Opatovický mlýn

historická budova u Opatovického rybníka v Třeboni v okrese Jindřichův Hradec

Opatovický mlýn je historická budova u Opatovického rybníka v Třeboni v okrese Jindřichův Hradec, jež se stala sídlem Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR)[1]Centra ALGATECH.

Opatovický mlýn
Základní informace
Slohbarokní
Poloha
AdresaNovohradská 237, 379 01 Třeboň II, Česko, Třeboň, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis a historie

editovat

Původní mlýn je třípatrový[2] objekt v Novohradské ulici čp. 237, který stojí v blízkosti Zlaté stoky pod hrází Opatovického rybníka přibližně 2 km jižně od centra města Třeboň.[3] Poprvé je v písemnostech zmiňován roku 1367 v rámci řádu cisterciáků[4][5] a v první polovině 15. století byl popsán, že obsahuje sedm kol. Po sekularizaci kláštera v roce 1566, když přešel do rukou rodu Rožmberků, k mlýnu patřily také další podniky stoupa na kroupy, pila a soukenická valcha. Postupně se také rozšiřoval, přestože několikrát vyhořel, ale opati obnoveného třeboňského kláštera jej vždy nechali rekonstruovat. Během obléhání Třeboně v letech 16211622 byl kompletně do základů vypálen, poté jen částečně obnoven. Zcela byl obnoven roku 1708.[6] Kvůli letním pobytům třeboňských opatů byla ve mlýně v patře vznikla malá kaple s výklenkovým oltářem.[2] Od roku 1769 v objektu hospodařili mlynáři, kteří jej měli v emfyteutickém držení, a to i po zrušení kláštera v roce 1785.[5]

Voda k mlýnu byla nejdříve přiváděna z Lužnice takzvanou landštejnskou stokou, zmiňovanou v historických dokumentech jako 'příkop' a využitou Štěpánkem Netolickým ke stavbě Zlaté stoky.[7]

Když v polovině 50. let 20. století zemřela vdova po posledním mlynáři, objekt přešel do vlastnictví státu.[5][2] V roce 1961 byla budova vyjmuta ze seznamu kulturních památek a o rok později se stala součástí areálu Mikrobiologického ústavu AV ČR. [4] V letech 1962–1964 prošel objekt významnou rekonstrukcí, během níž byly uvnitř vybudovány byty a provedeny další změny nutné pro fungování vědeckého pracoviště, a naopak odstraněny budovy jako stáje a pila.[2] V letech 2009–2014[5] proběhla rekonstrukce celého areálu MBÚ,[8] v budově byly při ní obnoveny původní stavební prvky jako nika s kopií oltáře, došlo k odkrytí krovů a rozšíření podkroví.[5] Pro veřejnost se areál otvírá v rámci letních exkurzí.[9]

Další fotografie

editovat

Literatura

editovat
  • Třeboňský svět 1/2008

Reference

editovat
  1. Centrum Algatech. www.alga.cz [online]. alga.cz [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d NOVÁKOVÁ, Renata; SUCHÝ, Pavel. Opatovický mlýn na Zlaté stoce. adoc.pub [online]. 2009 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  4. a b Opatovický mlýn | Vodnimlyny.cz. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  5. a b c d e Historie | Algatech. www.alga.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  6. Třeboňský svět 1/2008
  7. KOCIÁNOVÁ, Zdenka. Dvojice dokumentů z roku 1417 k historii mlýnů v Třeboni a k topografii tzv. landštejnské stoky. Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska. 2012, roč. 2012, čís. 24, s. 126–131. ISSN 1801-3759. 
  8. Opatovický mlýn v Třeboni | ABM architekti. www.abmarch.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  9. Centrum Algatech – Mikrobiologický ústav AV ČR v Třeboni / Třeboňsko.cz. Třeboňsko [online]. trebonsko.cz [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat