Osroéné

starověké království v Mezopotámii (132 př. n. l. –⁠ 214 n. l.)

Osroéné (ܡܠܟܘܬܐ ܕܒܝܬ ܐܘܪܗܝ v klasické syrštině, starořecky Ὀσροηνή) bylo starověké království ležící v oblasti horního Eufratu a jeho přítoku Chábúru. Hlavním městem byla Edessa (moderní Şanlıurfa v Turecku).

Království Osroéné
ܡܠܟܘܬܐ ܕܒܝܬ ܐܘܪܗܝ (syrsky)
 Seleukovská říše
 Asýrie (provincie)
132 př. n. l.214 Diecéze Oriens 
Mezopotámie (provincie) 
Geografie
Mapa
Osroéné na mapě Blízkého východu v 1. století
Obyvatelstvo
Státní útvar
Vznik
Zánik
214 n. l.
Státní útvary a území
Předcházející
Seleukovská říše Seleukovská říše
Asýrie (provincie) Asýrie (provincie)
Následující
Diecéze Oriens Diecéze Oriens
Mezopotámie (provincie) Mezopotámie (provincie)
Osroéné jako jeden ze států povinných platit tribut Arménii za vlády Tigrana Velikého

Po rozpadu Seleukovské říše nastalo v oblasti mocenské vakuum, jehož využili arabští Nabatejci, kteří přišli z jihu a roku 132 př. n. l. a obsadili Edessu. Vedl je náčelník Orhai, vládnoucí vrstva však brzy splynula s původním aramejským obyvatelstvem, panovník přijal aramejsky znějící jméno Osroes a podle něj se stát jmenoval Osroéné. Vládci užívali titul abgar. Stejně jako jeho severozápadní soused Kommagene bylo Osroéné nárazníkovým státem mezi Římskou a Parthskou říší a využívalo svou strategickou polohu mezi oběma velmocemi. Podle jedné z apokryfních legend bylo prvním státem z celé oblasti, které přijalo křesťanství jako své státní náboženství: aby se místní obyvatelé odlišili od ostatních Aramejců, kteří byli pohané, začali si říkat „surjaje“ neboli syrští křesťané.

Roku 114 císař Traján Osroéné dobyl a učinil z něj fakticky satelitní stát Říma. Roku 216 byla domácí vládnoucí dynastie nahrazena Římany a roku 244 bylo Osroéné oficiálně vyhlášeno římskou provincií. Na římskou správu navázala Byzantská říše, jejíž součástí bylo Osroéné do roku 608, kdy ji dobyli Sásánovci. Název Osroéné mizí z dějin roku 638, kdy se oblast stala součástí arabského chalífátu.

Externí odkazy

editovat