Wikipedie

Oskar Fiala

český malíř a grafik

Oskar Fiala (11. května 1860 Praha-Nové Město[1] – 10. března 1918 Bubeneč[2]) byl český malíř a grafik, tvůrce ex libris.

Oskar Fiala
Oskar Fiala r. 1899
Oskar Fiala r. 1899
Narození11. května 1860
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí10. března 1918 (ve věku 57 let)
Bubeneč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánítiskař, grafik, malíř a kreslíř
Znám jakomalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Oskar Fiala se narodil v rodině úředníka[p 1] Františka Fialy a jeho manželky Augusty Julie, rozené Weisseové.[1] Byl žákem prof. Jakuba Husníka, který vyučoval na reálném gymnáziu v Praze od. r. 1876. Dle Prokopa Tomana „žák Julia Mařáka“. Informace o absolvování krajinářské speciálky Julia Mařáka na pražské Akademii[3] není jednoznačně potvrzena. Almanach Akademie výtvarných umění v Praze jeho jméno mezi absolventy neuvádí. Rovněž není uveden mezi 43 žáky J. Mařáka v katalogu výstavy Julius Mařák a jeho žáci (Národní galerie v Praze, 1999). Dle J. Orta (2018) studoval ve speciálce J. Mařáka v r. 1897. Absolvoval studijní cestu do Francie.

Celoživotně vyučoval kreslení na různých stupních školské soustavy. Již v letech 1882–1883 vyučoval na obecní škole v Líšnici.[4] Následně učil na pokračovací škole na Zbraslavi, kam se odstěhoval v r. 1895.[5]. Rovněž vyučoval kreslení na c. k. průmyslové škole na Smíchově. Od roku 1910 působil jako ředitel školy na chlapecké měšťance v Bubenči. Patřil mezi zakladatele Svazu osvětového (1906-1925), kde působil jako jednatel výtvarné sekce. V roce 1911 mu vychází učebnice Kreslení ve škole obecné. Později v roce 1919 (již posmrtně) společně s V. Drbohlavem a J. Kyselou je spoluautorem učebnice kreslení pro školy obecné s názvem Kreslení na škole národní.

Patřil mezi zakládající členy Jednoty umělců výtvarných, se kterou dlouhodobě vystavoval (od r. 1898). Psal odborné články do časopisu Dílo (např. "Dílu Mikuláše Aleše"). Zpočátku (minimálně od r. 1894) však rovněž vystavoval s Uměleckou besedou. Výstav Krasoumné jednoty se účastnil pravidelně od r. 1894 a v roce 1908 vystavoval větší počet obrazů i na její jubilejní výstavě v Rudolfinu (Na Olšavě, Západ, Řečiště Sázavy u Kamenného Újezda, Kazín nad Berounkou, Mlýn v Brodku u Jílového). „Dle Průvodce obrazárnou v Domě umělců: Rudolfinum v Praze“ měl v roce 1913 ve stálé expozici akvarel Valašský dvůr.

Rodina

editovat

Dne 16. srpna 1892 se v Praze u sv. Štěpána oženil s Annou Zelenou (1870—??), rozenou v Požarevaci v Srbsku. Manželé Fialovi měli dceru Miladu (1895—??) provdanou Boullardovou, která pracovala na vyslanectví v Paříži.[2][6]

Dílo

editovat
 
Oskar Fiala: Ex libris Alois Chvála

Oskar Fiala byl ve své době znám především jako akvarelista, grafik a kreslíř. Jeho umělecké záznamy v těchto technikách byly často reprodukovány ve Zlaté Praze od r. 1895 (např. Zima, Starý hrad, Vesnický motiv z Táborska, Cesta a Dvorek u Fuchsů), Světozoru od r. 1893 (např. Vyschlý potok, Mlýn v Borku u Jílového, Starobylý kostelík v Holubicích, Skalní partie u Černolic, Samota Mandát u Davle a Nad říčkou Kamenicí u Egenthalu) a v Díle (např. Na Olšavě, Podolí, Drhovle, Krašovice a Křešice).

Studium u prof. J. Mařáka, či úzký kontakt s jeho žáky, naznačuje rané dílo Makové pole (1896, repr. Kodl a Zachař, 2007) s typickou prostorovou kompozicí ležícího pozorovatele a navozující pocit chladného a tichého letního rána. V duchu žáků Mařáka jsou malovány i další obrazy menšího formátu Cesta k domkům, Říční břeh a Rozkvetlá loučka, které byly zaznamenány na domácím aukčním trhu.

Okolo roku 1900 je pro jeho tvorbu charakteristická výrazná secesní stylizace. Opakovaně navštívil Slovácko a Valašsko. V roce 1909 maloval na Valašsku společně s přáteli z Jednoty umělců výtvarných s Otou Bubeníčkem a Františkem Cínou Jelínkem. Z této malířské cesty je známá jejich společná fotografie (Český svět, 29. 10. 1909). Několik jeho děl zakoupilo c. a k. ministerstvo kultu a vyučování (akvarel Valašský dvůr).[7]

Je autorem litografického plakátu okresní výstavy na Zbraslavi a prémie Jednoty umělců výtvarných nazvaná Vesnický kostelík a Cesta na Olšavě.

Ilustroval (okolo 60 kreseb) knihu Františka Hansla Smíchovsko a Zbraslavsko, která byla publikována v r. 1899. Dále pak ilustroval knihu Dívčí svět (kolektiv autorů) vydanou v r. 1900. Po roce 1901 se zabýval tvorbou ex libris, ve které dosáhl vynikající úrovně. Jednota umělců výtvarných v r. 1915 vydala větší soubor jeho ex libris se značným prodejním úspěchem (48 knižních značek v zinkografii s předmluvou A. Dolenského). V r. 1910 je autorem členské prémie JUV - litografie Vesnický kostelík. Velké soubory jeho drobné grafiky mají ve svých sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě a Památník národního písemnictví.

Zastoupení ve sbírkách

editovat
  • Moravská galerie v Brně
  • Galerie výtvarného umění v Ostravě
  • Muzeum umění Olomouc
  • Památník národního písemnictví

Galerie

editovat
  •  
    Oskar Fiala Hodnostář (pastel)
  •  
    Oskar Fiala Cesta k domkům
  •  
    Oskar Fiala Chalupy
  •  
    Oskar Fiala Žně (akvarel, 1903)
  •  
    Oskar Fiala Zbraslav (akvarel, 1909)
  •  
    Oskar Fiala Vesnický motiv (akvarel, 1909)
  •  
    Oskar Fiala Za humny (akvarel)
  •  
    Oskar Fiala Vesnička u lesa (akvarel)
  •  
    Oskar Fiala Rozkvetlá louka
  •  
    Oskar Fiala U Vsetína
  •  
    Oskar Fiala Horská chalupa
  •  
    Oskar Fiala Potok na kraji lesa (1916)
  •  
    Oskar Fiala Poustevna Svatoprokopska
  •  
    Oskar Fiala Jasná noc
  •  
    Oskar Fiala Pravoslavný chrám

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ V matrice oddaných je František Fiala zapsán jako amanuensis (písař), v zápisu o narození syna Oskara jako inspicient (dohlížející osoba).

Reference

editovat
  1. ↑ a b Matrika narozených, Praha II. sv. Trojice, 1859-1863, snímek 88, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Matrika zemřelých, Bubeneč, 1915-1921, snímek 67, Záznam o úmrtí a pozn. o nar. a sňatku
  3. ↑ Mařákovci: Oskar Fiala, soubor obrazů (čb)
  4. ↑ ZŠ Líšnice, z historie školy. www.zslisnice.cz [online]. [cit. 2016-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-31. 
  5. ↑ Zbraslavské noviny 5/2005, s. 8
  6. ↑ Policejní přihlášky, Praha, Fiala Oskar
  7. ↑ Galerie Marold: Fiala Oskar (1860-1918)

Literatura

editovat
  • Umělci na toulkách, Český svět, roč. 6, č. 5, s. 132, 29. 10. 1909.
  • K úmrtí malíře Oskara Fialy, Český svět, roč. 14, č. 29, s. 42, 22. 3. 1918.
  • HARLAS, F. X.: České malířství počátkem 20. věku. Osvěta, 1902, roč. 32, č. 7, s. 589 – 602.
  • KODL, M., ZACHAŘ M.: Mařákova škola. Galerie Kodl, Praha 2007, ISBN 978-80-900-723-9-8
  • ZACHAŘ Michael: Mařákovci z náchodských sbírek, Galerie výtvarného umění v Náchodě 2012, ISBN 978-80-87069-36-3
  • ALLEMAND-COSNEAU Claude, MŽYKOVÁ Marie: Křídla slávy: Vojtěch Hynais, čeští Pařížané a Francie, Galerie Rudolfinum 2001, ISBN 80-86443-00-0
  • TOMAN Prokop Hugo: Nový slovník československých výtvarných umělců: I. díl; A - K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1
  • FIALA Oskar: Z dopisů malíře Oskara Fialy grafiku Aloisu Chválovi, soukr. tisk A. Chvály, 1960
  • FIALA Oskar: Kreslení ve škole obecné, 101 stran, Učit. jednota Komenský, Královské Vinohrady, Praha 1911
  • HANSL František: Smíchovsko a Zbraslavsko, ilustrace Oskar Fiala, 658 s., Tiskem Edvarda Beauforta, Praha 1899
  • ORT Jiří: Oskar Fiala (11. 5. 1860 – 10. 3. 1918) - návrat do povědomí sběratelů. Knižní značka, 2/2018, s. 44-46.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oskar_Fiala&oldid=24218431“