Ostrý (hrad, okres Litoměřice)

Ostrý
	Hradba s torzem třetí brány
Účel stavby
	obrana, rezidence
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	okolo 1433
Zánik	před 1565
Stavebník	Václav Kaplíř ze Sulevic
Další majitelé	Kaplířové ze Sulevic,; Valdštejnové,; Černínové z Chudenic aj.
Poloha
Adresa	vrch Ostrý, Velemín, Česko
Souřadnice	50°31′53,5″ s. š., 13°57′5,32″ v. d.
	Ostrý
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43777/5-2191 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrý je zřícenina hradu jihovýchodně od Milešova na kopci Ostrý (553 m n. m.) v Českém středohoří (katastrální území Březno). Byl založen ve třicátých letech 15. století a v polovině 16. století byl opuštěn. Z hradu se dochovaly jen malé zbytky zdiva, které jsou chráněny jako kulturní památka.^[1]

Historie

Hrad v roce 1892 (vyobrazení v Ottových Čechách)

Vznik hradu spadá do husitského období. Založil ho kolem roku 1430 Václav Kaplíř ze Sulevic.^[2] Spolu s Košťálovem byl Ostrý opěrným bodem kaplířovského dominia na Lovosicku. Poprvé je v písemných pramenech hrad zmíněn roku 1436, kdy se uvádí Václav ze Sulevic seděním na Ostrém.^[3] Jeho potomci se nazývali Osterští ze Sulevic. Z majetku rodiny zakladatelů hradu se Ostrý dostal na počátku 16. století. V roce 1508 koupil hrad Albrecht Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti zdědili hrad Valdštejnové. Ještě v roce 1535 byl hrad obýván. Když v roce 1565 prodával Jan mladší z Valdštejna část svého majetku Janu Černínovi z Chuděnic, uvádí se v kupní smlouvě zámek pustey Vostrey. Na konci 18. století zde jakýsi zedník se souhlasem vrchnosti postavil zděné stavení a v něm zřídil pivní šenk a tančírnu.^[4] Po jejich zániku zůstal hrad opuštěn.

Stavební podoba hradu

Hrad je zajímavým příspěvkem k vývoji hradního opevnění v jeho závěrečné fázi.^[5] Měl dvoudílnou dispozici. První, spodní část tvořil opevněný vstupní koridor s velkou polygonální baštou (bollwerkem). V tomto prostoru se dochoval 11,5 m dlouhý sklep s valenou klenbou. Druhou, obytnou část tvořil hradní palác, situovaný na vrcholu skály. Počet bran, které chránily přístup do hradního jádra, zatím není jasný. Z první brány, kterou se vcházelo do předhradí, se při původní přístupové cestě dochovaly malé zbytky zdiva. Lépe dochována je druhá brána sklenutá lomeným obloukem. Přichází se k ní po schodišti, které zřejmě pochází až z 19. století, nicméně respektuje původní přístup. Z paláce, který stál na nejvyšším místě skalního ostrohu, zůstaly nadzemní části zdiva. Dochovány jsou rovněž zbytky bašty chránící na západě přístupovou cestu. Bašta byla z hradu přístupná po můstku.^[6]

Přístup k hradu

Původní cesta na Ostrý vedla z Milešova přes osadu Mlýnce. Dnes se využívá modrá turistická značka, na kterou lze nastoupit buď ve Březně, nebo na turistickém značení „Kocourov rozcestí“ umístěném na silnici spojující Milešov a Kocourov. Modrá značka vede až ke hradu.

Galerie

Východní část hradního jádra
Torzo bašty s Milešovkou v pozadí
Vrcholová část vrchu, na které stával hraní palác
Hradba

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-05-23]. Identifikátor záznamu 156110 : Zřícenina hradu Ostrý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 2, Praha 1972, s. 241.
↑ Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, sv. 14, Praha 1936, s. 397.
↑ Anděl, Rudolf (ed.),Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984, s. 366
↑ Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 413–414, ISBN 80-7277-003-9
↑ Peřina, Ivan, Vrcholně středověká panská sídla hrady Milešov a Ostrý, in: Pátek, Jakub a kol., Milešov ve středověku a novověku, Ústí nad Labem 2015, s. 123–128, ISBN 978-80-7414-775-3.

Literatura

SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Ostrý hrad, s. 396–397.
ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ostrý – hrad, s. 365–366.

Související články

Seznam hradů v Ústeckém kraji

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrý na Wikimedia Commons
Rekonstrukce podoby hradu na webu o Českém středohoří
Hrad Ostrý – 17. díl seriálu Hrady, zámky a tvrze českého severozápadu [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 2021-03-19 [cit. 2021-03-22]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-05-23]. Identifikátor záznamu 156110 : Zřícenina hradu Ostrý. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Menclová, Dobroslava, České hrady, díl 2, Praha 1972, s. 241.

[3] Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko, sv. 14, Praha 1936, s. 397.

[4] Anděl, Rudolf (ed.),Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy, Praha 1984, s. 366

[5] Durdík, Tomáš, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha 2000, s. 413–414, ISBN 80-7277-003-9

[6] Peřina, Ivan, Vrcholně středověká panská sídla hrady Milešov a Ostrý, in: Pátek, Jakub a kol., Milešov ve středověku a novověku, Ústí nad Labem 2015, s. 123–128, ISBN 978-80-7414-775-3.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]