Wikipedie

Boeing X-37

experimentální bezpilotní raketoplán
(přesměrováno z Orbital Test Vehicle)

Boeing X-37 (jinak též Orbital Test Vehicle) je americký experimentální bezpilotní kosmický raketoplán. Má sloužit k otestování nových technologií na oběžné dráze a při návratu do atmosféry. Původně civilní projekt spravovaný agenturou NASA převzalo v roce 2004 Ministerstvo obrany Spojených států amerických.[1]

Boeing X-37
X-37B před vypuštěním do vesmíru
X-37B před vypuštěním do vesmíru
Určeníkosmický raketoplán
PůvodSpojené státy americké
VýrobceBoeing
První let22. dubna – 3. prosince 2010 (vesmírný let)
UživatelNASA/DARPA (X-37A)
USAF (X-37B)
Vyrobeno kusůX-37A: 1
X-37B: 2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

V roce 1999 vybrala NASA společnost Boeing, aby vyvinula a vyrobila malý kosmický raketoplán na základě dřívějšího projektu Boeing X-40. První fáze projektu trvala čtyři roky a stála 192 milionů USD. Druhá fáze projektu začala v roce 2003 a měla stát 301 milionů USD[2], v roce 2004 však program převzala vojenská agentura DARPA a program se stal utajeným.[1]

X-37 měl být původně na oběžnou dráhu vynášen v nákladním prostoru raketoplánů, z ekonomických důvodů došlo ke změně na vynášení pomocí raket Delta IV nebo srovnatelných. Design X-37 vychází z amerických raketoplánů. Mezi úkoly X-37 mělo patřit např. setkání se satelity na oběžné dráze včetně doplnění paliva či výměny vadných solárních panelů pomocí robotické ruky.[3]

X-37A

editovat

Prototyp označovaný jako X-37A neobsahoval pohonnou jednotku a byl od roku 2005 testován jako pevně připojený k letounu Scaled Composites White Knight,[4] který byl použit při vypouštění raketoplánu SpaceShipOne. První samostatný let absolvoval X-37A 7. dubna 2006, kdy po vynesení letounem White King klouzavým letem klesl a přistál na Edwardsově letecké základně.[5] V roce 2006 následovaly další lety.

X-37B

editovat
 
X-37B po návratu z prvního orbitálního letu

V listopadu 2006 Letectvo Spojených států amerických oznámilo, že pro své účely vyvíjí vlastní variantu nazvanou jako X-37B Orbital Test Vehicle (OTV).[6] Plavidlo je vynášeno na nízkou oběžnou dráhu pomocí běžné rakety, díky své velikosti se vejde do aerodynamického krytu. Dosud byla používána raketa Atlas V, na misi OTV-5 byl vynesen nosičem Falcon 9. Tato varianta je schopna, za použití solárních panelů pro napájení systémů, setrvat na oběžné dráze až stovky dní, dosavadní rekord je 779 dní na orbitě[7]. Raketoplán je pokryt tepelným štítem, podobně jako Space Shuttle. Ten umožňuje návrat zpět na zem, kde automaticky přistává na dráze podobně jako běžné letadlo. Vzhledem k tomu, že je celý program utajen, jsou další cíle programu známy jen velmi obecně. Vyrobeny byly zatím zřejmě dva exempláře, třetí je ve výrobě.

Raketoplán není schopen nést lidskou posádku, to je plánováno až u verze X-37C.

V říjnu 2014 NASA potvrdila, že raketoplány X-37B, dosud umístěné ve Vandenbergově letecké základně, budou umístěny v Kennedyho vesmírném středisku v Orbiter Processing Facility 1 a 2, kde byly v době aktivní služby umístěny raketoplány Space Shuttle. V rámci testů bylo také ověřeno, že X-37B může používat i přistávací dráhy dříve používané Space Shuttle.[8]

Orbitální lety

editovat
Let Datum startu Místo staru Nosič Mise Trvání mise Místo přistání Poznámka
OTV-1 22. dubna 2010 CCAFS SLC-41 Atlas V USA-212 224d 9h VAFB
OTV-2 5. března 2011 CCAFS SLC-41 Atlas V USA-226 468d 14h VAFB
OTV-3 11. prosince 2012 CCAFS SLC-41 Atlas V USA-240 674d 22h VAFB
OTV-4 20. května 2015 CCAFS SLC-41 Atlas V USA-261 717d 20h VAFB
OTV-5 7. září 2017 KSC LC-39A Falcon 9 Block 4 USA-277 779 d, 17 h, 51 min KSC
OTV-6 17. května 2020 CCAFS SLC-41 Atlas V 501 USSF-7 908 d, 21 h, 8 min KSC
OTV-7 29. prosince 2023 KSC LC-39A Falcon Heavy USSF-52 probíhající mise

OTV-1

editovat

První známý let X-37B vlastní silou, značený jako USA-212 či OTV-1, započal 22. dubna 2010, kdy X-37B byl vynesen raketou Atlas V z Cape Canaveral Air Force Station. Cíle byly neznámé, spekulovalo se o výzkumu vedoucím k jeho možném budoucím vojenském využití.[9] Po 224 dnech na nízké oběžné dráze raketoplán také úspěšně přistál 3. prosince 2010 na Vandenbergově letecké základně.[10]

OTV-2

editovat

Druhý orbitální let druhého exempláře X-37B probíhal od 5. března 2011 pod označením USA-226 či OTV-2. Místo původně uváděných devíti měsíců se raketoplán vrátil až po 469 dnech, 16. června 2012, kdy v pořádku přistál opět na Vandenbergově letecké základně.[11]

 
Start rakety Atlas V vynášející X-37B ke třetímu orbitálnímu letu

OTV-3

editovat

Třetí orbitální let prvního exempláře X-37B probíhal od 11. prosince 2012 pod označením USA-240 či OTV-3.[12] Raketoplán přistál 17. října 2014 po 674 dnech a na Vandenbergově letecké základně.[13][14]

OTV-4

editovat

Další orbitální let pod označením OTV-4 odstartoval 20. května 2015.[15][16] Během letu byly mj. prováděny experimenty s Hallovým motorem, který je využíván také v programu vojenských komunikačních satelitů AEHF (Advanced Extremely High Frequency).[16] Stroj strávil v kosmu 718 dnů a přistál v Kennedyho vesmírném středisku NASA na Mysu Canaveral v neděli 7. května 2017.[17]

OTV-5

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku OTV-5.

Další let pod označením OTV-5 odstartoval 7. září 2017. Pravděpodobně jde o let jednoho z již vyrobených exemplářů, protože třetí kus ještě není vyroben. O vynesení raketoplánu se postarala raketa Falcon 9 Block 4.[18] Raketoplán přistál 27. října 2019 po rekordních 779 dnech a 17 hodinách.

Technické parametry

editovat

Raketoplán má oproti vyřazeným raketoplánům Space Shuttle mnohem menší rozměry. X-37B má délku přibližně 8,8 metru a šířku 4,5 metru. Nákladový prostor má rozměry 2,1 x 1,2 metru. Hmotnost raketoplánu X-37B je asi 5 tun.[19]

  • Posádka: žádná
  • Délka: 8,92 m
  • Rozpětí: 4,55 m
  • Výška: 2,90 m
  • Maximální vzletová hmotnost: 4 990 kg
  • Elektrická energie: solární články GaAs s Li-Ion bateriemi 
  • Plocha pro užitečné zatížení: 2,1 × 1,2 m
  • Oběžná rychlost: 28 044 km/h 
  • Orbit: Nízká oběžná dráha Země
  • Oběžná doba: 270 dní (design)  

X-37C

editovat

V roce 2011 společnost Boeing oznámila, že plánuje vývoj zvětšené (o 65 až 80 %) varianty X-37B, která má být označena X-37C a umožnit přepravu až šesti astronautů.[20]

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boeing X-37 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Berger, Brian. "NASA Transfers X-37 Project to DARPA". Space.com, 15 September 2004.
  2. ↑ "X-37 Technology Demonstrator: Blazing the trail for the next generation of space transportation systems". Archivováno 6. 12. 2010 na Wayback Machine. NASA, září 2003.
  3. ↑ Jameson, Major Austin D., USAF. "X-37 Space Vehicle: Starting a New Age in Space Control?"[nedostupný zdroj] dtic.mil, duben 2001.
  4. ↑ David, Leonard. "White Knight carries X-37 aloft". CNN, 23. června 2005.
  5. ↑ David, Leonard. "X-37 Flies At Mojave But Encounters Landing Problems". Space.com, 7. dubna 2006.
  6. ↑ David, Leonard. "U.S. Air Force Pushes For Orbital Test Vehicle." Space.com, 17. listopadu 2006.
  7. ↑ Falcon 9 vynese miniraketoplán X-37B pro letectvo – ElonX. ElonX. 2017-06-07. Dostupné online [cit. 2017-06-07]. 
  8. ↑ DEAN, James. NASA: Secret X-37B space plane will use shuttle hangars. Florida Today. 8 October 2014. Dostupné online [cit. 9 October 2014]. 
  9. ↑ Tajemný nástupce raketoplánů X-37B se krátce po půlnoci vydá na zkušební let. iHNed [online]. 2010-4-22 [cit. 2010-4-22]. Dostupné online. 
  10. ↑ Photos of X-37B After Landing at Vandenberg Air Force Base. OnOrbit [online]. 2010-12-3 [cit. 2010-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-06. 
  11. ↑ USA měly v kosmu 15 měsíců tajný raketoplán [online]. Novinky.cz, 2012-06-18 9:59, rev. 2012-06-18 11:05 [cit. 2012-06-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ David, Leonard. "New Delay for Mysterious Military Space Plane Launch." Space.com, 21. listopadu 2012.
  13. ↑ X-37B Military Space Plane Lands After Record-Shattering Secret Mission. Space.com. Dostupné online [cit. 2017-06-09]. 
  14. ↑ mcm, Novinky, ČTK, Právo. Tajný americký raketoplán se po dvou letech vrátil na Zemi. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 2019-10-17 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  15. ↑ PARSONS, Dan. US Air Force's shadowy space plane lands after 674 days in orbit. Flightglobal.com [online]. 2014-10-17 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b RAY, Justin. X-37B launch date firms up as new details emerge about experiment. Spaceflight Now. 2015-04-27. Dostupné online [cit. 2015-05-01]. 
  17. ↑ Novinky. Po dvou letech ve vesmíru se vrátil na Zemi z utajené mise americký raketoplán X-37B. Novinky.cz [online]. Borgis, a.s., 2017-05-07 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ Falcon 9 vynese armádní miniraketoplán. www.kosmonautix.cz. 2017-06-06. Dostupné online [cit. 2017-06-07]. 
  19. ↑ ČTK; VŠETEČKA, Roman. Po dvou letech se z tajné mise ve vesmíru vrátil malý raketoplán. iDNES.cz / Technet.cz [online]. MAFRA, a. s., 2014-10-19 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ David, Leonard. "Secretive X-37B US Space Plane Could Evolve to Carry Astronauts". Space.com, 7. říjen 2011.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Boeing_X-37&oldid=23513098“