Oravice

město v Rumunsku
(přesměrováno z Oravita)
Tento článek je o městu v Rumunsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Oravice (rozcestník).

Oravice (rumunsky Oravița) je město v Rumunsku, nacházející se v župě Karaš-Severin, v rumunské části Banátu (dříve součást Sedmihradska), jižně od města Rešice. Město má okolo 15 000 obyvatel. Je zde plně funkční zmenšená verze vídeňského divadla Burgtheater. V roce 1849 zde bylo postaveno první nádraží Rumunska a v srpnu roku 1854 tu byla dostavěna první železniční trať Rumunska, z Oravice do Baziaș, která měřila 62,5km. Po územním vyrovnání mezi Srbskem a Rumunskem však byla zrušena.

Oravice
Oravița
Oravice – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška253 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaKaraš-Severin
Historické územíBanát
Oravice na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha168,9 km²
Počet obyvatel15 356 (2005)
Hustota zalidnění90 obyv./km²
Etnické složeníRumuni, Češi, Maďaři
Správa
Statusměsto
StarostaIon Goga (PD)
Oficiální webwww.oravita.ro
E-mailprimariaorasuluioravita@gmail.com
Telefonní předvolba+40255
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dříve, když ještě byla Oravice součástí Jižního Uherska, zde žili ve velkém Rumuni, Němci a Maďaři, dnes už povětšinou pouze Rumuni.

Známé jsou také její německý (Orawitza) a maďarský (Oravicabánya) název.

Etymologie

editovat

Současný český název Oravice[1][2] byl vytvořen banátskými Čechy počeštěním rumunského názvu Oravița.[2]

Jméno města je slovanského původu a původně znělo Orahovița (Orahovica, česky Ořechovice), poté se jméno zkomolilo na současné Oravița (Oravica).[3] Dále vznikly další, většinou už zastaralé formy v jiných jazycích, jako Německá Oravice (německy Deutsch-Orawitz, maďarsky Németoravica) a Horská (Báňská) Oravice (německy Montan-Orawitz, rumunsky Oravița Montană, maďarsky Oravicabánya).

Reference

editovat
  1. http://www.kudrna.cz/galerie1/cesi1.htm Archivováno 21. 9. 2008 na Wayback Machine. Jaroslav Svoboda, Česká menšina v Rumunsku, Edice Češi na Balkáně, Vydalo Sdružení Banát v roce 1999
  2. a b http://www.mzv.cz/bucharest/cz/krajane/historie.html Jaroslav Svoboda, Stručné dějiny krajanů v rumunském Banátu a další zajímavé informace o jejich životě
  3. IORDAN, Iorgu. Toponimia romînească. Bukurešť: Editura Academiei Republicii Populare Romîne OCLC 460710897 S. 84. 

Externí odkazy

editovat