Ormig

lihová málonákladová rozmnožovací metoda tisku

Ormig byla německá firma vyrábějící přístroje, které měly schopnost levně nahradit klasickou tiskařskou technologii. Vzhledem k zastoupení výrobce v českých zemích se výrobky Ormig rozšířily do českých firem i úřadů.[1] Název firmy se stal synonymem pro rozmnožovací stroje[2][3] a „ormigování" tak byla činnost rozmnožování výtisků.[4]

Ormig
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Dne 2. dubna 1925 si Wilhelm Ritzerfeld podal v Německu, ve Francii, ve Velké Británii a v USA přihlášku na patent „Způsob a zařízení pro vícenásobnou reprodukci písem, kreseb atd. dotiskem".[5] Založil firmu Ormig, což byla zkratka Organisationmittel GmbH, neboli Organizační prostředky, s.r.o. Firma uváděla dvě adresy: 1) Berlin - Tempelhof, Wolframstrasse 87-91 a 2) Bad Oeynhausen, Steistrasse 70.

 
Typická barva kopie ormig

Firma Ormig vyráběla přístroje Ormig V Rekord,[6] Ormig V Udrum[7] a elektrický Ormig V11 Favorit.

Výrobky firmy Ormig byly rozmnožovací stroje. Nejednalo se tedy o kopírky, tedy o přístroje, které zkopírují jakoukoli předlohu s textem nebo obrázkem.[8] Rozmnožovací stroje vytvářely kopie pouze z předem připravené tiskové formy, z tzv. matrice. Jako každá tisková forma, například razítko nebo štoček, byla i matrice zrcadlově otočená.

Nejčastěji se matrice vyrobila psaním na psacím stroji. K tomu byly zapotřebí dva papíry, snímací a křídový. Snímací papír se položil barvící stranou nahoru, na něj se položil křídový papír. Oba papíry se navinuly na gumový válec psacího stroje tak, aby snímací papír byl přímo na gumovém válci. Úderem kladívka psacího stroje prorazil obrys písmene povrch snímacího papíru. Průrazem ve tvaru písmene proniklo barvivo na rubovou stranu křídového papíru. Proces přípravy matrice tak připomínal chybné obrácení kopíráku při psaní dokumentu s kopií, kdy se text neobjeví na dalším listu, ale na rubové straně listu (zrcadlově obrácený).[9] Snímací papír obsahoval nejčastěji barvivo „krystalvioleť", protože byla nejintenzívnější,[4] nejvydatnější.[10]

Připravená matrice se napnula v rozmnožovacím stroji. Otáčením klikou se uvedl do pohybu jak přítlačný válec, tak i zvlhčovací zařízení. Lihová náplň zvlhčovacího zařízení postupně rozpouštěla barvivo a umožnila otisk textu na omezený počet listů.[6] Výsledkem byla kopie s modrofialovým potiskem, který byl pro ormig typický.

Intenzita barvy byla důvodem zlepšovacího návrhu výroby inkoustu z použitých snímacích papírů.[11]

Vlastnosti

editovat

Výhody:

editovat
  • jednoduchost
  • nízká cena (třetina ceny konkurenčních zařízení typu Cyklostyl)
  • levný provoz[12]
  • odpadá manipulace s barvami
  • vzácně používaná možnost vícebarevného tisku

Nevýhody:

editovat
  • intenzivní zápach lihové náplně[13]
  • obsluha mohla mít bolest hlavy, nevolnost, závratě nebo rozmazané vidění[14][15]
  • pouze několik desítek kopií
  • nízká kvalita tisku
  • omezená životnost kopií - vyblednutí[16][17]

Kategorie rozmnožovacích strojů

editovat

Některé rozmnožovací technologie umožňovaly jen omezený počet kopií, a proto se přístroje, které pracovaly s využitím těchto technologií nazývaly hektografické.[18] Hektografie je složenina slov řeckého původu: hekatón (sto) a graphia (psaní).[4] Do této kategorie patří:

  • suchý kopírovací proces a zařízení k tomuto účelu; patent č. 46192 ze dne 31. října 1878 Wilhelma Kwayssera a Rudolfa Husáka zvaný hektograf.[19][20]
  • lihový kopírovací proces (lihotisk) Wilhelma Ritzerfelda zvaný ormig
  • kopírovací proces s použitím blány (blánová metoda)[21] zvaný cyklostyl

Československá státní norma ČSN 01 3801 - Názvosloví v reprografii radikálně zasáhla do reprografického názvosloví:

  • odstraněním firemních výrazů jako ormig a cyklostyl[22]
  • odstraněním výrazů lihové kopírování a blánové kopírování
  • ustanovením výrazů snímací tisk[23] a průtiskový tisk[23]

Nové technické termíny se v běžné řeči neuchytily; dál se používaly termíny ormig a cyklostyl. Někdy se tyto termíny a tyto technologie zaměňovaly.[24][9] Dokonce se díky modrofialové barvě zaměňoval ormig s modrotiskem - kyanotypií (diazotypií).[9]

Československo

editovat

I v Československu se vyráběly lihové rozmnožovací stroje. Mimo přístrojů firmy Šimůnek to byly přístroje, po válce vyráběné jako Ormig typ 120.[25] Později bylo jméno výrobku změněno a nabízel se k prodeji jako Exprint 120.[26]

Později se vyráběly v národním podniku Adast, závod Cvikov typy Maxima A3 pro velikost papíru 300 x 420 mm.[27][4] a v národním podniku Koh-i-noor České Budějovice přístroj Corona ES 5[28] nebo Corona Dupleco.[29]

Ormig - organizace podniků Praha II. Krakovská 27 (Václavské náměstí 56) palác Fénix[ujasnit]

Totalitní režimy

editovat

Cenzura tisku v demokratickém meziválečném Československu bránila šíření nedemokratických ideologií.[30] Rozmnožovací stoje se tak staly prostředkem extrémistické levice i pravice.[31] Po rozhodnutí, že byl spáchán vydáním trestní čin, byly tiskoviny zabaveny policií.[32]

Komunistický režim zahnal do ilegality i demokratické části společnosti. Proto se rozmnožovací stroje staly šiřitelem demokratických myšlenek a staly se součástí samizdatu.[33] Represivní orgány však nečekaly, až tiskoviny vzniknou, ale přijaly opatření, aby tyto tiskoviny vůbec nevznikly. Pořízení nových snímacích (hektografických) papírů bylo vázáno na odevzdání použitých papírů.[34] Technické prostředky tisku byly pod dohledem veřejné bezpečnosti skartovány.[35] Rozmnožovací přístroje byly evidovány a hlídány.[36] Tato opatření nebyla dodržována po sovětské okupaci v roce 1968, kdy se tiskly letáky.[9] Po normalizaci byla uplatňována až do listopadu 1989.[37]

Reference

editovat
  1. TOMAN, Jiří. Využívání technických informací. Praha: SNTL, 1959. 359 s. S. 269. 
  2. HUBÁČEK, Jaroslav. Výběrový slovník českých slangů. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2003. 250 s. ISBN 80-7042-629-2. S. 138. 
  3. Rozmnožujete levně?. Rudé právo. 1948-03-17, roč. 28, čís. 65, s. 4. Dostupné online. 
  4. a b c d KALINOVSKÝ, Karel. Rozmnožujeme pohotově a dokonale. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1961. 142 s. S. 49, 50, 53. 
  5. https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/007738107/publication/US1645930A?q=US1645930A
  6. a b Powielacz spirytusowy Ormig V-Record [online]. [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (polsky) 
  7. Důstojnické listy. 1931-07-02, roč. 11, čís. 27, s. 14. Dostupné online. 
  8. ZÁVADA, Jaroslav. Kopírovací a rozmnožovací technika v knihovnách. Racionalizace, mechanizace a automatizace informačních procesů v knihovnách. 1977, s. 49. Dostupné online. 
  9. a b c d . ormig - modrák. prog-story.technicalmuseum.cz [online]. [cit. 2025-01-09]. Dostupné online. 
  10. The Dead media Project:Working Notes:40.8. www.deadmedia.org [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. 
  11. Trybuna Ludu. 1952-03-10, roč. 5, čís. 69. Dostupné online. 
  12. LAITL, Jan; KALHOUS, O. Racionalizace v administrativě. Praha: Práce, 1984. 212 s. S. 70. 
  13. ADAMY, Herbert. Byl jsem manažerem ilegální továrny. Praha: Ostrov, 1999. 77 s. ISBN 80-86289-03-6. S. 14. 
  14. Change of Subject: That ditto high is harder and harder to duplicate. blogs.chicagotribune.com [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. 
  15. FREDERICK, L. J.; SCHULTE, P. A.; APOL, A. Investigation and control of occupational hazards associated with the use of spirit duplicators. American Industrial Hygiene Association Journal. 1984-01, roč. 45, čís. 1, s. 51–55. PMID: 6702599. Dostupné online [cit. 2025-01-13]. ISSN 0002-8894. DOI 10.1080/15298668491399361. PMID 6702599. 
  16. MIKEŠOVÁ, Ludmila. Příručka pro technické knihovny. Praha: Státní technická knihovna, 1970. 186 s. S. 96. 
  17. NÁDVORNÍK, M. Knihovníci k dopisu ÚV KSČ. Knihovník. 1958, roč. 3, čís. 3, s. 80. Dostupné online. 
  18. Copying Machines. www.officemuseum.com [online]. [cit. 2025-01-13]. Dostupné online. 
  19. Patent Liste, Belgien. Echo der Gegenwart. 1878-12-09, čís. 337, s. 2. Dostupné online. 
  20. LUBAS, Miloslav. První pořádná kopírka vzešla ze Semil. Vynalezli ji Němec s Čechem. iDNES.cz [online]. 2019-03-10 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  21. NOVÁK, Ladislav. Reprografie a tisk malonákladových publikací. Praha: Utrin, 1973. 150 s. S. 26. 
  22. PICKOVÁ, Marie. Technické normy - tentokrát v poněkud jiné formě. Československá informatika. 1981, roč. 23, čís. 7-8, s. 216. Dostupné online. 
  23. a b ČERMÍN, Karel. Reprografický osmijazyčný slovník. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1977. 140 s. S. 83. 
  24. cyklostyl. prog-story.technicalmuseum.cz [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online. 
  25. Inzerát. Typ. 1949, roč. 19, čís. 5, s. 15. Dostupné online. 
  26. ŠTĚTKA, Karel; KUBA, Miloslav. Mechanisovaná evidence mezd strojírenského podniku. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1956. 166 s. S. 55. 
  27. VANČATA,, Jan; HRUBÝ, Jaroslav. Písemnosti a organizační technika v podniku. Praha: SNTL, 1970. 207 s. S. 183. 
  28. NOVÁK, Ladislav. Reprografie a tisk malonákladových publikací. Praha: Utrin, 1973. 150 s. S. 137. 
  29. inzerát. Svobodné slovo. 1964-08-26, roč. 20, čís. 204, s. 4. Dostupné online. 
  30. ŠTEFFL, Ferdinand. Nauka o psacím stroji a o strojích rozmnožovacích a počítacích pro potřebu školství obchodního i pro potřebu soukromou. Praha: Unie, 1921. 120 s. S. 84. 
  31. HLUŠIČKOVÁ, Růžena. Ilegální a zabavené komunistické tiskoviny. Praha: Státní ústřední archív, 1971. 360 s. S. 1a. 
  32. HÁJKOVÁ, Kateřina. Tisková přehlídka jako cenzura tisku za první Československé republiky. Případy cenzurovaných novin na Českobudějovicku [online]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, filozofická fakulta, Historický ústav, 2012-07-20 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  33. HANÁKOVÁ, Jitka. Edice českého samizdatu 1972-1991. Praha: Národní knihovna České republiky, 1997. 368 s. ISBN 80-7050-283-5. S. 5. 
  34. Sběr upotřebeného hektografického papíru. Věstník ministerstva školství, věd a umění. 1950-06-20, roč. 6, čís. 17, s. 149. Dostupné online. 
  35. MLEJNEK, František. Dědeček hektograf. Pojizerské listy. 2002-07-10, roč. 75, čís. 28, s. 7. Dostupné online. 
  36. BLAŽEK, bohuslav. Proti komu - nebo s kým?. Zdravotnické noviny. 1995-06-23, roč. 44, čís. 25, s. 15. Dostupné online. 
  37. Denní situační zpráva 23.listopadu 1989, Ostrava. Securitas imperii. 2000, roč. 2000, čís. 6/III, s. 1100. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ormig na Wikimedia Commons