Ostroh u Lukova
Ostroh u Lukova je pravěké hradiště ve správním území městyse Lukov v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Nachází se v blízkosti česko-rakouské státní hranice v národním parku Podyjí na vrchu Ostroh obtékaném ze tří stran Dyjí. Lokalita byla osídlena od neolitu do raného středověku a v podobě valů se na ní dochovala část opevnění.
| Ostroh u Lukova | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Lukov,  Česko |
| Souřadnice | 48°50′18,43″ s. š., 15°53′42,41″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatHradiště poprvé pod názvem Podmolí popsal Jaromír Kovárník v roce 1983, který na něm v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století povrchovými sběry získal nálezy z období kultur s moravskou malovanou keramikou, s nálevkovitými poháry, s kanelovanou keramikou, jevišovické kultury, dále z mladší nebo pozdní doby bronzové,[1] doby halštatské,[2] časné a pozdní doby laténské a ze střední a mladší doby hradištní. Jeho nálezy jsou uloženy v Jihomoravském muzeu ve Znojmě.[1]
Podle nálezů železné strusky, houbovitého železa, nožů, částí pilek a dalších předmětů na hradišti v době laténské probíhalo zpracování železné rudy.[3] Dochovaly se také nálezy svědčící o výrobě a užívání mincí. Kromě toho hradiště plnilo úlohu mocenského bodu u obchodní cesty údolím Dyje, přes kterou zde nejspíše vedl brod. Obchodní karavany zřejmě procházely přímo od brodu vnějším opevněním.[4]
Stavební podoba
editovatHradiště s rozlohou tří hektarů je dlouhé asi 700 metrů a padesát metrů široké. S výjimkou úzké východní strany jej obklopují strmé svahy, které převyšují dno údolí asi o devadesát metrů. Přístup z východu znesnadňuje skalní stěna. Stopy opevnění jsou jasně patrné jen na severozápadě. Na jihozápadě mají podobu čtyř teras, které však mohou být výsledkem zemědělských aktivit.[1] Stáří a typ konstrukce původních hradeb jsou nejasné.[5]
Přístupová cesta na hradiště vedla z údolí od jihu a stoupala západním úbočím.[6] Vnější linie opevnění se nachází na severozápadním úpatí ostrožny. V okolí brány, která bývala v severním úseku hradby, je dochovaný val asi dva metry vysoký a směrem k jihozápadu se vytrácí.[7] Druhý pás opevnění je špatně čitelný. Tvoří jej systém příkopů a valů, ale také může být ve skutečnosti pozůstatkem sídelních teras, protože nevelká plocha akropole neumožňovala intenzivnější osídlení. Přibližně v polovině jeho linie je patrný sedm metrů široký průchod, který může být reliktem brány.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4.
- ↑ KOVÁRNÍK, Jaromír, 2007. Pravěké hradiště a laténská pevnost Ostroh u Lukova, okr. Znojmo. Pravěk. Časopis moravských a slezských archeologů. Nová řada. Roč. 16, čís. 1, s. 379. Dále jen Kovárník (2007). ISSN 1211-8338. ISBN 978-80-86399-36-2.
- ↑ Kovárník (2007), s. 381.
- ↑ Kovárník (2007), s. 382.
- ↑ a b Kovárník (2007), s. 376.
- ↑ Kovárník (2007), s. 374.
- ↑ Kovárník (2007), s. 375.