Orlová (nádraží)

zrušená železniční stanice v Česku

Orlová (dříve též německy Orlau) je železniční stanice v centrální části města Orlová v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji nedaleko Vrbické Stružky. Nachází se na neelektrizované, k pravidelné osobní dopravě již nevyužívané, původní trase trati Bohumín - Košice, která byla roku 1963 přeložena mimo Orlovou. Orlová je tak dlouhodobě největším městem v České republice bez obsluhy vlakovou osobní dopravou. Od roku 1997 je součástí stanice rovněž obvod Poruba, což byla původně samostatná stanice na Báňské dráze.[2]

Orlová
Zbytky železničních staveb ve stanici Orlová
Zbytky železničních staveb ve stanici Orlová
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský kraj
MěstoOrlová
Souřadnice
Orlová (staré nádraží)
Orlová (staré nádraží)
Provozovatel dráhyPKP Cargo International
TratěLouky nad Olší – Bohumín, Báňská dráha
Nadmořská výška215 m n. m.
V provozu od8. ledna 1871
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ProES (DOZ z Karviné-Dolů)[1]
Dopravní koleje1 (+2 Poruba)[1]
Nástupiště-
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První návrhy na vybudování trati, která by spojovala oblasti v Rakouském Slezsku s východními oblastmi monarchie, přišly koncem 50. let 19. století od Ludwiga Hoheneggera, ředitele Těšínské komory. Těšínská komora totiž vlastnila hutě jak v Třinci, tak v Liptově a Spiši, a dráha by zjednodušila a zlevnila dopravu surového železa z těchto hutí do Třince a také dopravu železné rudy z těchto oblastí. Vyrobené produkty by byly více konkurenceschopné proti železu produkovanému v pruských železárnách.[3]

Stanice byla vybudována jakožto součást projektu vzniklé společnosti Košicko-bohumínská dráha (KBD) spojující Bohumín a Košice, autorem podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Anton Dachler. 1. prosince 1869 byl uveden do provozu úsek z Bohumína do Českého Těšína, pro nedostatek financí a pozastavení stavby byl pravidelný provoz na dokončené trati zahájen 8. ledna 1871.

Roku 1921 provoz od KBD převzaly Československé státní dráhy (ČSD), společnost včetně orlovské stanice však zůstala v soukromých rukou až do roku 1945.[4]

Z důvodu intenzivní důlní činnosti v oblasti a narušení podloží trati byla dráha roku 1963 (zprovozněna 26. května) přeložena přes Dětmarovice a roku 1967 úplně zastavena osobní doprava ve stanici. Budova nádraží byla v pozdějších letech stržena.

Od 1. ledna 1988 přešla stanice do správy OKR-Dopravy, i poté provoz ještě krátce zajišťovaly ČSD. Nejpozději od roku 1992 již byla stanice obsazena pracovníky OKR-Dopravy.[5]

29. listopadu 1996 bylo v Orlové zprovozněno elektronické stavědlo MODEST, které nahradilo původní elektromechanické zabezpečovací zařízení. 25. července 1997 bylo do tohoto stavědla zahrnuto i kolejiště původně samostatné stanice Poruba, která se tak stala součástí Orlové. To souviselo s vybudováním nového napojení Báňské dráhy do Košicko-bohumínské dráhy v obvodu stanice Orlová.[2] 18. prosince 2001 byla v Orlové ukončena dopravní služba a bylo zavedeno dálkové ovládání ze sousední Doubravy.[6] 1. prosince 2022 bylo v Orlové aktivováno nové elektronické stavědlo ProES, které je dálkově řízeno z Karviné-Dolů.[1]

V dubnu 2021 bylo vlakové nádraží zařazeno do historické stezky Zapomenutá Orlová. Na místě se nachází také informační cedule.[7]

Do prosince 2022 se jednalo o stanici se dvěma dopravními kolejemi (č. 1 a 4), když dopravní kolej č. 2 byla už dříve odstraněna. Po aktivaci nového stavědla ProES, které je dálkově ovládáno z Karviné-Dolů, je ve stanici (pokud pomineme obvod Poruba) již jedna dopravní kolej a není již tedy možné křižování vlaků. V obvodu Poruba na Báňské dráze jsou dále dvě dopravní koleje.[1]

Reference

editovat
  1. a b c d ŠTEFEK, Petr. Rok 2022 přinesl další změny na bývalé trase KBD. Stránky přátel železnic [online]. Prosinec 2022 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  2. a b ŠTEFEK, Petr. Zabezpečovací zařízení na Báňské dráze. Stránky přátel železnic [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. www.zsr.sk [online]. [cit. 2013-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-24. 
  4. Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
  5. ŠTEFEK, Petr. Uhelné dráhy v Ostravsko – karvinském revíru. Stránky přátel železnic [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  6. ŠTEFEK, Petr. Dálkové ovládání stanice Orlová a odbočky Rychvald. Stránky přátel železnic [online]. Prosinec 2001 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  7. Zapomenutá Orlová. zapomenutaorlova.muor.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat