupné online. 
  10. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 156048 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  11. Popis jeskyní (německy). www.wandern-saechsische-schweiz.de [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-22. 
  12. Výlet k jeskyním
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 155485 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  14. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 155295 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  15. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 154677 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  16. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-20]. Identifikátor záznamu 154754 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5]. 
  17. Závod Císař Chalenge. cisarchallenge.cz [online]. [cit. 2015-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-22. 
  18. Skalní oblast Ostrov

Externí odkazy

editovat